Sledování práce zaměstnanců má své hranice
Umíte poradit firmám, co mohou na PC svých zaměstnanců sledovat a co už je „přes čáru“? Poučte se a buďte na případné otázky při nabízení softwaru pro sledování připraveni.
Někomu se může zdát sledování zaměstnanců jako nevhodné. Monitoring činností je však podle Zákoníku práce právem zaměstnavatele. Zákon dokonce říká, že zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky ani jeho telekomunikační zařízení.
Dodržování zákazu je zaměstnavatel oprávněn přiměřeným způsobem kontrolovat. Kontrola však nesmí narušovat soukromí zaměstnance. Pokud se tedy vedení firmy rozhodne například pro instalaci monitorovacího softwaru, je nutné se kromě technických záležitostí seznámit také s právními aspekty této problematiky.
„Zaměstnavatel může bez předchozího upozornění sledovat dobu strávenou na internetu či využití programů. Kontrola firemních e-mailových schránek či paměti počítačů a externích nosičů dat je možná jen po předchozím upozornění,“ řekl Roman Rous, výkonný ředitel společnosti Sodatsw.
Zakázané je naopak sledování obsahu soukromých e-mailových schránek, obsahu rozhovorů přes Skype či ICQ. Zaměstnavatel by takto postupoval protizákonně a hrozila by mu pokuta od inspektorátu práce, zaměstnanec by se navíc mohl domáhat náhrady škody. Jednou větou: Zaměstnavatel může vědět, kde a jak dlouho se zaměstnanec na internetu pohybuje, ale nikoliv již co je obsahem jeho přístupu, pokud jde o soukromé záležitosti zaměstnance.
Na kontrolu je ale nutné „jít s rozumem“, atmosféra strachu nepřinese žádný užitek, spíše naopak. Pokud k problematice přistupují obě strany rozumně, není třeba se obávat neoprávněných postihů a nikdo se tak nemusí zbytečně obávat, že 5 minut strávených čtením zpráv na internetu povede k tomu, že mu obratem přistane na stole výpověď.
„Záleží na zaměstnavateli, do jaké míry umožní svým zaměstnancům využívat internet na nepracovní aktivity. Souhlas zaměstnavatele postačí ústní, lze však doporučit – pokud zaměstnavatel chce projevit svou benevolenci – zakomponování pravidel užívání internetu přímo do pracovního řádu či smlouvy,“ vysvětlil Roman Rous.
Surfování na internetu není levná záležitost. Z uživatelských dat klientů společnosti Sodatsw vyplývá, že v průměru tráví zaměstnanci 12 % času nepracovní aktivitou. Pokud tuto časovou ztrátu vyčíslíme u firmy o 50 zaměstnancích, dostáváme se na úctyhodných 2,4 milionů korun ročně. Díky monitoringu se nepracovní aktivita zaměstnanců v průměru snižuje až o 80 %.
