Trendy v oblasti herních notebooků

Herní notebooky byly dlouhou dobu velmi snadno identifikovatelnými počítači. Vysoký výkon si donedávna žádal osazení mohutného chlazení, které dělalo z gamingových laptopů opravdu velká zařízení s mohutnými výduchy horkého vzduchu a celkově robustní konstrukcí a relativně vysokou hmotností. Výrobci se to sice snažili různými způsoby maskovat, ale fyziku většinou nebylo možné oklamat.

Zároveň se však mohly herní notebooky chlubit také pohodlnými, prostornými klávesnicemi, rozměrnými obrazovkami, kvalitními audiosystémy nebo bohatou konektorovou výbavou. Navzdory jejich vzhledu je tak nemálo zákazníků používalo i jako alternativu k výkonným pracovním stanicím i pro seriózní pracovní aktivity.

S postupnou miniaturizací komponent, jejich integrací a redukcí zbytkového tepla od procesorů, grafických čipů a dalších komponent se začaly i herní počítače zmenšovat do dimenzí dříve běžných pro standardní notebooky. V dnešní době je už často na první pohled ani nepoznáte. Jeden a ten samý notebook tak může přes den sloužit jako decentní manažerský nástroj na jednání top managementu a večer se proměnit v „bestii“ pro hraní Battlefieldu 6 a dalších moderních AAA titulů.

Na druhou stranu však stále existuje i velká zákaznická báze, která si na originální gamingový design potrpí. Výrobci proto v nabídkách stále drží i modely, které svého herního ducha neskrývají a svůj výkon dávají na první pohled jasně najevo. Vybere si tak skutečně každý.

Ceny herních notebooků

Opravdu každý si vybere nejenom díky široké variabilitě v oblasti vzhledu a provedení, ale také cenové diverzifikaci.

Zákazníci s menšími nároky na nastavení vizuální kvality her a snímkové frekvence si dnes bez problémů zahrají i na noteboocích s cenami mezi 20 až 30 tisíci korunami. Jistě, tady nelze očekávat maximální možný výkon, perfektní displeje, nejnovější technologie ani použití nejkvalitnějších materiálů, ale pro hraní starších či méně náročných her a další běžné aktivity takové počítače postačí.

Zajímaví představitelé: Acer Nitro V 15 Black, ASUS TUF Gaming, ASUS Vivobook Gaming, Lenovo LOQ, MSI Katana, VICTUS by HP

Za ceny od 40 do 60 tisíc korun již lze pořídit zařízení schopná nabídnout velmi dobrý výkon nejnovějších CPU a GPU, moderní OLED displeje, dostatek paměti nebo bohatou konektivitu. Pokud není hlavním požadavkem hraní nejnovějších titulů ve 4K rozlišení a co nejvyšších detailech a grafických nastaveních, může jít o velmi dobrou volbu, která bude dostačovat drtivé většině hráčů.

Zajímaví představitelé: Acer (Predator, Predator Helios, Nitro), ASUS TUF Gaming, ASUS ROG (Strix, Flow), Dell (Alienware Aurora), Lenovo Legion (Pro), HP Omen (Slim, Transcend, Max), MSI (Crosshair, Katana, Stealth, Vector)

Ti opravdu nejnáročnější zákazníci, kteří počítač ideálně zužitkují i při práci, se pak podívají ještě o patro výš. Za ceny od 60 tisíc korun (ale často dosahující i 100 tisíc a více) lze očekávat to nejlepší možné z nabídky mobilních procesorů i grafických karet, velké množství RAM, prostorná a rychlá SSD, špičkové OLED či mini LED displeje a další nejlepší možnou výbavu. Zde již hovoříme o zařízeních, která se svým výkonem téměř dorovnávají stolním počítačům a pokryjí většinu myslitelných herních i pracovních aktivit (ačkoli na některých nejnáročnějších hrách si při maximálním rozlišení a úrovni grafických detailů stále mohou „vylámat zuby“).

Zajímaví představitelé: Acer (Predator, Helios), ASUS ROG (Flow, Strix, Zephyrus), Dell, Eurocom, (Alienware), Lenovo Legion (Pro), HP Omen (Max, Transcend), MSI (Raider, Titan)

Procesory

Herní notebooky samozřejmě používají nejnovější mobilní čipy. V případě AMD patří k tomu nejlepšímu model Ryzen 9 9955HX3D, což je vlajkový mobilní procesor architektury Zen 5 určený pro výkonné notebooky. Nabízí 16 jader a 32 vláken s taktovací frekvencí od 2,5 GHz do až 5,4 GHz a využívá technologii 3D V-Cache, díky níž disponuje celkově 128 MB L3 cache pro vyšší herní výkon. Čip je vyráběn 4nm procesem a má konfigurovatelné TDP od 55 W, což umožňuje výrobcům notebooků upravovat poměr mezi výkonem a spotřebou. Podporuje dvoukanálové paměti DDR5 až do rychlosti 5 600 MT/s včetně ECC modulů a rozhraní PCI Express 5.0. O základní grafický výkon se stará integrované GPU Radeon. Ryzen 9 9955HX3D představuje aktuálně nejvýkonnější mobilní procesor AMD pro hráče.

Často se u výkonných herních notebooků můžeme setkávat také s procesory jako AMD Ryzen AI 9 HX 370 a Ryzen AI 9 HX 375, které patří k nové generaci mobilních čipů AMD postavených na architektuře Zen 5 v kombinaci s úspornějšími jádry Zen 5c. Oba modely nabízejí 12 jader a 24 vláken, základní takt okolo 2 GHz a boost až 5,1 GHz, přičemž jsou vyráběny moderním 4nm procesem. Sdílejí 24 MB L3 cache, integrovanou grafiku Radeon 890M a konfigurovatelné TDP v rozmezí 15–54 W, díky čemuž se uplatní v širokém spektru notebooků. Klíčovou novinkou je dedikovaný neuronový procesor (NPU), který u modelu HX 370 dosahuje výkonu kolem 50 TOPS, zatímco HX 375 přináší navýšení až na cca 55–85 TOPS. K dispozici je podpora pamětí LPDDR5x-7500 a DDR5-5600 RAM i rozhraní USB 4.

Svá želízka v ohni má samozřejmě i Intel. Velmi časté je například použití procesoru Core Ultra 9 275HX, což je vysoce výkonný mobilní čip řady Ultra 9 vyrobený 3nm procesem TSMC (N3B) a postavený na architektuře Arrow Lake-HX. Nabízí celkem 24 jader (osm výkonnostních jader P-core a 16 efektivních jader E-core) se 24 vlákny, základním taktem P-jader 2,7 GHz a boostem až 5,4 GHz, sdílenou L3 cache o velikosti 36 MB a typickým TDP 55 W (s možností vyšších konfigurací). Podporuje dvoukanálové paměti DDR5 (až do výkonu 6 400 MT/s) a rozhraní PCIe 5.0.

Obecně však AMD i Intel nabízejí širokou škálu mobilních čipů a zejména u levnějších zařízení se samozřejmě setkáváme i s méně výkonnými a cenově dostupnějšími procesory, často pocházejícími ze starších generací CPU.

Grafické čipy

Nabídce mobilních grafických čipů v současnosti dominuje společnost NVIDIA a její čipy řady GeForce 5000. Stále se však hojně setkáváme i s řadami GeForce 3000 a zejména GeForce 4000, které nadále zůstávají atraktivní alternativou z hlediska výkonu i dalších vlastností. Jejich volba tedy není chybou – hlavně pak u cenově dostupnějších přístrojů.

Mobilní grafické karty NVIDIA GeForce RTX 5000 Laptop (aktuálně jde o modely GeForce 5050, 5060, 5070 a 5070 Ti, 5080 a 5090 – řazeny postupně od papírově nejméně výkonných až po ty nejvýkonnější) představují nejnovější generaci mobilních GPU založených na architektuře Blackwell, která přináší výrazný posun v oblasti efektivity, umělé inteligence a renderovacího výkonu. Oproti předchozí architektuře (Ada Lovelace) Blackwell využívá pokročilejší výrobní proces TSMC 4NP a nově navrženou strukturu výpočetních bloků. NVIDIA posílila jak CUDA jádra pro rasterizační výpočty, tak RT jádra čtvrté generace pro akceleraci ray tracingu a Tensor jádra páté generace, jež jsou optimalizována pro modely strojového učení a generativní AI úlohy. Významnou novinkou je i podpora pamětí GDDR7, které zvyšují propustnost a zároveň snižují latenci přenosů dat, což se pozitivně projevuje při práci s rozsáhlými texturami nebo při využití funkcí generování snímků.

Zejména u modelů střední třídy (RTX 5050, 5060, 5070) je nutné pamatovat na parametr TGP (Total Graphics Power), který se u jednotlivých notebooků může lišit a který limituje maximální možný dostupný výkon daného zařízení. Obecně totiž platí, že notebook s vyšší wattáží (např. 100 W) bude výkonnější než notebook s vyšším modelem GPU, ale s nižším TGP (např. 75 W).

Jednoznačným trendem, který započal již u předchozích generací mobilních čipů řady GeForce, je adopce technologií umělé inteligence (protože reálný výkon hardwaru se často zase až o tolik nezvětšil). Součástí nové generace grafických čipů je tak mimo jiné technologie DLSS 4 založená na neuronových sítích, která kombinuje funkce jako super-sampling, generování snímků a predikci pohybu objektů v reálném čase.

DLSS 4 debutovala s funkcí Multi Frame Generation (generování snímků), která navyšuje snímkovou frekvenci tím, že pomocí AI dokáže vygenerovat až trojici snímků na jeden vykreslovaný. Výsledkem je masivní nárůst FPS i v těch nejnáročnějších AAA titulech. Neméně důležitou novinkou je NVIDIA Reflex 2, která se zaměřuje na snížení celkové latence systému. Reflex 2 kombinuje režim Reflex Low Latency s novou technologií Frame Warp (ta minimalizuje latenci tím, že renderuje obraz hry na základě posledního pohybu myši těsně předtím, než se má zobrazit na displeji).

Celkově tak díky tomu mohou herní notebooky s GPU rodiny RTX 5000 dosahovat až o 70 % vyšší snímkové frekvence ve srovnání s modely předchozí generace.

Z hardwarového hlediska pak nižší odezvě napomáhá také tzv. MUX switch, který zajistí rychlejší předávání dat mezi grafickou kartou a displejem. Tento prvek se postupně stává standardem, ale ve všech počítačích být nutně osazen nemusí…

Chlazení

S často až extrémním výkonem, který notebooky vzhledem k omezenému prostoru ve svých útrobách nabízejí, úzce souvisí nutnost použití odpovídajícího systému chlazení. Reálný výkonnostní strop mobilních herních stanic je tak ve skutečnosti často určován také termodynamikou. S nárůstem spotřeby mobilních CPU i GPU se totiž systémy chlazení stávají dalším důležitým prvkem schopným výrazně ovlivnit celkový výkon PC. Často tak můžeme narazit například na situace, kdy zařízení s čipem RTX 5080 a dobře zvládnutým chlazením výkonově překonávají přístroje s RTX 5090 a hůře provedeným chlazením.

High-endové počítače se tak do budoucna budou kromě nominálního výkonu osazeného hardwaru definovat také kvalitou chladicí soustavy. Výrobci jsou proto nuceni sahat po pokročilých technologiích, které byly dříve spíše výsadou stolních PC. Zmínit můžeme např. odpařovací komory (Vapor Chamber – schopné efektivněji rozvádět teplo), tekutý kov (Liquid Metal – zlepšující přenos tepla z čipů na chladič) nebo systém Kryokomor (Cryo-Chambers – zajišťující lepší proudění vzduchu ke kritickým komponentám).

Zobrazení

Také kvalita displejů se v herních noteboocích neustále zvyšuje. Vysoká obnovovací frekvence se stává standardem i ve střední třídě, kde celá řada modelů startuje na frekvenci 144 Hz nebo dokonce vyšší. Poměrně běžná je i frekvence 240 Hz, v extrémních případech lze narazit na ještě vyšší hodnoty.

Z technologického hlediska nabídce herních notebooků vévodí panely typu IPS, ve vzácných případech v kombinaci se špičkovým podsvícením typu mini LED. Stále častěji se setkáváme také s panely typu OLED, které pronikají i do cenově dostupnější kategorie.

V případě rozlišení trh ovládají varianty Full HD panelů, za běžné lze však označit i QHD. Vyšší rozlišení jsou již vzácnější, ale úplnou výjimkou také nejsou. Z hlediska herního výkonu však nebývá honba za co nejvyšším rozlišením tou nejlepší strategií – menší rozlišení totiž většinou znamená možnost získat vyšší kvalitu obrazu i lepší odezvu.

Paměti a úložiště

Herní notebooky dnes spoléhají na operační paměti DDR5 a na rozdíl od běžné produkce stále většinou mívají možnost moduly vyměňovat (ale pokud je to pro zákazníka důležité, je vždy lepší si tuto vlastnost předem ověřit). Za naprostý základ lze dnes považovat 16 GB paměti, náročnější uživatelé zvolí alespoň 32 GB. Hodit se může i více (a některé modely jsou to schopny nabídnout).

Zejména u herních notebooků je důležité pamatovat na dostatek prostoru, protože moderní hry si často vyžádají i desítky, nebo dokonce stovky GB paměti. Disky s kapacitou 512 GB, které některé herní notebooky stále nabízejí, tak mohou být na hranici pohodlného používání. Jistě, žít se s tím dá, ale na dnešní poměry to není žádný přepych. Doporučit tak lze pořízení herního notebooku s kapacitou alespoň 1 TB. Dražší počítače pak nabídnou i dva terabajty nebo více.

Notebooky dnes obecně spoléhají výhradně na SSD (či obecně flash paměti), které se běžně vyskytují v provedení se sběrnicí PCI Express 4.0 i nejnovější PCI Express 5.0. Ani starší rozhraní nemusí být nutně limitem, ale náročnější zákazníci si jistě pohlídají využití modernějšího formátu. Stejně jako u pamětí RAM bývají i SSD u herních notebooků často vyměnitelná nebo bývá k dispozici více slotů pro osazení přídavných úložišť. I zde však platí, že pokud je to pro uživatele podstatné, je lepší si to u konkrétních zařízení ověřit.

Konektivita

Herní notebooky, zejména ty dražší, na tom bývají dobře také z hlediska konektivity. Za samozřejmost lze považovat dostatek portů USB-A i USB-C (ideálně v kombinaci s protokoly USB 4 a Thunderbolt 4/5) a rozhraní HDMI 2.1 (ideálně tedy vždy to nejnovější pro spojení s moderními monitory, projektory či televizory).

Dále se může hodit např. konektor pro připojení sluchátek nebo slot pro paměťové karty.

V případě bezdrátových sítí bychom měli požadovat alespoň Wi-Fi 6, nejlépe pak Wi-Fi 6E nebo Wi-Fi 7. Bluetooth je samozřejmostí, naopak 5G konektivita u herních zařízení roli nehraje.

Napájení

Navzdory svým velkým akumulátorům patří výdrž při práci na baterii mezi největší omezení herních notebooků. Ačkoli můžeme narazit i na výjimky, při běžné práci se většinou uživatelé dostanou jen na několik málo hodin, při hraní pak výdrž často nepřesáhne ani hodinu. S tím je nutné počítat.

Na rozdíl od většiny dalších notebooků, které ve stále větší míře spoléhají na napájení prostřednictvím rozhraní USB-C, bývají herní laptopy často odkázány na vlastní, proprietární konektory. Důvodem je výkon – většina současných zdrojů s USB-C totiž nedokáže dodávat dostatek energie pro napájení výkonného herního počítače v maximální zátěži.

USB-C však lze v řadě případů využívat pro napájení také – ale je to pomalejší a stačí to maximálně na běžnou práci. Na hraní ne. Nicméně i tato možnost se někdy může hodit.