Celkový objem kupní síly obyvatel České republiky je nejvyšší za posledních 10 let

V současnosti dosahuje úroveň kupní síly na obyvatele v České republice 56,8 % průměru Evropy. Dohnat vyspělejší evropské země se zřejmě v nejbližší budoucnosti nepodaří, v posledních sedmi letech kolísá index kupní síly České republiky podle momentální ekonomické situace mezi hodnotami 51 – 59 % evropského průměru, v roce 2011 byl ve srovnání s Evropou index kupní síly České republiky například mírně vyšší než v roce 2016 (58,7 % vs. 56,8 %).

Z metodicky shodného mezinárodního srovnání vyplývá, že Česká republika se v současnosti nachází na 26. místě z celkového počtu 42 zemí, kde se úroveň kupní síly sleduje. Jsme na tom stále o něco lépe, než většina dalších zemí středo- a východoevropského prostoru, před Českou republikou je však tradičně Slovinsko, již druhým rokem také Slovensko a v letošním roce i Estonsko a Litva.

Zjednodušený pohled, který v minulosti rozděloval Českou republiku na „bohatý západ“ a „chudý východ“ v současné době již neplatí tolik, jako před několika lety.  Spíše by se dalo hovořit o bohaté metropolitní oblasti, kterou tvoří Praha a střední Čechy, doplněné o některé z krajských metropolí na jedné straně a dvou problémových oblastech, kterými jsou severozápadní Čechy a severní Morava na straně druhé.

Mezi deseti okresy s nejnižším indexem kupní síly je pět z Čech a pět z Moravy. Nejslabšími okresy jsou Bruntál, Jeseník, Děčín, Teplice a Chomutov. V roce 2011 přitom bylo na Moravě z deseti nejslabších okresů devět, v roce 2013 jich bylo sedm.

V průběhu posledních šesti let se zřetelně vyprofilovaly oblasti, které z hlediska kupní síly výrazně posílily, jde především o oblasti Plzeňského regionu, vybrané oblasti středních Čech (zejména okresy Kolín, Kutná hora, Nymburk, Rakovník a Kladno) a jižní Morava, především Blanensko, Hodonínsko a Znojemsko.

Na druhé straně se v posledních sedmi letech jako stagnující ukazuje většina okresů jižních Čech, severozápadní Čechy a severní Morava.

Praha zůstává s výrazným náskokem nejbohatším krajem i městem co do úrovně kupní síly na obyvatele, nicméně její index oproti průměru ČR v posledních sedmi letech o procento poklesl (z 132,3 % na 131,3 % českého průměru). Znamená to, že pomyslné nůžky, vyjadřující rozdíly v kupní síle mezi metropolí a dalšími oblastmi ČR, se již delší dobu nerozevírají.

V jednotlivých kategoriích měst mají v průměru nejvyšší index kupní síly krajská města (114,9 %), nejnižší malá městečka od tisíce do pěti tisíc obyvatel (92,9 %). Meziročně index kupní síly krajských měst mírně poklesl (o 0,2 %) a naopak vzrostl index kupní síly nejmenších obcí pod tisíc obyvatel (0 0,7 %), což lze přikládat vlivu suburbanizačních tendencí.

Údaje vyplývají ze studie společnosti GfK Czech „Kupní síla v okresech a obcích ČR 2016“.