Celková důvěra v ekonomiku klesá již třetí měsíc v řadě

29. 9. 2021. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry, vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně potřetí v řadě snížil, tentokrát o 2,4 bodu na hodnotu 96,2, přičemž poklesly obě jeho složky. Indikátor důvěry podnikatelů se snížil o 1,8 bodu a indikátor důvěry spotřebitelů se snížil o 5,3 bodu.

Ve srovnání se zářím loňského roku jsou souhrnný indikátor, podnikatelský indikátor a indikátor důvěry spotřebitelů na vyšší úrovni.

V odvětví obchodu se důvěra podnikatelů zvýšila. Indikátor důvěry meziměsíčně vzrostl o 1,2 bodu na hodnotu 103,6. Podíl podnikatelů hodnotících celkovou ekonomickou situaci jako dobrou zůstal na srpnové úrovni. Podíl podnikatelů očekávajících zlepšení své ekonomické situace v období příštích tří měsíců se téměř nezměnil. Stav zásob zboží na skladech se v září snížil. V meziročním srovnání je důvěra podnikatelů v obchodě vyšší.

Ve vybraných odvětvích služeb (vč. bankovního sektoru) se důvěra podnikatelů zvýšila. Indikátor důvěry oproti srpnu vzrostl o 1,1 bodu na hodnotu 95,3. V meziměsíčním srovnání se zvýšil podíl podnikatelů pozitivně hodnotících současnou ekonomickou situaci i současnou celkovou poptávku. Poklesl ale podíl podnikatelů očekávajících zlepšení poptávky po službách v období příštích tří měsíců. Meziročně je důvěra ve službách výrazně vyšší.

„Aktuální vývoj podnikatelské důvěry nadále negativně ovlivňují nedostatek klíčových komponentů v průmyslu a nedostatek a rychle rostoucí ceny materiálů ve stavebnictví. Situace v autoprůmyslu je natolik závažná, že nutí podniky výrazně utlumovat nebo rovnou pozastavovat výrobní činnost. Problémy ve stavebnictví navíc umocňuje dlouhotrvající nedostatek zaměstnanců,“ uvedl Jiří Obst, vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Důvěra spotřebitelů v ekonomiku se meziměsíčně snížila. Indikátor důvěryv srpnu poklesl o 5,3 bodu na hodnotu 100,7. Podíl respondentů očekávajících pro období příštích dvanácti měsíců zhoršení celkové ekonomické situace se zvýšil. Současně se snížil podíl respondentů očekávajících zlepšení jejich vlastní finanční situace.Obavy z růstu nezaměstnanosti se oproti srpnu nezměnily. Ve srovnání s minulým měsícem výrazně poklesl počet respondentů, kteří předpokládají, že v následujících dvanácti měsících uspoří nějaké finanční prostředky. Počet respondentů obávajících se růstu cen se v září opět zvýšil. V meziročním srovnání je ale důvěra spotřebitelů vyšší.

„Spotřebitelská důvěra se v září dostala na své pětiměsíční minimum. Spotřebitelé se výrazně obávají zvyšování cen, což vnímají jako jeden z významných faktorů, které mohou v budoucnu ohrozit jejich finanční situaci,“ uvedla Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů.

V průmyslu se důvěra v ekonomiku meziměsíčně potřetí v řadě snížila. Indikátor důvěry poklesl o 4,6  bodu na  hodnotu 92,5.Podnikatelé zhodnotili svou současnou celkovou poptávku přibližně stejně jako v srpnu. Stav zásob hotových výrobků se oproti minulému měsíci mírně zvýšil. Podíl podnikatelů očekávajících pro období příštích tří měsíců růst tempa výrobní činnosti je nejnižšíod listopadu 2020. Ve srovnání se zářím 2020 je ale důvěra podnikatelů v průmyslu stále mírně vyšší. 

Ve stavebnictví se důvěra v ekonomiku oproti srpnu snížila. Indikátor důvěry poklesl o 4,8 bodu na  hodnotu 111,6. Podíl podnikatelů hodnotících svou současnou poptávku po stavebních pracích jako nedostatečnou se meziměsíčně výrazně zvýšil. Respondenti neočekávají v příštích třech měsících změnu stávajícího počtu zaměstnanců. Meziročně je důvěra ve stavebnictví mírně vyšší.

Sběr dat za podnikatelskou část probíhal v období od 1. do 17. září 2021, za spotřebitelskou část konjunkturálních průzkumů probíhal v období od 1. do 16. září 2021.

Štítky: 

Podobné články

Služeb e-governmentu a elektronického zdravotnictví využívá stále více lidí

28. 3. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Elektronizace veřejné správy v Česku za posledních několik let značně pokročila i díky státem uznávaným elektronickým identitám. Roste také počet datových schránek zřízených na vlastní žádost a rozvoj zažívá i elektronizace zdravotnictví. Čtěte více

Alespoň základní digitální dovednosti má 69 % Čechů

15. 3. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
V roce 2023 internet používalo 92 % dospělých obyvatel Česka a touto hodnotou lehce překračovalo průměr celé Evropské unie. Základní digitální dovednosti mělo 69 % osob u nás, což bylo výrazně více než průměr EU. I v míře pokročilých digitálních dovedností byly znalosti obyvatel Česka v celoevropském srovnání vyšší. Čtěte více

HDP v roce 2023 klesl o 0,4 %

5. 3. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSÚ)
Podle zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostl hrubý domácí produkt ve 4. čtvrtletí 2023 mezičtvrtletně o 0,2 % a meziročně klesl o 0,2 %. HDP za celý rok 2023 klesl o 0,4 %. Hrubý domácí produkt očištěný o cenové vlivy a sezónnost byl ve 4. čtvrtletí o 0,2 % vyšší než v předchozím čtvrtletí a v porovnání se stejným čtvrtletím roku 2022 klesl o 0,2 %. Čtěte více

Důvěra mezi podnikateli dále oslabuje, spotřebitelé jsou optimističtější

28. 2. 2024. (redaktor: František Doupal)
Souhrnný indikátor důvěry ČSÚ, vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně snížil o 1,9 bodu na hodnotu 90,6, a to při rozdílném vývoji jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů poklesl o 2,8 bodu na hodnotu 89,9 a indikátor důvěry spotřebitelů se zvýšil o 2,8 bodu na hodnotu 94,0. Čtěte více