Aby vám zákazníci věřili
Jak dosáhnout toho, aby zákazníci věřili tomu, co jim tvrdíte? Vyslovím-li před zákazníky větu: „Dokážu vaší firmě zvýšit prodej“, jedna část mě bude považovat za arogantního náfuku a druhá se sarkasticky ušklíbne. Ale věřit mi nebude nikdo.
- 29. 11. 2013
- 2 min
Setkají-li se ale s mým klientem a ten jim v rámci konverzace řekne: „Za posledních deset let jsme vyzkoušeli mraky postupů a metod, ale vydělávat peníze nám začaly až ty, co nám poradil Řehulka“, jejich postoj se najednou změní.
Tutéž informaci totiž získávají od někoho, kdo není na jejím přijetí zainteresován. A mohou jí tedy věřit. Podobného cíle chceme dosáhnout i ve vaší firmě. Zbavit se nutnosti přesvědčovat vaše zákazníky o kvalitě a serióznosti vašich služeb osobně. A dosáhnout toho, aby při jednání s vámi už tuto informaci měli.
Reference
V některých oborech k tomuto účelu používají referenční listinu, ta je ale ve skutečnosti jen slabým odvarem toho, čeho můžeme dosáhnout.
Aby za nás naši zákazníci skutečně „prodávali“, musí promluvit. A v případě vaší firmy to mohou udělat například tím, že vyplní dotazník zákaznické spokojenosti, odpovědí na otázky, které jim zašlete e-mailem anebo sepsáním pochvaly, kterou vám vyjádřili ústně.
Jakmile takovou referenci zákazníka získáte, můžete ji začít používat ve všech nástrojích propagace: na internetu, na letácích, v katalozích, apod.
To říkají zákazníci
Budete-li pak kdykoliv mluvit se zákazníkům a budete jej přesvědčovat o výhodnosti vaší nabídky, můžete se zastavit, podívat zákazníkovi do očí a říci: „To všechno ale netvrdíme my, to říkají naši zákazníci...“ a jako důkaz položit před zákazníka desítky pochvalných dopisů, které jste o kvalitě vaší práce od zákazníků získali. Proto si položte otázky:
Které zákazníky můžeme požádat o referenci?
Jak, kdo a kdy to udělá?
Jak budeme získané reference používat?
Každý zákazník, který s vámi spolupracuje poprvé, se v duchu ptá: „Můžu jim věřit?“ A reference zákazníků, kteří s vámi už spolupracovali a s nadšením, jim na tuto otázku odpoví.
Autor: Pavel Řehulka