Konec čekáren v Čechách? Koronakrize otevřela dveře online zdravotnictví

Už nyní se v systémech online zdravotnictví udělá 2,6 milionu prohlídek ročně a ve Švýcarsku dokonce mají online prohlídky u doktora 7% podíl ze všech návštěv lékaře. Pandemie koronaviru a strach z osobní návštěvy zdravotních zařízení rozvoj tohoto segmentu ještě urychlila.

Integrace nade vším

Zdravotnický systém bývá obvykle značně komplexní a často také velmi heterogenní. Musí zajistit rozsáhlou agendu od správy zdravotnické dokumentace, přes komunikaci se státními institucemi až po fakturaci a správu klientů. Vzniká tak rozsáhlý systém mikroslužeb, které zajišťují vždy určitou agendu. Jedna služba zajišťuje výměnu lékařských dat, jiná poskytuje funkce CRM a další se třeba napojuje na přístupový systém.

Vše je zastřešeno inteligentními řídícími prvky, které zajišťují vzájemné propojení jednotlivých mikroslužeb. Software předává lékařské zprávy do klientské zóny, výkazy o prohlídce zdravotní pojišťovně nebo datum další návštěvy přímo do kalendáře klienta. Kromě webové zóny mají klienti k dispozici i mobilní aplikaci pro co nejpohodlnější přístup ke svým informacím.

Každý ze subsystémů je oddělen, aby se daný uživatel dostal pouze k datům, které potřebuje, a celý systém byl odolný proti případným hackerským útokům. Vše je uloženo v zašifrované podobě na vlastních serverech. Klientská zóna je navíc přísně oddělena od vnitřní sítě a všech subsystémů.

Už žádné rentgenové snímky na CD

Ve zdravotnictví se také často zachází s velkými datovými soubory. Digitalizace zdravotnictví proto řeší problémy, jak např. posílat snímky z CT nebo rentgenu z jednoho zdravotnického zařízení do druhého tak, aby to bylo co nejpohodlnější a zároveň nejbezpečnější. Odpadne tak starost s převozem rentgenových snímků nebo CD, na kterých byla data uložena. Řešení tohoto úkolu si klade za cíl projekt ePACS, do kterého je aktuálně zapojeno kolem 435 organizací.

Ne pacient, ale klient

Pohodlí klientů se dostává i do popředí priorit vývojářů zdravotních systémů. On-line přístup ke zdravotní dokumentaci již začíná být v tomto segmentu samozřejmostí. Mnohá zařízení jdou ale dál a rozšiřují své systémy o další služby, jako třeba videokonzultace s lékařem, čipové přístupové a identifikační systémy apod.

Tento typ klinik je stále populárnější také u velkých zaměstnavatelů a nadnárodních firem, které mají povinnost poskytnout zaměstnancům podnikového lékaře. Jejich zaměstnanci pak využívají buď služeb lékaře kliniky Program Health Plus nebo svého obvodního lékaře, který následně předává klinice zdravotní dokumentaci on-line. To se děje především v případech, kdy má firma více poboček po celé republice a zaměstnanec pracuje a bydlí v jiném městě.

Do lékárny s QR kódem

V digitalizaci a e-commerce nechtějí zůstat pozadu ani lékárny. Kromě běžně prodávaných zdravotnických přípravků se do popředí zájmu dostává i on-line rezervace léků na předpis.

Vznikají tak online lékárny napojené na další služby, jako jsou laboratoře či virtuální klinika.

Nejde tedy pouze o klasický e-shop. Kromě standardních napojení na platební brány, dopravce a různé marketingové nástroje, je systém provázán s lékárenským informačním systémem a další informace získává také z několika zdravotnických databází a od Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Nad rámec běžné lékárny nabízí e-shop možnost nákupu laboratorních vyšetření, včetně aktuálních testů na COVID-19.

Na vývoji systémů na míru pro zdravotnický holding EUC nebo prémiovou kliniku Programu Health Plus pracuje také česká vývojářská společnost IDC-softwarehouse, která systém klinik přirovnává k online bankovnictví. „Lékařské systémy zpracovávají velmi citlivé údaje podobně jako banky. Klientská zóna i vnitřní zabezpečení pak vypadají podobně jako elektronické bankovnictví. Všechny vrstvy musí být přísně odděleny a pro přihlášení se využívá vícefaktorové ověřování,“ uvedl Karel Diviš, ředitel společnosti IDC-softwarehouse.