Platformy pro virtuální realitu – dnes již pro každého

Virtuální realita je velkým tématem dneška a postupně proniká do nejrůznějších oblastí každodenního života. Setkat se s ní můžeme nejenom v zábavním průmyslu a kultuře, nebo třeba cestovním ruchu, ale i při celé řadě serióznějších činností včetně průmyslového vývoje a výroby, servisních služeb, vzdělávání, zdravotnictví a řady dalších.

Rozdíly mezi dostupnými řešeními jsou samozřejmě obrovské. Některá, zejména ta levnější, nejsou samostatná, vyžadují například mobilní telefon, přijdou na několik málo stokorun a pravděpodobně vás po pár hodinách přestanou bavit, protože jejich možnosti jsou přeci jen značně omezené. Pokud však nebudete litovat o něco vyšší investice, která může vyrůst až do desítek tisíc korun, získáte univerzální řešení vhodná pro využití v soukromém i pracovním životě.

Virtuální realita s mobilním telefonem

Asi nejjednodušší cestou, jak se s trochou nadsázky dostat k virtuální realitě, je Google Cardboard a jemu podobné stavebnice. Za pár desetikorun nebo stokorun si postavíte skelet brýlí, do kterých vloží chytrý telefon s potřebnou aplikací, a můžete začít. Je zřejmé, že možnosti takového řešení nebudou nijak široké, ale pro pochopení základních principů mohou stačit.

O něco seriózněji působí headsety, které sice stále vyžadují přítomnost mobilního telefonu, ale svým provedením a možnostmi (často je součástí výbavy například i jednoduché dálkové ovládání) jdou dál. Takovéto brýle lze bez problémů pořídit za několik stokorun a lze je využívat buď s aplikacemi z výrobci dodávaných „stórů“ nebo přímo s přizpůsobenými aplikacemi pro konkrétní mobilní platformu. Značkovým představitelem této kategorie jsou i brýle Daydream od Googlu, které zaujmou i náročnější uživatele, ale vzhledem k požadavkům firmy Google jsou omezeny jen na několik málo vybraných přístrojů.

Ještě o něco dál jde společnost Samsung se svým řešením Gear VR. Jejich použití je standardně opět vázáno pouze na vybrané telefony výrobce, ale svým majitelům se odvděčí kvalitním zpracováním, dálkovým ovládáním v základní výbavě a vůbec celou řadou důmyslných a chytrých prvků, na kterých je vidět skutečná péče značkového výrobce. Díky sázce na výkonné telefony s povedenými displeji se mohou uživatelé spolehnout na komfortní zážitek podpořený dnes již širokou nabídku her i dalšího softwaru, spoluprací s firmou Oculus i dostupností dalšího příslušenství včetně 360stupňové kamerky Gear 360.

Virtuální realita s PC

Za průkopníky poslední generace virtuální reality lze jistě označit řešení firem Oculus (Rift) a HTC (Vive). Principiálně jsou si v mnohém podobná a ke svému fungování vyžadují připojení k (výkonnému) počítači.

Za brýlemi Rift v jejich počátcích stála firma Oculus, která se stala součástí Facebooku. Brýle se na trh dostaly v roce 2016 a dnes jsou v České republice v základu k dostání za přibližně 13 tisíc korun, přičemž zákazníka za tuto cenu kromě samotného headsetu obdrží také dvojici ovladačů a dvojici prostorových pohybových snímačů. Brýle nabízejí OLED displej s rozlišením 2 160 x 1200 bodů (1 080 x 1 200 bodů na jedno oko), frekvencí 90 Hz a zorným polem 110 stupňů.

Počítač, na kterém bude uživatel virtuální realitu provozovat, by měl dle doporučené specifiakce disponovat alespoň grafickou kartou NVIDIA GTX 1060/AMD Radeon RX 480, procesorem Intel i5-4590/AMD Ryzen 5 1500X, 8 GB RAM, HDMI 1.3, třemi porty USB 3.0 a jedním portem USB 2.0.

V roce 2016 se do prodeje dostal i další klíčový headset pro virtuální realitu, zařízení Vive, které vzniklo ve spolupráci společností HTC a Valve. I toto řešení využívá speciální systém pro snímání uživatele v prostoru a pohybové ovladače pro zajištění interakce uživatele a virtuálního prostředí. Totožný je dokonce i displej, který vsadil na OLED technologii, rozlišení 2 160 x 1 200 bodů, frekvenci 90 Hz a zorné pole 110 stupňů.

HTC Vive je o něco dražší než Oculus Rift, v České republice jej lze pořídit přibližně od 15 tisíc korun. Doporučené minimum je tvořeno grafickými kartami NVIDIA GeForce GTX 1060/AMD Radeon RX 480, procesory Intel Core i5-4590/AMD FX 8350, 4 GB RAM, HDMI 1.4/DisplayPort 1.2 a jedním portem USB 2.0.

V letošním roce se na trh dostala také vylepšená verze headsetu s označením Vive Pro. Novinka je vybavena OLED displeji s celkovým rozlišením 2 880 x 1 600 pixelů, sluchátky s vestavěným zesilovačem i upraveným systémem pro uchycení na hlavě uživatele s lepším rozložením hmotnosti, nastavením velikosti pomocí kruhového dotahování a zvýšeným komfortem. Mezi další vylepšení patří také dva mikrofony s aktivním potlačením okolního hluku a duální kamera umožňující pohled do reálného světa. Ta je navíc k dispozici i vývojářům, kteří ji mohou využít pro rozšíření možností svých produktů.

V reakci na virtuální realitu tohoto typu vznikla i zcela nová kategorie počítačů, tzv. batohová PC. Ve své nabídce je má například HP nebo MSI a svými vlastnostmi a parametry jsou speciálně připraveny na základě požadavků VR.

Windows Mixed Reality

Na rostoucí popularitu virtuální reality zareagoval také Microsoft, který přímo do prostředí operačního systému Windows přinesl tzv. Windows Mixed Reality. Jednou z hlavních myšlenek bylo zpřístupnit virtuální realitu širšímu spektru uživatelů, a to díky jednoduššímu ovládání, dostupnosti přímo z hlavního prostředí OS a nižším cenám. Headsety se navíc obejdou bez jakýchkoli dalších přídavných čidel pro monitorování pohybu v prostoru. Výhodou je dostupnost obsahu z platformy Steam a také příslib podpory řady dalších významných výrobců.

V současné době je k dispozici například řešení společnosti Acer, které za přibližně 12 tisíc korun nabízí dvojici LCD displejů s rozlišením 1 440 x 1 440 bodů s frekvencí 90 Hz. Brzy by se na trh měly dostat i produkty dalších výrobců včetně firem jako je Asus, Dell, Lenovo, HP nebo Samsung.

Samostatná řešení

Další kategorii zařízení pro virtuální realitu tvoří samostatné headsety, které se obejdou bez dalších zařízení a veškerou potřebnou elektroniku si nesou přímo v sobě. Jako reprezentanta této kategorie zařízení můžeme vybrat například nedávno představený model Oculus Go, který by se v ČR mohl prodávat za přibližně deset tisíc korun. Oculus Go nabídne displej s rozlišení 2 560 x 1440 bodů, mobilní procesor Qualcomm Snapdragon 821 a provoz prostý nutnosti používat jakékoli kabely a další příslušenství (samozřejmě až na nezbytný ovladač). Novinka bude dostupná v provedení se 32GB nebo 64GB vnitřní pamětí a podle slov výrobce je pro ni v současné chvíli dostupná více než tisícovka her, sociálních aplikací, 360° prostředí a dalšího obsahu pro virtuální realitu.

Do podobné sorty zařízení bude patřit HTC Vice Focus. Tento headset by se měl na trh dostat v průběhu roku 2018, nabídne mobilní platformu Qualcomm Snapdragon 835 a AMOLED displej s rozlišením 2 880 x 1600 bodů při frekvenci 75 Hz. Cena by se měla pohybovat kolem 550 USD.

Své želízko v ohni má také společnosti Lenovo. Již brzy by se měl začít prodávat její samostatný headset Mirage Solo, který vsadil na platformu Google Daydream. Mimo využití technologie WorldSense pro snímání pohybu headset zaujme 5,5“ displejem s rozlišením 2 560 x 1 440 bodů a frekvencí 70 Hz, čipovou sadou Qualcomm Snapdragon 835 či akumulátorem s kapacitou 4 000 mAh, což by mělo vystačit asi na dvě a půl hodiny provozu.

Samostatných řešení existuje samozřejmě více, většina z nich však zatím není (přinejmenším v ČR) běžně komerčně dostupná. Jmenovat můžeme například Pico Goblin VR, brýle postavené na mobilní platformě Qualcomm Snapdragon 820 s 5,5“ LCD displejem s rozlišením 2 560 x 1440 bodů. Řešení využívá vlastní softwarovou platformu a výrobce mimo verze pro spotřebitele plánuje také variantu pro firemní nasazení.

Řešení pro herní konzole

Jako jedno z nejpopulárnějších řešení pro virtuální realitu současnosti lze bez debat označit PS VR pro herní konzole Sony PlayStation 4. Virtuální realitu lze snadno doplnit k herní konzoli a zahrát si populární hry v kompletně pohlcujícím prostředí. Headset přináší 5,7“ OLED obrazovku s frekvencí 120 Hz za sekundu, 3D audio, řadu příslušenství a možnost si kromě her ve virtuální realitě užít například i sociální sítě nebo multimédia. Sadu lze (bez konzole) v nejořezanější edici pořídit již za cenu od přibližně pěti tisíc korun. Včetně konzole pak přijde asi na 15 tisíc korun.