V září skončí výroba klasických wolframových žárovek

21. 8. 2012. (redaktor: Petra Piscová, zdroj: Ekolamp)
Počet úsporných zářivek v českých domácnostech stoupá. Podle průzkumu poradenské společnosti eSvětlo.cz mají Češi v 65 % případů doma nějaký úsporný zdroj světla. Jejich počet dále vzroste, protože výroba klasických wolframových žárovek bude letos v září pro evropský trh úplně ukončena.
Foto: SXC.hu

Nyní jsou v prodeji už jen 40wattové a méně výkonné žárovky, přičemž výroba výkonnějších wolframových žárovek byla nařízením EU ukončena již v předchozích letech. Od září se budou doprodávat pouze skladové zásoby,“ řekl Robert Hladil, zástupce poradenské společnosti eSvětlo.cz.

Důvodem pro ukončení výroby klasických wolframových žárovek je jejich vysoká energetická náročnost. Z průzkumu portálu eSvětlo.cz vyplývá, že tuzemská domácnost potřebuje na svícení v průměru 18 žárovek. „V případě kompletní výměny klasických energeticky náročných zdrojů světla (wolframové či halogenové zdroje) za kompaktní úsporné či LED žárovky může úspora domácnosti dosáhnout až 4000 korun za jediný rok,“ vysvětlil Hladil.

Podle průzkumu se v domácnostech na úsporném svícení podílejí zejména kompaktní či lineární zářivky a LED žárovky.

Úsporné zářivky do koše nepatří
S rapidním růstem počtu „úsporek“ roste také potřeba jejich recyklace v okamžiku, kdy doslouží. Zatímco vysloužilé wolframové žárovky lze bez obav vyhodit do koše, ty úsporné je třeba odevzdat k ekologické recyklaci. „Musí se s nimi zacházet jako s nebezpečným odpadem, a to kvůli toxické rtuti, kterou v malém množství světelné zdroje obsahují," upozornil Radoslav Chmela, zástupce společnosti Ekolamp, která zajišťuje zpětný odběr a recyklaci osvětlovacích zařízení. „Neméně významným důvodem pro recyklaci je zisk druhotných surovin, které lze opětovně použít,“ dodal.

Rtuti se není třeba bát, zátěž pro životní prostředí představuje jen při neodborné likvidaci. „Zářivku je třeba považovat za elektroodpad – podobně jako mobilní telefony, počítače nebo televize. I ty obsahují řadu toxických látek, které musí být odborně recyklovány,“ doplnil Chmela. Rtuť se v úsporných zářivkách vyskytuje ve velmi malém množství (cca 2–5 mg), například v klasickém teploměru je rtuti 500krát více.

Při náhodném rozbití zářivky je třeba místnost dobře vyvětrat, střepy zamést a odvézt do sběrného dvora či předat firmě zabývající se likvidací odpadu. „Problém nastává při ukládání většího množství vysloužilých úsporných světelných zdrojů na skládkách komunálního odpadu, kde dochází k větším únikům rtuti do ovzduší nebo do půdy a vody,“ vysvětlil Matěj Man z organizace Arnika. Vyšší koncentrace rtuti mohou znečistit půdu i vodu, v níž se rtuť může transformovat do obzvláště nebezpečné organické formy, která je nebezpečná především pro nervovou soustavu.

Úsporky patří do sběrných míst: nyní jich je přes 3 400

V Česku lze vyřazené úsporné zdroje vrátit v jakémkoli obchodě s elektronikou, ve sběrných dvorech obcí či do malých sběrných nádob, které se nacházejí v obchodních centrech, úřadech nebo v řadě firem.

„Celkem se počet sběrných míst rozrostl na 3 400 a další stále přibývají. Malých sběrných nádob jsme rozmístili více než 1 400 a jen letos jich přibude dalších zhruba 400,“ uzavřel Radoslav Chmela.

Štítky: 

Podobné články

Sběr elektroodpadu stagnuje, baterie rostou

27. 2. 2013. (redaktor: Petra Piscová, zdroj: Asekol, Elektrowin, Ekolamp, Ecobat)
Občané České republiky v roce 2012 vytřídili méně vysloužilých elektrospotřebičů. Po dramatických více než 30% nárůstech před rokem 2009 je zřejmé, že křivka dokumentující výsledky sběru se ustaluje. Přesto se opět podařilo splnit limity, které nám ukládá Evropská unie. Čtěte více