Služeb e-governmentu a elektronického zdravotnictví využívá stále více lidí

28. 3. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Elektronizace veřejné správy v Česku za posledních několik let značně pokročila i díky státem uznávaným elektronickým identitám. Roste také počet datových schránek zřízených na vlastní žádost a rozvoj zažívá i elektronizace zdravotnictví.

Stále více lidí využívá rozšířené nabídky komunikace se státními orgány elektronicky. Například v Portálu občana bylo na konci roku 2023 zaregistrováno milion osob a 22 % dospělých uvedlo, že pro komunikaci s úřady použilo bankovní identitu. „Rostoucí míra digitalizace veřejné správy se projevuje i novou povinností pro živnostníky a podnikatele vyřídit si daňová přiznání elektronicky. Například počet přiznání daně z příjmu fyzických osob podaných prostřednictvím datové schránky se tak meziročně zvýšil téměř 2,5krát na 820 tisíc v roce 2023,“ uvedl Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

V roce 2023 evidovalo Ministerstvo vnitra téměř 2,4 milionu nově zřízených datových schránek v porovnání s cca 300 tisíci v roce předchozím. Téměř 90 % z celkového počtu nových datových schránek bylo zřízeno automaticky ze zákona živnostníkům, spolkům a nadacím. Roste ale i počet datových schránek, které si nechávají zřídit občané na vlastní žádost. V roce 2023 bylo takto zřízeno 250 tisíc datových schránek.

Počítač a internet dnes patří ke standardnímu vybavení většiny zdravotnických zařízení. Roste také podíl ordinací s vlastními webovými stránkami. V roce 2022 měla vlastní web více než polovina (51 %) ordinací, v roce 2018 to bylo 40 %. Webové stránky mají nejčastěji pediatři (72 %) a gynekologové (66 %), nejméně často zubní lékaři (36 %).

Se zvyšujícím se počtem webů lékařských ordinací roste také nabídka online služeb pro pacienty. V roce 2022 umožňovala téměř čtvrtina (23 %) ordinací objednání na vyšetření pomocí on-line formuláře nebo aplikaci a 18 % lékařů poskytovalo pacientům možnost online konzultace. „Za posledních pět let se možnost objednání online například k praktickému lékaři pro dospělé značně zvýšila. Z 19 % v roce 2017 na 34 % v roce 2022. Ještě výrazněji vzrostl podíl ordinací praktiků, které umožňují pacientům zažádat o recept přes webové stránky,“ dodala Jitka Wichová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. V roce 2023 se online cestou objednala k lékaři pětina Čechů, z žen ve věku 25 až 54 let tuto možnost využila třetina.

Štítky: 
ČSU
Vytisknout Poslat e-mailem Sdílet na LinkedIn

Podobné články

Celková důvěra v ekonomiku se drží těsně nad dlouhodobým průměrem

29. 7. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry ČSU, vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně snížil o 0,9 bodu na hodnotu 100,1, při rozdílném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů poklesl o 1,0 bodu na hodnotu 100,0, zatímco indikátor důvěry spotřebitelů se nezměnil a zůstal na květnové hodnotě 100,7. Čtěte více

ICT specialisté loni v průměru vydělávali 94 tisíc měsíčně

22. 7. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Průměrná hrubá měsíční mzda ICT specialistů v roce 2024 meziročně vzrostla o 7 % na 94 tisíc korun. V Praze přitom překročila stotisícovou hranici. Nůžky mezi mzdovou a platovou sférou se u těchto specialistů i nadále výrazně rozevírají. Čtěte více

Celková důvěra v ekonomiku se drží těsně nad svým dlouhodobým průměrem

25. 6. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry ČSU (vyjádřený bazickým indexem) se meziměsíčně snížil o 0,9 bodu na hodnotu 100,1, při rozdílném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů poklesl o 1,0 bodu na hodnotu 100,0, zatímco indikátor důvěry spotřebitelů se nezměnil a zůstal na květnové hodnotě 100,7. Čtěte více

HDP mezičtvrtletně vzrostl o 0,8 %

3. 6. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Podle zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostl hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí 2025 mezičtvrtletně o 0,8 % a meziročně o 2,2 %. Meziroční růst HDP byl podpořen vyššími výdaji na konečnou spotřebu a změnou stavu zásob. Negativní vliv mělo zejména saldo zahraničního obchodu. Čtěte více