Ondřej Bačina: Propadl jsem stylu psance

Ondro, proč jste se vrhl do světa jednostopých vozidel?

Mé zapálení pro motorky sahá do období puberty, kdy jsem poprvé shlédl snímek „Ve stínu gangu“ s Charlie Sheenem, následovaný „Easy Riderem“ s Henry Fondou a Dennisem Hopperem. Vše se pak ještě znásobilo po přečtení knížky Hunter S. Thompsona „Hells angels“. Naprosto jsem propadl životnímu stylu „psanec“ a „žiju abych řídil a řídím abych žil“. Pořídil jsem ti tedy za peníze z brigád Jawu 250 „kývačku“ po domácku předělanou na chopper. Měla vysoká řídítka k úrovni hlavy obalená v kůži a vysoustružené hefty z hliníku obalené šňůrkou z kůže s třásněmi. Obal na baterku byl také obalen kůží a vzadu obrovské opěradlo opět v kůží a třásněmi. No prostě takový „sociální“ chopper.

Kam jste tehdy jezdil?
Jezdili jsme s partou na motorkářské srazy, jako byl Herálec. Pro ty co nezažili tyto začátky masivního motorkaření v ČR, byl to neskutečný zážitek, kdy na sraz dorazilo přes 2 000 motorkářu. Při věhlasném nočním túrování motorů nebylo slyšet vlastního slova. Druhý den při spanilé jízdě byl had z motorkářů tak dlouhý, že když jsme projížděli obcí, musela auta na vedlejší čekat skoro hodinu, než jsme všichni projeli. Později jsem jí vyměnil za konzervativnější, ale novější motorky typu „naháč“ Suzuki GSX400 po ní pak za novou Yamahu XJ600, která mi vydržela přes 10 let.

Jakou motorku tedy „sedláš“ nyní?
V roce 2011 jsem si naplánoval splnit sen z mládí a pořídit si Harley Davidson. Moc se mi líbily nové modely Street Bob a Fat Bob. Využil jsem zkušebních dní a zapůjčil si je na otestování. Po delší projížďce jsem hned věděl, že pokud do toho půjdu, budu potřebovat vyměnit stupačky za pohodlnější, lepší sedadlo spolujezdce, dokoupit kufry atp. Po návratu do Harley Davidson na Šalamounce jsem byl nadšený a pusu jsem měl od ucha k uchu. Jelikož v Dellu organizuji školení pro obchodníky a pro partnery jak prodávat, užívám si, pokud jsem na druhé straně pultu a obchodník je dobrý. Zde jsem velice ocenil chytře zvolené rozložení prodejny, kde je obchodní oddělení hned za dveřmi, kdežto půjčování motorek bylo dále v provozovně. To umožnilo jednomu z nejlepších obchodníků, jakého jsem kdy potkal – Vojtovi Vavřinovi, aby si všiml mého nadšení z jízdy. Okamžitě mě oslovil, jak se mi to líbilo a když jsem přitakal, hned začal počítat kalkulaci splátek.

Vy jste bral hned první motorku, kterou jste si vyzkoušel?
V tom okamžiku přivezli na prodejnu naprosto nový model vyráběný speciální divizí v Harley Davidson v limitovaných edicích tzv. CVO (Custom Vehicle Operations). Toto oddělení v Harley Davidson je složeno jen z těch největších nadšenců a vybírá si každoročně tak 3-4 sériově vyráběné modely, které pak totálně vyladí do posledního detailu. Motocykl pak sestavuje jeden člověk od začátku do konce a pak se vám podepíše na spodek sedadla. Motorky jsou tedy nejen limitované, ale také jedinečné a maximalisticky osazené, že už prostě není co přidávat. Tento model byl Softail Convertible CVO. Znamená to, že se dají některé prvky motorky jednoduše demontovat a udělat tak z toho v podstatě dvě různé motorky. Jednak pohodový touring cruiser na dlouhé cesty se spolujezdcem a zavazadly, ale zrovna tak oholený naked „caffe racer“ na krátké projížďky po městě. Navíc je motorka vytvořena s prvky stylu z čtyřicátých let dvacátého století. Motorka má zvětšený obsah na 110 kubických palců (cca 1 850 ccm) jako navázání na 110té výročí značky. Pro takový motor je také sportovní sání od Screaming Eagle (Harley Davidson doplňky, něco jako AMG u mercedesu).

Takže jste si plácli?
Vojta si velice správně všiml mé hry těla a hned mi ji začal nabízet. Motorka byla více jak 2x dražší, než jsem si dal svůj rozpočet, tak jsem oponoval, že je to pěkné, ale naprosto mimo můj rozpočet. On tehdy odvětil větou, která mě naprosto dostala, protože přesně vystihla moje nákupní motivační faktory: „Hele, jasně, kup si toho fat Boba! Narveš pak do něj 3x tolik, aby se alespoň trochu přiblížil tomuhle skvostu, ale bude tě pak celý život štvát, že toho nikdy nedosáhneš! Kup si to CVOčko, jsou to vlastně dvě motorky v jedné.“ (Motorkáři si tykají, pokud by vás udivilo, že mi hned tykal a mluvil velice familiárně). Tato argumentace mě naprosto dostala, protože jsem věděl, že to je přesně tak, opravdu radši zaplatím více na začátku než pak do toho „topit“ spoustu peněz. No a tak mám Harley Davidson Softail Convertible CVO 2011.

Kam na ní jezdíš?
Jednak se snažím jezdit kdykoli je pěkné počasí kamkoli, hlavně do práce, ale i na zákaznické nebo partnerské akce. Naši Dell partneři to jistě mohou potvrdit. Zde musím uvítat, že se v Dellu posouváme více směrem k softwaru, což znamená, že na cestách nemusím vozit tolik hardwaru. Velice rád také využívám období léta, kdy je večer ještě světlo a už není takové teplo. Bydlím na Křivoklátsku v nádherné kopcovité krajině za Berounem, kde je to ráj pro motorkáře. Po těžkém pracovním dni je to úžasný relax, kdy si vezmu motorku a jedu si provětrat hlavu jen tak blouděním po okolí.

A co tvoji kamarádi, jezdí s tebou?
Ano. A musím začít u ženy. Je také vášnivou motorkářkou a tak si plánujeme prodloužené víkendy, nebo alespoň výlety na motorce. Jednou ročně se s kolegy a kamarády snažíme vyrazit na pánskou jízdu v podobě vícedenního výletu. Nejčastěji jsme jezdili do Missana v Itálii na závody Super Bike, protože jsme fandové Jakuba Smrže. Tento rok jsme nicméně jeli jen do Rakouska, kde jsme brouzdali po místních kopcích. Za ty tři roky co mám motorku, mám teď najeto 12 000 km.

Rozhovory s dalšími ICT muži na báječných strojích, najdete v letím dvojčísle Reseller Magazine, který právě vyšel, anebo si ho můžete stáhnout na RMOL.CZ (vpravo nahoře - pod menu Časopis).