Gfk: Třetina spotřebitelů po celém světě spoléhá na cloud

Průzkum společnosti Gfk se konal ve 22 zemích, předmětem průzkumu bylo, nakolik uživatelé souhlasí nebo nesouhlasí s následujícím tvrzením: „neobejdu se bez ukládání a prohlížení fotografií, dokumentů, hudby a dalšího obsahu v cloudu“ (přičemž cloud byl definován jako „bezpečné umístění na internetu, ke kterému lze přistupovat z jakéhokoli místa a zařízení“).

Téměř třetina respondentů (31 %) vyjádřila jednoznačný souhlas s tímto tvrzením, přičemž 13 % souhlasilo zcela a 18 % téměř zcela. Naopak 18 % dotazovaných dalo najevo výrazný nesouhlas  – z toho 10 % nesouhlasilo zcela a 8 % téměř zcela. 

„Počet běžných uživatelů, kteří považují cloud za nepostradatelný, je nezanedbatelný. Otevírá se tak tržní potenciál pro technologické společnosti, které nabízejí přidanou hodnotu ke cloudu, ať už se jedná o zvýšení zabezpečení nebo služby na míru, jako jsou digitální fotoalba, která lze snadno sdílet s ostatními,“ doplnil Arno Hummerston, ředitel oddělení pro výzkum digitální reklamy ve společnosti GfK.

Hlavním lákadlem cloudu není ani tak úložná kapacita, protože tu může nabídnout i externí pevný disk, ale spíše praktičnost, konkrétně pak možnost přistupovat k souborům z jakéhokoli zařízení nebo místa, aniž by s sebou uživatelé museli nosit externí pevný disk nebo USB klíčenku. Odpadá také riziko, že uživatelé přijdou o veškerá data, pokud se úložné zařízení poškodí nebo ztratí. Cloud představuje řešení pro ukládání fotek a videí pořízených pomocí chytrých telefonů, když je jejich vnitřní úložiště plné nebo není k dispozici úložné zařízení. Navíc mají uživatelé k souborům přístup z jakéhokoli zařízení. Na základě těchto poznatků o používání cloudu mohou firmy přizpůsobit svou nabídku tak, aby odpovídala potřebám expandujícího cloudového trhu.

Na cloud se obecně nejvíce spoléhají spotřebitelé ve věku 30–39 let. V této věkové skupině je nejvyšší počet respondentů (37 %), kteří potvrdili, že se bez cloudu neobejdou při ukládání a prohlížení fotek, dokumentů, hudby a jiného obsahu. Naopak jen 12 % z nich dalo volbou najevo jednoznačný nesouhlas s tímto tvrzením. V těsném závěsu se umístili spotřebitelé ve věku 20–29 let, kde 35 % vyjádřilo jasný souhlas a 13 % výrazný nesouhlas.

Situace se mění, když se podíváme na starší věkové kategorie. Jen čtvrtina (24 %) spotřebitelů ve věku 50–59 let zcela nebo téměř zcela souhlasila s tvrzením, že se bez cloudu neobejde, zatímco 29 % se s tímto tvrzením vůbec neztotožňuje. U osob starších 60 let je rozdíl ještě markantnější – více než třetina (35 %) uvedla, že cloud nepovažuje za nezbytný.

Když se podíváme na jednotlivé země, cloudovému žebříčku jasně vévodí Mexiko, kde se bez cloudu neobejde téměř polovina online populace (49 %). Na dalších příčkách se umístila Brazílie s 44 %, Turecko s 43 %, Čína s 40 % a Rusko s 37 %. V další z latinskoamerických zemí, Argentině, se na cloud spoléhá také poměrně velká část uživatelů. Neobejde se bez něj více než třetina z nich (36 %).

Opačný konec žebříčku obsadilo Německo, kde více než polovina online uživatelů (50 %) nepovažuje cloud za nepostradatelný a zvolila poslední dvě nesouhlasné možnosti. Následuje Kanada (39 %), Austrálie (37 %) a Švédsko (34 %).

„Přijde mi zajímavé, že ukládání v cloudu není považováno za důležité zejména v zemích, kde se internet rozšířil poměrně brzy“, dodal Arno Hummerston. „Nejvíc uživatelů spoléhajících na cloud najdeme na trzích, kde se internet rozmohl až později, takže na nich převládají spíše mobilní zařízení, která odsunula počítače do pozadí. Pro uživatele, kteří začali nejdřív používat počítače nebo notebooky s velkou úložnou kapacitou, je tedy přijetí myšlenky cloudového úložiště poměrně velkou změnou. Těm, kteří jsou zvyklí používat především mobilní zařízení, přijde ukládání v cloudu naprosto normální.“