Evropští spotřebitelé pod vlivem krize

V létě zaměstnávala pozornost lidí i médií v Evropě celá řada závažných témat. Začátkem léta to byl nový balíček ekonomické pomoci a další volby v Řecku. Pak se však do Evropy začaly valit stovky tisíc uprchlíků především ze Sýrie a pozornost se začala stále více obracet na důvody jejich exodu. Uprostřed a na konci léta se tudíž Evropané zabývali především krizemi a válkami na Blízkém a Středním východě. Jak uprchlíky spravedlivě rozdělit mezi všechny země EU? Jak je co nejrychleji integrovat do společnosti? To byly otázky, které v médiích zcela převážily. Brzy nato se stala hlavním tématem logistika a pomoc uprchlíkům na jejich cestě Evropou. Například v Německu mnozí experti i spotřebitelé předpokládají, že až na jaře uprchlíci zaplaví německý trh práce, dojde k nárůstu nezaměstnanosti. Jaké důsledky bude mít integrace uprchlíků na situaci v jednotlivých zemích a do jaké míry to ovlivní spotřebitelskou náladu, zatím neumíme předpovědět.

Obecně vzato se situace v jednotlivých zkoumaných zemích značně liší. V některých státech vyvolaly určitou ekonomickou skepsi spíše psychologické faktory, jako například obavy z krize, jíž lidé neustále věnovali pozornost. V mnoha případech občané hodnotili ekonomická a příjmová očekávání, jakož i ochotu nakupovat, negativněji, než by se podle domácích celkových čísel dalo očekávat. V jiných zemích ale zůstala taková fakta jako ekonomický růst a nezaměstnanost v popředí zájmu a tudíž měla dopad na jednotlivé indikátory. Od června se spotřebitelské klima v evropské osmadvacítce zhoršilo o půl bodu a v září dosáhlo 10,3 bodu. V srpnu se tento ukazatel snížil dokonce na devět bodů.

Češi očekávají významné zvýšení příjmů

České ekonomice se daří. Ve srovnání s předchozím rokem stoupnul hrubý domácí produkt za první dvě čtvrtletí roku o 4,1 a 4,6 procenta. Přestože ekonomická očekávání poklesla od června skoro o osm bodů, spotřebitelé zjevně předpokládají, že ekonomika si i nadále povede dobře. V září dosáhl ukazatel 23,4 bodu.

Díky pozitivnímu ekonomickému vývoji je nezaměstnanost velmi nízká. V srpnu činila pět procent. Spotřebitelé očekávají v nadcházejících měsících růst příjmů. Odpovídající indikátor byl v září na úrovni 38,4 bodu. To je o tři body méně než v červnu. Před rokem dosahoval hodnoty 25 bodů.

Ochota nakupovat nemůže dost dobře držet krok s tímto vývojem - její ukazatel dosáhl v září 8,5 bodu. To je o 3,6 bodu více než v červnu. Po dlouhotrvající ekonomické krizi si většina Čechů ještě nemůže dovolit vydávat peníze za výrobky luxusnějšího charakteru a služby.

Slovensko: ochota nakupovat ve třetím čtvrtletí kolísá

Nehledě na dobré ekonomické výsledky jsou slovenští spotřebitelé poněkud skeptičtí, pokud jde o ekonomická očekávání. V září byl tento indikátor s hodnotou 12,2 bodu jen o 2,5 bodu výš než v červnu. Ve srovnání se stejným obdobím vloni dokonce zaznamenal snížení o více než tři body.

Příjmová očekávání, jež byla přes léto stabilní, skončila v září na úrovni 19,6 bodu. To je téměř stejná hodnota jako letos v červnu a v září loňského roku.

Na druhou stranu ochota nakupovat během letních měsíců velmi kolísala. V září dosáhla 2,2 bodu, což bylo jen velmi málo nad dlouhodobým průměrem nula bodů. V srpnu se však ukazatel propadl na -10,1 bodu, což je nejnižší hodnota od června 2013.

Němci se bojí oslabení ekonomiky

Německá ekonomická očekávání klesají. V srpnu se ukazatel zhoršil počtvrté za sebou a od června klesl celkem o 18,5 bodu. S hodnotou 6,4 bodu byl ekonomický ukazatel v září jen o něco málo vyšší než v předchozím roce, kdy dosáhl 4,4 bodu.

Němečtí spotřebitelé se vyjadřovali i ke svým příjmovým očekáváním méně optimisticky než v červnu. Během letních měsíců ukazatel spadl o 9,5 bodu na stávajících 47,7 bodu. Přesto však jsou příjmová očekávání i nadále nízká. Ukazatel je o 4,3 bodu vyšší než v loňském roce.

Rovněž ochota nakupovat byla ovlivněna zhoršujícími se ekonomickými výhledy. Ve třetím čtvrtletí se indikátor snížil o 6,6 bodu a propadl se zpět na 50,4 bodu. Ve srovnání s loňským rokem je ale stále vyšší o 7,9 bodu.

Francie: ochota nakupovat je nejvyšší za 14 let

Ekonomická očekávání ve Francii se během léta stabilizovala. V září činil indikátor 6,1 bodu. To je o 0,6 bodu více než v červnu. Francouzi tedy očekávají, že jejich ekonomika zůstane stejně silná, nebo mírně vzroste. Před rokem – v září 2014 – byl tento ukazatel o 33 bodů nižší.

Přestože Francouzi zatím neočekávají výrazný nárůst příjmů, jejich ukazatel ve třetím čtvrtletí zřetelně stoupnul. V září vzrostl o 16,6 bodu na 7,1 bodu. Před rokem byla příjmová očekávání na úrovni -36,4 bodu.

Podobně pozitivní vývoj lze pozorovat i u ochoty nakupovat. V září byl tento ukazatel na 8,7 bodu, což je skoro o sedm bodů více než v červnu. Indikátor tak dosáhl nejvyšší hodnoty od prosince 2001. V té době byl na úrovni 17,2 bodu.

Velká Británie: ekonomická očekávání klesají

Britové evidentně očekávají, že ekonomika jejich země v příštích měsících neporoste tak, jak rostla v měsících minulých. Ve třetím čtvrtletí ekonomická očekávání poklesla o 8,5 bodu na 11,2. To je nejnižší hodnota od července 2013. Před rokem byl ukazatel na úrovni 24,6 bodu.

Příjmová očekávání britských spotřebitelů však na druhou stranu zůstala na stejné úrovni. Poté, kdy během léta mírně kolísala, v září se ukazatel ustálil na 11,9 bodu - tedy na stejné hodnotě, jako v červnu. Ve srovnání se stejným měsícem loňského roku stoupla jeho hodnota o něco více než deset bodů.

Ve srovnání s červnem zůstala konstantní i ochota nakupovat. V září byla na úrovni 15,2 bodu a to je jen o 0,6 bodu více než v předchozím čtvrtletí, přestože v srpnu dosáhla nejvyšší hodnoty od října 2003, a sice 18,2 bodu. Je tedy třeba předpokládat, že britští spotřebitelé nyní utrácejí více peněz za dražší produkty a služby než v posledních měsících a letech.

Rakousko: ekonomika stagnuje, spotřebitelský apetit roste

Rakouská ekonomika není schopná se rozjet. Vypadá to, že spotřebitelé pro nadcházející měsíce neočekávají žádné zlepšení ekonomických výsledků. V souladu s tím byla ekonomická očekávání, jež v září dosáhla -19,8 bodu, skoro na stejné hodnotě jako v červnu (-19,9 bodu).

Naopak příjmová očekávání v září vzrostla a s hodnotou 31,1 bodu byla nejvýše od října 1999 (32,7 bodu). Ve srovnání s červnem jde o zvýšení o více než 13 bodů. Před rokem byl ukazatel ještě na úrovni 1,5 bodu.

V důsledku optimistických příjmových očekávání má nyní větší počet Rakušanů chuť kupovat luxusní výrobky a služby. Ochota nakupovat se od června zvýšila. V září byl ukazatel na úrovni 11,1 bodu, tedy o 6,3 bodu výš než před třemi měsíci. V srpnu dokonce na určitou dobu vzrostl na 19 bodů.

Polsko: nálada se zhoršuje nehledě na ekonomické výsledky

Přestože polská ekonomika během prvních dvou čtvrtletí významně rostla, ve třetím čtvrtletí ekonomický optimismus spotřebitelů poněkud zeslábnul. Odpovídající indikátor klesl od června do září o 3,5 bodu a ustálil se na hodnotě 15,7 bodu. V porovnání se stejným měsícem v loňském roce to však byl nárůst o více než deset bodů.

Příjmová očekávání, jež jsou o 9,1 bodu níže, ve třetím čtvrtletí významně poklesla. V září se tento ukazatel ocitl na úrovni 7,1 bodu. Přesně před rokem byl na úrovni 0,3 bodu, což bylo jen o maličko více než dlouhodobá průměrná hodnota nula bodů.

Ochota polských spotřebitelů nakupovat se během letních měsíců dramaticky snížila a v září skončila na hodnotě -8,8 bodu. To je téměř o 18 bodů méně než v červnu. Naposledy byl ukazatel ještě níže v srpnu loňského roku.

Informace o dalších státech najdete zde.