Růst české ekonomiky mírně zpomalil

17. 12. 2019. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSÚ)
Ve 3. čtvrtletí 2019 došlo ke zpomalení hospodářského růstu. Zejména mezičtvrtletní dynamika byla ovlivněna stagnací spotřeby domácností. Meziroční růst hrubého domácího produktu negativně ovlivnily investice.

Meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) ve 3. čtvrtletí 2019 dosáhl 2,5 %. „Mírné oslabení dynamiky HDP souviselo s meziročním poklesem investiční aktivity i menším zpomalením růstu domácí spotřeby. Zvolnila zejména spotřeba domácností, u nichž od konce roku 2018 narůstaly obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace a ve 3. čtvrtletí 2019 i ze zvýšení nezaměstnanosti,“ připoměla Karolína Zábojníková, vedoucí oddělení svodných analýz ČSÚ.V porovnání s 2. kvartálem 2019 se ve 3. čtvrtletí spotřeba domácností nezvýšila, což mělo vliv i na zpomalení mezičtvrtletního růstu HDP na 0,4 %.

K meziročnímu růstu HDP přispěl i příznivý vývoj bilance zahraničního obchodu. Vývoz zboží a služeb vzrostl o mírných 1,8 %, ke zlepšení přebytku ale pomohlo hlavně ochlazení domácí poptávky po importu. Kladné saldo narůstalo vlivem vyššího přebytku obchodu s motorovými vozidly a dále i díky zlepšení bilance obchodu s ropou a zemním plynem. Negativní vliv na meziroční růst HDP měla investiční aktivita, zejména u strojů a zařízení.

Ve 3. čtvrtletí se nadále pozitivně vyvíjela odvětví služeb, i když u některých bylo patrné zvolnění růstu. Vysokou úrovní meziročního přírůstku hrubé přidané hodnoty (HPH) vynikaly zejména informační a komunikační činnosti, jejichž HPH se zvýšila o 8,1 %. Na 4,1 % zrychlil růst stavebnictví, kterému pomohla vyšší investiční aktivita v oblasti infrastruktury i posílení bytové výstavby. Zpracovatelský průmysl, který v odvětvové skladbě dominuje české ekonomice, dosáhl meziročního přírůstku HPH o 1,0 %. Stále si však vedl lépe než v zemích Eurozóny.

Na trhu práce ve 3. čtvrtletí pokračovalo mírné zpomalení tempa meziročního růstu průměrné mzdy na 6,9 %. Obecná míra nezaměstnanosti stagnovala a na ekonomické ochlazení poukazoval hlavně mezičtvrtletní pokles celkové zaměstnanosti o 0,2 %, zejména vlivem zhoršené situace v průmyslu.

Další detaily přináší analýza ČSÚ.

Štítky: 

Podobné články

Důvěra spotřebitelů se meziměsíčně snížila, důvěra podnikatelů naopak vzrostla

27. 8. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry ČSU se meziměsíčně zvýšil o 1,4 bodu na hodnotu 101,1, při rozdílném vývoji obou jeho složek. Zatímco Indikátor důvěry podnikatelů vzrostl o 2,7 bodu na hodnotu 101,5, indikátor důvěry spotřebitelů se snížil o 5,1 bodu na hodnotu 99,0. Čtěte více

Celková důvěra v ekonomiku se drží těsně nad dlouhodobým průměrem

29. 7. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry ČSU, vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně snížil o 0,9 bodu na hodnotu 100,1, při rozdílném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů poklesl o 1,0 bodu na hodnotu 100,0, zatímco indikátor důvěry spotřebitelů se nezměnil a zůstal na květnové hodnotě 100,7. Čtěte více

ICT specialisté loni v průměru vydělávali 94 tisíc měsíčně

22. 7. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Průměrná hrubá měsíční mzda ICT specialistů v roce 2024 meziročně vzrostla o 7 % na 94 tisíc korun. V Praze přitom překročila stotisícovou hranici. Nůžky mezi mzdovou a platovou sférou se u těchto specialistů i nadále výrazně rozevírají. Čtěte více

Celková důvěra v ekonomiku se drží těsně nad svým dlouhodobým průměrem

25. 6. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry ČSU (vyjádřený bazickým indexem) se meziměsíčně snížil o 0,9 bodu na hodnotu 100,1, při rozdílném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů poklesl o 1,0 bodu na hodnotu 100,0, zatímco indikátor důvěry spotřebitelů se nezměnil a zůstal na květnové hodnotě 100,7. Čtěte více