Zhoršení platební morálky na trhu se nyní bojí až polovina firem v regionu

2. 1. 2023. (redaktor: František Doupal, zdroj: Atradius )
Po dvou letech koronavirové pandemie a loňské ruské invazi na Ukrajinu se ani nadcházející rok 2023 z pohledu firem zatím nejeví příliš optimisticky. Téměř polovina podniků ve střední a východní Evropě má obavy ze zhoršení platební morálky svých obchodních partnerů během následujících měsíců.

Důvodem rostoucích obav je především probíhající hospodářský útlum, v jehož důsledku 48 % firem z regionu očekává prodloužení průměrné doby splatnosti faktur v příštích 12 měsících. Ukázal to pravidelný průzkum Barometr platební morálky, který v prosinci 2022 uskutečnila mezi 1 300 podniky z České republiky, Slovenska, Bulharska, Maďarska, Polska a Turecka úvěrová pojišťovna Atradius.

„Řada firem v regionu se dokázala vyrovnat s dopady koronavirové pandemie a ustát i prudký růst cen energií. Nejistý výhled na vývoj ekonomiky v roce 2023 ale teď zvyšuje na trhu napětí a vzbuzuje obavy podniků ohledně toho, nakolik budou odběratelé schopni za dodané zboží a služby včas platit,“ uvedla ředitelka české pobočky pojišťovny Atradius Markéta Stržínková.

Jako hlavní důvod zpoždění plateb či dokonce nehrazení pohledávek jsou v segmentu B2B uváděny problémy způsobené nedostatkem hotovosti. Ty jsou velmi často zmiňované napříč všemi trhy a průmyslovými odvětvími s tím, že největší obavy zmínili respondenti z České republiky, Slovenska a Maďarska. „Jde o země, jež jsou nejvíce zasaženy energetickou krizí, nacházejí se blízko zóny válečného konfliktu, a navíc je více než ostatní postihl výpadek obchodování s Ukrajinou i Ruskem,“ vysvětlila Stržínková.

Problém pro Česko a další malé otevřené ekonomiky v regionu představuje také jejich vysoká závislost na exportu do Německa a dalších zemí EU. „Očekávané hospodářské ochlazení v Evropě je pro firmy z Česka větší hrozbou, než pro jejich konkurenty z velkých a vyspělých ekonomik. Například v oblasti retailu již na evropském trhu pozorujeme tlak ze strany odběratelů na významné prodlužování platebních podmínek. Někteří výrobci pak mají tendenci přenášet zhoršené platební podmínky na svoje dodavatele, byť jde často o jinak zdravé firmy. To by mohlo na trhu vyústit v dominový efekt projevující se druhotnou platební neschopností,“ řekla Stržínková.

Průzkum Barometr platební morálky se zároveň zabýval tím, jak budou firmy v nadcházejícím období přistupovat k řízení svého financování. Zhruba třetina dotázaných podniků uvedla, že v roce 2023 využije pojištění pohledávek, které jim pomůže zajistit dostatek hotovosti a zachovat ziskovost. Zároveň budou tyto firmy konkurenceschopnější na domácích i zahraničních trzích. „Kombinace přetrvávající vysoké inflace, energetické krize a geopolitického napětí vnáší do dodavatelsko-odběratelských vztahů další prvek nejistoty poté, co byly tyto vazby citelně narušeny již v průběhu pandemie. Řada firem proto přijímá opatření pro snížení rizika a pojištění pohledávek patří mezi ně. „Zájem o pojištění pohledávek vzrostl v posledním čtvrtletí 2022 o více než 25 % ve srovnáním s předchozím obdobím,“ popsala Stržínková.

Celkové výsledky průzkumu Barometr platební morálky zahrnující data z prosince 2022 pro střední a východní Evropu najdete v anglickém jazyce na webu úvěrové pojišťovny Atradius na adrese https://group.atradius.com (v části Publikace).

Podobné články

HDP mezičtvrtletně vzrostl o 0,8 %

3. 6. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Podle zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostl hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí 2025 mezičtvrtletně o 0,8 % a meziročně o 2,2 %. Meziroční růst HDP byl podpořen vyššími výdaji na konečnou spotřebu a změnou stavu zásob. Negativní vliv mělo zejména saldo zahraničního obchodu. Čtěte více

Důvěra podnikatelů i spotřebitelů v ekonomiku se zvýšila

29. 5. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry ČSÚ, vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně zvýšil o 4,3 bodu na hodnotu 101,0, při stejném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů vzrostl o 4,5 bodu na hodnotu 101,0 a indikátor důvěry spotřebitelů se ve srovnání s dubnem zvýšil o 3,0 bodu na hodnotu 100,7. Čtěte více

Celková důvěra v ekonomiku se v dubnu snížila

28. 4. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry ČSU (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně snížil o 2,8 bodu na hodnotu 96,7, při stejném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů poklesl o 3,1 bodu na hodnotu 96,5 a indikátor důvěry spotřebitelů se ve srovnání s březnem snížil o 1,1 bodu na hodnotu 97,7. Čtěte více

Celková důvěra v ekonomiku se v březnu zvýšila

24. 3. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se dle ČSÚ v březnu meziměsíčně zvýšil o 1,7 bodu na hodnotu 99,5, při stejném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů se zvýšil o 1,6 bodu na hodnotu 99,6 a indikátor důvěry spotřebitelů oproti únoru vzrostl o 2,2 bodu na hodnotu 98,8. Čtěte více