GfK: Budou Češi a Slováci utrácet?

V posledních třech měsících převládaly v evropské debatě tři témata: evropské volby, otázka, zda by měly jednotlivé země pokračovat ve škrtech nebo naopak investovat do ekonomických programů a krize v Iráku a na Ukrajině. Nehledě na všechny debaty a krize se však zdá, že ekonomický růst v jednotlivých zemích EU i v Evropské unii jako celku, se konsoliduje.

Index spotřebitelského klimatu pro evropskou 28 ve druhém čtvrtletí lehce vzrostl na současných 9,1 bodu. Je to nejvyšší hodnota od dubna 2008, kdy tento dosahoval 11,9. Ve většině zemí zaznamenaly různé ukazatele vzestupný trend.

Utrácet nebo šetřit?

Evropské volby ukázaly, že lidé v Evropě se se svým názorem stále více dělí na dva tábory: proevropský a protievropský. Euroskeptické strany zaznamenaly silný nárůst hlasů hlavně ve Francii a Německu. Naopak proevropský postoj významně posílil v Řecku, Itálii a Španělsku. Příští Evropská komise bude muset na jedné straně pomáhat ekonomicky slabým a krizí zasaženým zemím překonat potíže a vrátit je na cestu ekonomického růstu. Na druhou stranu ekonomicky silnějším zemím stále více vadí, že pro krizí zasažené země se uvolňují kritéria stability a především chtějí, aby se všude konsolidovaly národní rozpočty a snížilo se tak riziko nové krize.

Evropská komise bude i nadále řešit otázku, zda by jednotlivé země měly pokračovat v úsporných opatřeních a s jakou přísností, či zda a do jaké míry je ospravedlnitelné povolit vyšší zadlužování za účelem navrácení národních ekonomik k růstu. Podpora euroskepticismu může začít postupně klesat jedině tehdy, podaří-li se najít efektivní a udržitelné řešení, jež přivede Evropu zpět na cestu ekonomického růstu.

Dalším faktorem ekonomické nejistoty jsou krize v Iráku a na Ukrajině. Dopad vývoje v Iráku již lze pozorovat na zvyšujících se cenách ropy. Pokud bude tamní krize přetrvávat, nebo pokud bude mít skutečně vliv na množství ropy na trzích, začnou se zvyšovat ceny pohonných hmot. To by mělo dopad na cenu celé řady produktů, jelikož by se zvýšily náklady na dopravu. Ukrajinská krize má vliv především psychologický, neboť tato země je pro EU z ekonomického hlediska relativně nedůležitá. Např. vývoz z Německa na Ukrajinu tvoří všeho všudy 0,5 procenta z celkového objemu exportu. Jenže světová ekonomika je nyní velmi křehká. Vznikne-li další nejistota, investoři začnou být opatrnější a začnou požadovat vyšší rizikovou prémii, nebo investice odloží na lepší časy. Ceny akcií tudíž začnou klesat a spotřebitelé v důsledku obecné nejistoty začnou nakupovat méně. Jakmile se taková spirála roztočí, důsledky mohou být velmi dramatické.

Česká republika: spotřebitelé očekávají dlouhodobý vzestup

Čeští spotřebitelé věří, že ekonomický růst bude pokračovat i v následujících měsících. V souladu s tímto vzrostla ekonomická očekávání na hodnotu 35,9 bodu a to je nejvíce od dubna 2006. Během druhého čtvrtletí se ukazatel vylepšil o 17,5 bodu. V červnu došlo ke snížení nezaměstnanosti o 1,2 % na 7,4 % ve srovnání s lednem 2014.

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí rostla. Pozitivní vývoj byl dán rostoucí domácí i zahraniční poptávkou. S přicházejícími teplými dny začala stoupat i aktivita ve stavebnictví, i když sektor stále nemá vyhráno.

Mezinárodní měnový fond předpokládá české ekonomice pro letošní rok růst o 2,5%.

Příjmová očekávání zůstávají ve druhém kvartále zhruba na stejné úrovni a v současné době dosahují velmi dobrých 28,3 bodu. Ukazatel vzrostl ve srovnání s červnem 2013 asi o 20 bodů. Došlo též k růstu průměrné měsíční mzdy v prvním čtvrtletí o 793 Kč na 24 806 Kč.

Ochota nakupovat se zvýšila, i když se stále pohybuje v záporných hodnotách (-10,6 bodu). Ve srovnání s koncem prvního čtvrtletí se zvýšila přibližně o sedm bodů. Ještě před rokem byl ukazatel na úrovni -28,1 bodu.

Slovensko: spotřebitelé jsou optimističtí

Ekonomický vzestup na Slovensku se konsoliduje. Jak ekonomická data, tak i nálada spotřebitelů vyjadřují optimismus. Všechny tři ukazatelé jsou jednoznačně v kladných číslech, ale ve druhém čtvrtletí se čísla hýbala jen málo. Ekonomická očekávání dosáhla v červnu 19,2 bodu, což je jen o málo více než v březnu. Ve srovnání s loňským rokem tento ukazatel vzrostl o více než o 30 bodů.

Příjmová očekávání během posledních tří měsíců klesla. Ukazatel je nyní na úrovni 22 bodů a to je o 3,5 bodu méně než v březnu. Avšak v loňském roce byla hodnota ukazatele jen -0,6 bodu.

Pozitivní vývoj se odráží na zvýšené ochotě nakupovat. Se 17,3 bodu dosahuje ukazatel nejvyšší hodnoty od prosince 2010, kdy byl na úrovni 21 bodů. Od března letošního roku se tedy zlepšil o 15 bodů.