Celková důvěra v ekonomiku se potřetí v řadě snížila
Souhrnný indikátor důvěry ČSÚ, vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně snížil o 1,6 bodu na hodnotu 94,1, při rozdílném vývoji jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů se snížil o 2,6 bodu na hodnotu 97,6, indikátor důvěry spotřebitelů vzrostl o 3,5 bodu na hodnotu 77,1.
„Celková důvěra v ekonomiku mezi podnikateli se snížila ve všech sledovaných odvětvích. Zatímco průmysl, obchod a služby zaznamenaly mírnější pokles důvěry, který byl zejména v průmyslu a obchodě potvrzením vývoje z předešlých měsíců, stavebnictví doznalo výraznější propad. Jedním z důvodů je fakt, že po více než roce a čtvrt poprvé převážil, byť mírně, podíl podnikatelů očekávajících pro období následujících tří měsíců pokles počtu zaměstnanců. Je otázkou, jestli se jedná pouze o jednorázový výkyv, nebo o změnu trendu sentimentu ve stavebnictví,“ uvedl Jiří Obst, vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
Mezi spotřebiteli se důvěra v ekonomiku po pěti měsících nepřetržitého poklesu meziměsíčně zvýšila. Respondenti se ve srovnání s červencem méně obávají zhoršení celkové ekonomické situace, a i jejich vlastní finanční situaci. Meziměsíčně se snížil i počet respondentů hodnotících svojí stávající finanční situaci hůře ve srovnání s předešlými dvanácti měsíci. Naopak mírně vzrostl počet respondentů, kteří se domnívají, že v období příštích dvanácti měsíců nebude vhodná doba k pořizování velkých nákupů.
„Srpnový meziměsíční růst důvěry mezi spotřebiteli lze chápat jako určitou korekci předešlého nepřetržitého pětiměsíčního poklesu. Většina sledovaných ukazatelů sice zaznamenala mírné zlepšení, nicméně všechny stále vyznívají hůře ve srovnání s dlouhodobými průměry. To platí i pro očekávání dalšího vývoje inflace, u kterého lze ale pozitivně hodnotit meziměsíční snížení počtu respondentů obávajícího se dalšího růstu cenové úrovně,“ sdělila Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
