Evropské výdaje na IoT v roce 2024 přesáhnou 260 miliard dolarů
Růst trhu internetu věcí v posledních dvou letech mírně zpomalil v důsledku geopolitických a makroekonomických dopadů na evropskou ekonomiku. Internet věcí však i nadále slouží jako katalyzátor pro podniky, které nasazují digitalizační projekty. Pro organizace, které se snaží snížit náklady, zlepšit zákaznickou zkušenost a stanovovat nové strategické cíle, je IoT klíčovým faktorem provozní efektivity, který pomáhá optimalizovat procesy a automatizovat provoz.
„Na IoT je třeba pohlížet jako na strategický nástroj, který organizacím umožní dosáhnout jejich cílů v oblasti odolnosti uprostřed bezprecedentních geopolitických, makroekonomických a zdravotních výzev,“ řekla Alexandra Rotaru, senior analytička evropského týmu IDC. „Internet věcí může organizacím pomoci transformovat jejich provoz, vytvářet nové hodnoty a přinášet obchodní příležitosti. V současné atmosféře nejistoty a nestability takové přínosy podtrhují význam využití internetu věcí jako strategického aktiva.“
Evropské výdaje na internet věcí budou taženy především investicemi z odvětví výroby, veřejných služeb a odborných služeb. Očekává se, že v pětiletém prognózovaném období nejrychleji porostou výdaje na software, přičemž hlavními případy využití budou monitorování stavu procesů a správa výrobních prostředků.
Organizace se dále zaměří na moduly a senzory a na související služby, jako je průmyslová údržba, vertikální outsourcing podnikových procesů, infrastruktura jako služba a data jako služba.
Předpokládá se, že významný růst zaznamenají investice do rozsáhlých sítí s nízkým příkonem (LPWAN). Tyto sítě poskytují energeticky úsporné, dálkové a nákladově efektivní připojení pro zařízení internetu věcí, která vyžadují pouze občasný přenos malého množství dat. Příkladem takových zařízení jsou inteligentní měřiče, zařízení pro sledování majetku, monitory životního prostředí a inteligentní zemědělské nástroje.
