Oldřich Bubák: Studium MBA je pro mě další výzvou

Můžete se našim čtenářům stručně představit?

Aby to nevypadalo jako narcistický výkřik do tmy, tak bych raději použil pár řádků z Českého klubu cestovatelů: „Oldřich Bubák (1954) po absolvování Fakulty strojního inženýrství ČVUT v Praze prošel řadou profesí: konstruktér, vývojový pracovník, profesionální hudebník, učitel, fotograf, ředitel cestovní kanceláře, ředitel filharmonie, tlumočník, překladatel a profesionální průvodce (se specializací na Tibet, Nepál, Sikkim, Bhútán) a nyní obchodní manažer. Je aktivním členem nepálské Královské himálajské trekkingové společnosti, členem Asociace profesionálních fotografů, pasivním členem polární sekce České geografické společnosti a patří mezi významné členy Českého klubu cestovatelů. Žije v Pardubicích. Dlouhodobě se zajímá o tibetské civilizace a himálajské tradice. Během expedic se u něho vyvinul cit pro fotografii a reportáž, který mu umožňuje přivážet velké množství zajímavých informací a obrázků z nejvzdálenějších koutů naší země, o lidech a jejich zvyklostech i pamětihodnostech. Jeho články a fotografie jsou uveřejňovány v nejčtenějších společenských a geografických časopisech a prezentovány na výstavách. Jeho láska k Nepálu ho přivedla k myšlence založit v roce 2002 Společnost nepálsko-českého přátelství a snaží se organizovat se svými přáteli u nás a v Nepálu různé podpůrné aktivity se zaměřením na pomoc nepálskému školství.“

Proč jste do toho vlastně šel? Je pro vás studium MBA důležité?

Odpovím pomocí buddhistické filosofie. V tibetském zobrazení kola samsáry, kola života „bhavačakra“, Buddha umístil do středu tři zvířátka, jako tři základní hnací motory neřesti. Pokud je člověk schopen během své strastiplné existence s nimi pracovat, ovládat je, jde vpřed, stoupá nahoru. První, kohout – zosobňuje chtíč, druhým je had – zosobňuje zuřivost – a třetím je prase – symbolizující nevědomost, stupiditu. Buddhisté říkají, že nevědomost je utrpení. A já chci jít dál a stoupat. Od malička se rád učím a rád přijímám informace. Bez ohledu na věk. Ještě neumíráme.

Studium MBA je pro mne další výzvou a zaujalo mne tím, že nabízí etické skloubení teorie s manažerskou praxí. Navíc mám rád tvůrčí lidi, věřil jsem, že tady potkám další, jak v řadách přednášejících, tak v řadách studentů. A to se stalo a zcela to naplnilo všechna má očekávání. A to ještě nemluvím o dalších věcech, jako je atmosféra a výměna energií.

Na trhu je velké množství organizací nabízejících toto studium. Proč právě Společnost pro management a leadership?

Před mým rozhodnutím jsem prostudoval několik nabídek různých společností a absolvoval několik rozhovorů s jejich reprezentanty. Pavel Kotek ze společnosti SPML zvítězil na celé čáře. Ještě něco bych rád podotknul – před zahájením seminářů jsem měl obavu, jestli budu schopen osm hodin poslouchat jednoho člověka. Dříve jsem totiž také přednášel (150 přednášek za rok), takže vím, jak těžké je zaujmout posluchače. Musím opět sdělit, že SPML svým obsazením lektorského týmu, kvalitou výuky, verbálním projevem, flexibilitou studia a profesionálním přístupem rozpustila všechny mé obavy.

V tuto chvíli máte před obhajobou závěrečné práce. Jak se vám studium líbí a co vám přináší?

Studium MBA mi přináší především nové interakce, nové lidi, nové prostředí, smysluplné naplnění času obalené pozitivní a tvůrčí atmosférou. Každý člověk by o každé své činnosti měl takto uvažovat. Hledáme přece smysluplnost bytí. Není moc času dělat jalové, hloupé činnosti. A nad tím vším autentičnost prožitku, který se projeví pouze v přítomnosti, tu prožíváme stále znovu a znovu a za námi zůstávají stopy – stejně jako při chůzi. Při vykročení kupředu se budoucnost stává přítomností v okamžiku doteku chodidla se zemí a vzápětí se vytvoří otisk – stopa a přítomný okamžik se stává minulostí. A celý proces tvoří kroky – naši chůzi životem.

Pavel mi vás popsal jako dobrodruha – co máte za sebou?

Například jsme 25. dubna 1996 došli s kamarádem na severní pól pěšky na lyžích. O tři roky později jsem došli na jižní pól 31. prosince 1999 a oslavili tam milénium. Stali jsme se prvními Čechy v historii, kteří došli na oba póly pěšky na lyžích. Založil jsem projekt „Z pólu na pól“ a tyto dvě expedice se staly limitními hranicemi. Poté proběhlo mnoho dalších podprojektů, zaměřených na polární a subpolární oblasti Arktidy a Antarktidy. Pár expedic jsme uskutečnili v severní hemisféře a další v jižní. Mimo to pracuji přes 20 let jako profesionální průvodce v Himálaji a Tibetu. Ze všech cest jsem přivezl mnoho skvělého materiálu jak fotografického, tak filmového. A proč se někdo dobrovolně vydá na meze svých schopností, když má víc, než potřebuje k životu? Je to úplně stejné, proč někdo vůbec vyhledává tvůrčí činy: ze ctižádosti, z ješitnosti, z radosti. Pokud jsou uspokojeny naše základní životní potřeby, zbývá nám čas i síla pro hru s našimi nápady, schopnostmi a energiemi. Co za to získáme? Pocit sebezhodnocení, radost ze života a především smysluplnosti. Každý si umí představit, že člověka nelze naučit spokojenosti. Spokojenost rovněž nelze koupit, ačkoliv je všude nabízena. Zkušenosti vám nikdo nedaruje.

Proč by měl podle vás člověk z IT oboru studovat MBA a jak si vybrat vhodnou školu?

Nejdůležitější je, aby si člověk z IT šel za svým cílem, a pak už je jedno, jak náročný obor si vybral či jaké by mohlo být jeho budoucí uplatnění. K tomu je dobré sledovat doporučení, potom historii školy, významné jsou položky reputace, prestiž, pověst společnosti, vstřícnost, studijní program, flexibilita programu, profesionalita lektorského týmu, dále využít dnů otevřených dveří, osobní pohovor s reprezentantem společnosti. Doporučit mohu jednu věc. Pokud se rozhodujete o čemkoliv, vezměte si čistý papír, přehněte ho napůl a nalevo pište klady a napravo zápory. Potom to podtrhněte a sečtěte. Jednoduché. Ale to je již první krok k managementu.