Celková důvěra v ekonomiku na prahu nového roku vzrostla

26. 1. 2023. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSÚ)
Souhrnný indikátor důvěry ČSÚ, vyjádřený bazickým indexem, se v lednu ve srovnání s prosincem zvýšil o 2,3 bodu na hodnotu 92,0, a to při stejném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů vzrostl o 1,3 bodu na hodnotu 93,8 a indikátor důvěry spotřebitelů se zvýšil o 7,4 bodu na hodnotu 82,9.

Důvěra podnikatelů se v lednu zvýšila v odvětvích průmyslu, obchodu a mírně i ve vybraných odvětvích služeb. Ve stavebnictví se podruhé v řadě snížila.

„Po pětiměsíčním nepřetržitém poklesu byl v průběhu prosince a ledna zaznamenán růst důvěry v odvětví průmyslu. Tuto pozitivní informaci je ale nutné hodnotit velice opatrně, protože mezi respondenty je patrná velká nejistota ohledně budoucího vývoje. To dokládají i výsledky čtvrtletního průzkumu bariér růstu, ve kterém průmyslové podniky označily za hlavní překážku růstu produkce nedostatečnou poptávku,“ uvedl Jiří Obst, vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Mezi spotřebiteli se důvěra v ekonomiku výrazně zvýšila. V lednu se meziměsíčně snížil počet domácnosti hodnotících svojí současnou finanční situaci hůře, než tomu bylo v předchozích dvanácti měsících. Ve srovnání s prosincem se zároveň snížil počet respondentů očekávajících její další zhoršení v následujících 12 měsících. Oproti minulému měsíci se domácnosti také méně obávají zhoršení celkové ekonomické situace. V začátku nového roku se navíc snížil podíl spotřebitelů, kteří se domnívají, že současná doba není vhodná k pořizování velkých nákupů.

„V lednu sice většina sledovaných ukazatelů spotřebitelského průzkumu zaznamenala meziměsíční zlepšení, nicméně mnoho z nich stále vyznívá výrazně hůře ve srovnání s dlouhodobými průměry. Na začátku nového roku poklesl počet domácností, které hodnotí svou současnou finanční situaci hůře než v předchozích dvanácti měsících. Stále ale přibližně 28 % z nich uvádí, že sotva vyjdou se svými finančními prostředky a 10 % musí sáhnout do úspor nebo si půjčovat,“ sdělila Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Detailnější informace získáte např. zde.

Štítky: 

Podobné články

Celková důvěra v ekonomiku se drží těsně nad dlouhodobým průměrem

29. 7. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry ČSU, vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně snížil o 0,9 bodu na hodnotu 100,1, při rozdílném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů poklesl o 1,0 bodu na hodnotu 100,0, zatímco indikátor důvěry spotřebitelů se nezměnil a zůstal na květnové hodnotě 100,7. Čtěte více

ICT specialisté loni v průměru vydělávali 94 tisíc měsíčně

22. 7. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Průměrná hrubá měsíční mzda ICT specialistů v roce 2024 meziročně vzrostla o 7 % na 94 tisíc korun. V Praze přitom překročila stotisícovou hranici. Nůžky mezi mzdovou a platovou sférou se u těchto specialistů i nadále výrazně rozevírají. Čtěte více

Celková důvěra v ekonomiku se drží těsně nad svým dlouhodobým průměrem

25. 6. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry ČSU (vyjádřený bazickým indexem) se meziměsíčně snížil o 0,9 bodu na hodnotu 100,1, při rozdílném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů poklesl o 1,0 bodu na hodnotu 100,0, zatímco indikátor důvěry spotřebitelů se nezměnil a zůstal na květnové hodnotě 100,7. Čtěte více

HDP mezičtvrtletně vzrostl o 0,8 %

3. 6. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Podle zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostl hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí 2025 mezičtvrtletně o 0,8 % a meziročně o 2,2 %. Meziroční růst HDP byl podpořen vyššími výdaji na konečnou spotřebu a změnou stavu zásob. Negativní vliv mělo zejména saldo zahraničního obchodu. Čtěte více