Elektro smí sbírat Asekol i Rema Systém

Společnost Rema Systém napadla rozhodování ministerstva ve věci přidělení zakázky u soudů kvůli podezření na zásadní manipulace při výběrovém řízení. Podle platných kvalifikačních kriterií totiž sběr historických elektropřístrojů měla zajišťovat u každé skupiny firma (kolektivní systém), která sdružuje dovozce a výrobce s největším podílem na trhu. Tehdy to vyhrála firma Asekol.

Rozhodnutí soudu znamená, že podle platného zákona o odpadech mohou nyní sběr starých elektrozařízení organizovat a zajišťovat bez jakýchkoli omezení všechny tuzemské specializované kolektivní systémy. „Pro výrobce je to dobrá zpráva, neboť se mohou chovat svobodně a podle své vůle si zvolit partnera, který jim vyhovuje. Není třeba mít obavy o zhroucení systému sběru dosloužilých elektrozařízení, jak bylo často mylně uváděno. Všechny kolektivní systémy plní odpovědně zpětný odběr a Česko opakovaně plní limity stanovené Evropskou unií,“ doplnil Beneš.

Hana Ansorgová z Asekolu připomíná, že tato společnost podala návrh u Ministerstva životního prostředí k provedení hloubkového finančního auditu všech subjektů, které se u nás zabývají sběrem elektroodpadu. Záměrem byla snaha poukázat na netransparentnost nakládání s vybranými příspěvky a možné finanční machinace u společnosti Rema Systém.

Rema Systém dále uvádí, že v roce 2005 ministerstvu doložila 85procentní podíl ve skupině 3. „Výše 85procentního podílu na trhu informační technologie a telekomunikace, kterou uvedl Rema Systém v době vydání rozhodnutí ministerstva o zápisu Asekolu, je smyšlený údaj. Rozkladová komise dostala k rozhodování o výběru od Rema Systém neadekvátní podklady. Zatímco Asekol dokládal svůj podíl na trhu v kusech a v kilogramech, jak to ministerstvo požadovalo, Rema Systém uváděl finanční hodnotu vyřazených výrobků, do které zahrnovala například i cenu softwaru. Tím svůj podíl na trhu naprosto neadekvátně navyšovala,“ vysvětlila Ansorgová.

Více jsme se celé kauze věnovali v článku – Kdo smí sbírat historické elektro?