Nový občanský zákoník z pohledu resellera – formulářové smlouvy a obchodní podmínky
Nový občanský zákoník nově podrobněji upravuje problematiku tzv. adhezních smluv, tedy smluv, které jsou předem napsané jednou ze stran, a druhá strana nemá příliš možností, jak jejich obsah ovlivnit (někdy se také nazývají „formulářové“).
Uzavírání takových smluv se samozřejmě často nelze vyhnout a například u softwarových smluv jde téměř o standard. To platí i o obchodních podmínkách, které dnes ke smlouvám připojuje většina podnikatelů nebo na ně alespoň odkazuje a kterým je v novém občanském zákoníku věnována rozsáhlejší pozornost.
Pravidla týkající se adhezních smluv opět cílí zejména na ochranu slabší smluvní strany. Adhezní smlouvy předně nemohou obsahovat ustanovení, která jsou nesrozumitelná nebo obtížně čitelná. Pokud by adhezní smlouva takové ustanovení obsahovala, nesmí poškozovat slabší smluvní stranu nebo musí alespoň být slabší smluvní straně prokazatelně vysvětlen význam takového ustanovení. Jestliže adhezní smlouva odkazuje na další dokument, například podmínky ochrany osobních údajů, musí být slabší strana s takovým dokumentem prokazatelně seznámena. Ustanovení v adhezních smlouvách nesmí obsahovat ani podmínky, které jsou pro slabší stranu zvláště nevýhodné nebo které se bez zvláštního důvodu odchylují od toho, co je běžné v podobných obchodních vztazích.
Pokud smlouva odkazuje na obchodní podmínky, bude obecně platit, že obchodní podmínky musí být buď ke smlouvě připojeny, nebo musí být stranám alespoň prokazatelně známy. V případě, že dojde k rozporu obchodních podmínek se samotnou smlouvou, budou mít přednost ustanovení ve smlouvě. Jestliže každá ze stran připojí ke smlouvě vlastní obchodní podmínky a tyto podmínky jsou ve vzájemném rozporu, platí oboje obchodní podmínky, ale jen v tom rozsahu, ve kterém si neodporují.
Ve smlouvě si lze dohodnout, že bude možné provádět pozdější změny obchodních podmínek. Je nicméně nutné, aby tyto změny byly pouze přiměřené. V případě, že si strany výslovně nedohodnou rozsah změn obchodních podmínek, je nutné činit pouze takové změny, které druhá strana mohla rozumně očekávat. Pokud neočekávanou změnu obchodních podmínek druhá strana výslovně nepřijme, bude se na takovou změnu obchodních podmínek pohlížet, jako kdyby nebyla učiněna.
Autoři: Mgr. Jana Pattynová a Adéla Münzbergerová z advokátní kanceláře Pierstone
