Ekonomická očekávání v Evropě ovlivňuje řecká krize

28. 7. 2015. (redaktor: František Doupal, zdroj: GfK)
Ve druhém čtvrtletí letošního roku byla nálada spotřebitelů ve většině evropských zemí ovlivněna dlouho trvajícím vyjednáváním mezi Řeckem a jeho věřiteli. Ukazatel spotřebního klimatu pro celou evropskou osmadvacítku přesto od března vzrostl o jeden bod na 10,8 bodu. Jaká je situace v ČR, SR a dalších zemích?

Náladu evropských spotřebitelů ve druhém čtvrtletí tohoto roku určovala hlavně řecká krize a v důsledku toho v řadě zemí ekonomická očekávání stagnovala, nebo poklesla. Během prvních dvou červnových týdnů, kdy probíhalo dotazování, vrcholila jednání mezi Řeckem a jeho věřiteli. Dočasné vyvrcholení krize -  dočasné selhání jednání, uzavření řeckých bank, celostátní referendum a následné obnovené a zdánlivě úspěšné jednání – není ve výzkumu reflektované. Předpokládá se, že nálada lidí v Evropě, především v zemích měnové unie, se během léta ještě významně zhorší. To se týká zejména zemí jako je Německo, Itálie, Francie a Španělsko, které buďto nesou břímě velké části řeckého dluhu, nebo se rovněž potýkají s těžkou ekonomickou situací.

Vývoj ekonomických očekávání, jakož i ochota nakupovat, se v různých zemích liší. Ve druhém čtvrtletí měly pro jednotlivé země větší význam spíše konkrétní vlivy specifické pro ten který stát, nežli možné dopady odchodu Řecka z Evropské měnové unie.

Česká republika: že řecká krize spotřebitele neznepokojila

Díky příznivému ekonomickému vývoji v České republice vidí spotřebitelé budoucnost pozitivně. Ekonomická očekávání jsou v současnosti na úrovni 31,3 bodu, a to je o 6,6 bodu výše než před třemi měsíci. Nejistota spojená s tím, zda Řecko zůstane v Evropské měnové unii, zatím spotřebitele nejspíš nezasáhla. Může to být i díky tomu, že Česká republika není členem eurozóny. A navíc dobré hospodářské výsledky mají evidentně větší váhu.

To lze vypozorovat rovněž u příjmových očekávání. I když ukazatel klesnul ve druhém čtvrtletí o 7,4 bodu, nyní je na mimořádně dobré úrovni 41,4 bodu. Před rokem dosahovala příjmová očekávání pouze 28,3 bodu.

Čeští spotřebitelé však stále neutrácejí za větší nákupy. Ukazatel ochoty nakupovat byl v červnu na úrovni 4,9 bodu, tedy jen lehce nad nulou, což je prvním signálem toho, že spotřebitelé časem projeví zásadní ochotu k větším nákupům.

Slovensko: ochota nakupovat slábne

Přestože je ekonomika Slovenska na vzestupu, slovenští spotřebitelé očekávají v příštích měsících slabší vývoj. Ekonomická očekávání se ve druhém čtvrtletí snížila o 15,7 bodu a dosáhla 9,7 bodu. Důvodem může být řecká krize, která v době výzkumu nebyla vyřešena, ale též konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou.

Příjmová očekávání od března rovněž poklesla, a sice o sedm bodů na hodnotu 19,8 bodu. Hodnotu však lze stále považovat za dobrou. Slováci též očekávají vyšší příjmy. To je možné přičíst především pomalému, ale stabilnímu poklesu nezaměstnanosti.

Tento trend se však zatím neodráží na ochotě nakupovat. Během druhého čtvrtletí se ukazatel propadl o více než 19 bodů. V červnu dosáhl pouhých -5,4 bodu. To je nejnižší hodnota od července 2013. Slovenští spotřebitelé si své peníze hlídají a nakupují jen to, co potřebují k běžnému životu.

Kompletní výsledky průzkumu naleznete zde.

Štítky: 

Podobné články

Jarní propad ekonomiky se ve 4. čtvrtletí neopakoval

22. 3. 2021. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
V roce 2020 došlo k nejhlubšímu ekonomickému propadu v historii samostatné České republiky. Ačkoli byla ve 4. čtvrtletí roku 2020 znovu zpřísněna protiepidemická opatření, podobně hluboký propad jako ve 2. čtvrtletí se již neopakoval. Čtěte více

HDP v roce 2020 klesl o 5,6 %

4. 3. 2021. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Hrubý domácí produkt klesl v roce 2020 o 5,6 %. Ve 4. čtvrtletí HDP meziročně klesl o 4,7 % a mezičtvrtletně rostl o 0,6 %. Čtěte více

Důvěra mezi podnikateli se meziměsíčně zlepšila, spotřebitelé zůstávají skeptičtí

26. 2. 2021. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Únorový souhrnný indikátor důvěry se v meziměsíčním srovnání zvýšil o 2,4 bodu na hodnotu 89,7 při protichůdném vývoji obou jeho složek. Zatímco indikátor důvěry podnikatelů se zvýšil o 3,5 bodu na hodnotu 90,6, indikátor důvěry spotřebitelů se snížil o 3,5 bodu na hodnotu 85,0. Čtěte více

HDP v roce 2020 klesl o 5,6 %

3. 2. 2021. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Hrubý domácí produkt klesl v roce 2020 podle předběžného odhadu o 5,6 %. Ve 4. čtvrtletí HDP meziročně klesl o pět procent a mezičtvrtletně rostl o 0,3 %. Čtěte více