Jak se mezi spotřebiteli vyvíjí ochota nakupovat

Ve druhém čtvrtletí roku 2013 se diskuse v Evropské unii (EU) i nadále soustředily především na finanční krizi. V důsledku toho se 1. července odehrál vstup Chorvatska do EU téměř bez povšimnutí. Debaty se stále více zaměřují na to, jak snížit obrovské hory dluhů. V souvislosti s tímto problémem se zatím vyslovují dva velmi odlišné, de facto protichůdné názory. Na jedné straně Německo a další severoevropské země obhajují trvalé uplatňování úsporných opatření a konsolidace. Na druhé straně země jižní Evropy a také Mezinárodní měnový fond (MMF) trvají na tom, že namísto dalších škrtů je zapotřebí krátkodobě poskytnout ekonomické pobídky. Podle jejich názoru musí hospodářství jednotlivých zemí nejprve nabrat obrátky, aby si občané mohli najít zaměstnání a vydělat peníze. Teprve potom bude možné splácet dluhy a přijímat strukturální opatření.

V současnosti se zdá, že výsledkem bude kombinace obou postupů. Proto Francie a Španělsko dostaly další dva roky na snížení svých dluhů pod hranici deficitu 3 procent hrubého domácího produktu (HDP). Očekává se, že Itálie, stejně jako Maďarsko, Lotyšsko, Litva a Rumunsko, bude vyjmuta z procedury při nadměrném schodku. S ohledem na vysokou nezaměstnanost těchto zemí je Brusel nechce příliš zatěžovat. Místo toho chce ocenit jejich snahy. Evropská komise (EK) však nadále trvá na strukturálních reformách, zejména pokud jde o trh práce, důchodové systémy a ekonomiku obecně.

Mezitím nyní v celé Evropě reálně vzrostla naděje, že finanční krize ve střednědobém horizontu skutečně skončí. Eurozóna je sice i nadále v recesi, ale ve srovnání s posledním čtvrtletím roku 2012 se ekonomická situace mírně zlepšila. I Evropská centrální banka (ECB) zaznamenává od konce roku známky postupného oživení, ale ještě nepředpovídá opravdový růst. Ve všech zemích Eurozóny došlo k jasnému zlepšení hodnot systému včasného varování v rámci ukazatele Purchasing Manager Index, jenž sleduje agentura Markit. Purchasing Manager Index je považován za obvláště spolehlivý včasný ukazatel, jelikož data jsou založena na průzkumech, a proto jsou aktuálnější než oficiální statistiky. Je založen na tvrdých datech, jako je výroba, zaměstnanost a ceny.

Ve Francii se jeho hodnota zvýšila nikoli na předpovídaných 45,4 bodu, ale na 46,4 bodu. V Itálii tento ukazatel v červnu vzrostl na 47,3 oproti očekávané hodnotě 46,2 bodu. Španělsko zaznamenalo obzvláště významné zlepšení na 48,1 bodu, což je nejvyšší hodnota za 24 měsíců, rozhodně vyšší než předpovídaných 45,5 bodu. Ve Velké Británii se daný ukazatel nyní pevně drží na hranicí 50 bodů, což signalizuje hospodářský růst. V současné době činí 51,3 bodu.

Východní Evropa: země musí investovat do ekonomického růstu

Vývoj ve východní Evropě ukazuje, jak těžké je najít správnou rovnováhu mezi úspornými opatřeními a investicemi. V minulosti se především bývalé komunistické země důsledně zaměřovaly na úspory. Nicméně v poslední době začala politika škrtů těmto zemím spíše škodit. V Polsku byl růst v prvním čtvrtletí roku 2013 minimální a pokles v České republice se významně zhoršil. Naopak Maďarsko se postupně dostávalo z recese, ale na úsporná opatření diktovaná Bruselem nebralo ohled.

Bulharsko bylo se svými úspornými opatřeními úspěšné. Vláda nejchudší země EU zavedla celkové krácení výdajů ve veřejné správě o 15 procent. To výrazně zlepšilo finanční situaci země. Veřejný dluh v současné době činí necelých 20 procent HDP. Rozpočtový deficit nedosahuje ani 2 procent hospodářského výkonu. Naopak nezaměstnanost se vyšplhala na dvojciferné hodnoty a ekonomický růst stagnoval. Důsledkem toho nyní zhruba 20 procent obyvatelstva žije v chudobě. Nový ministerský předseda ihned po volbách vyhlásil některá opatření, pomocí nichž chce stimulovat ekonomiku a bojovat proti chudobě. Má v plánu ukončit politiku úsporných opatření předchozí vlády a pomoci chudobnému obyvatelstvu zpočátku tím, že domácí ekonomiku nasměruje zpět na cestu rozvoje. K prvním opatřením, jež vyhlásil, patří zvýšení zimních příspěvků na palivo a zvýšení peněžních příspěvků v mateřství. Budou také zvýšeny penze a platy státních zaměstnanců. Kromě toho byla zahájena také reforma volebního zákona.

Česká republika se i nadále nachází v recesi. V prvním čtvrtletí roku 2013 poklesl hospodářský výkon země o 1,3 procenta. Nezaměstnanost v současnosti činí 7,3 %. Ke stimulaci ekonomiky MMF doporučil opustit dočasně cestu tvrdých úsporných opatření a místo toho investovat do ekonomiky a přivést ji opět k růstu. Česká vláda se však rozhodla pokračovat v započaté cestě. V tomto roce má v plánu poprvé za 15 let snížit nový dluh pod 3 procenta.

Česká republika:

Ekonomická očekávání: -21,3 bodu Očekávané příjmy: -8,4 bodu Ochota nakupovat: -28,1 bodu