Pražská zastávka navázala na předchozí setkání v Ostravě, Bratislavě a Košicích. Celodenním programem provázela moderátorka Hanka Koutná a hned v úvodu zaznělo téma, které prostupovalo celou akcí: umělá inteligence se stává středobodem firemní strategie ZEBR.AI, zatímco kybernetická bezpečnost a distribuční byznys zůstávají i nadále jádrem jejího byznysu.

Na toto propojení upozornil také Zdeněk Bínek, CEO společnosti ZEBR.AI, když představil změnu značky a její nové směřování. Rebranding podle něj odráží rostoucí význam umělé inteligence v portfoliu i aktivitách společnosti, která působí nejen v Evropě, ale také v USA a Kanadě.

 „V době, kdy jsme společnost zakládali, měla spousta IT firem v názvu slova jako systems nebo technologies. Po více než 30 letech od založení společnosti jsme se však rozhodli jít opět více s dobou a název změnit. I nadále samozřejmě zůstáváme věrní kybernetické bezpečnosti a distribuci jako takové, ale vzhledem k pronikání AI prakticky do všech produktů našich dodavatelů, ale i do našeho vlastního každodenního provozu, se hodláme více soustředit i na tuto oblast,“ uvedl Zdeněk Bínek.

Od zákaznického dotazu k rozhodnutí během 30 sekund

Hlavním řečníkem konference byl Eric Vaughan, generální ředitel společností GFI Software, IgniteTech a Khoros. Ve své keynote nazvané „Odpověď do 30 sekund: Jak může CEO řídit firmu pomocí AI agentů“ představil, jak může umělá inteligence změnit způsob, jakým vedení firem pracuje s informacemi a přijímá rozhodnutí. Vaughan připomněl rychlost, s jakou se AI v posledních letech vyvíjí, i její dopady na pracovní a osobní život. Zásadní změny podle něj nastávají například ve financích, prodeji a marketingu, kde mohou mít manažeři díky moderním nástrojům během okamžiku k dispozici odpovědi podložené konkrétními daty.

Další posun podle něj přinášejí agentní systémy, které dokážou na základě zadaného cíle vykonávat navazující úkoly. V kombinaci s nástroji pro jejich řízení, označovanými jako harness, mohou tyto systémy výrazně urychlit pracovní postupy. Důležitou podmínkou je ovšem kontext: samotná data nestačí, pokud systém nedokáže interpretovat jejich význam a souvislosti. S tím souvisí i potřeba uchovávat historii rozhodnutí. Pokud se jednotlivé kroky a jejich zdůvodnění ukládají do firemní paměti, lze na ně v budoucnu navázat a lépe vyhodnocovat výsledky.

Bez kontroly a odpovědnosti to nepůjde

Vysoká míra automatizace podle Vaughana neznamená, že by lidé měli přestat výsledky kontrolovat. Naopak zdůraznil nutnost ověřování výstupů a zachování lidské odpovědnosti za konečná rozhodnutí. Podle něj by tak výstupy umělé inteligence měly vždy podléhat nezávislé kontrole. Pozornost věnoval rovněž bezpečnostním rizikům a otázce, které systémy by neměly být umělé inteligenci volně přístupné.

Závěr keynote patřil praktickému akčnímu plánu. Vaughan se zaměřil na to, jak mohou firmy převést obecný zájem o AI do konkrétních kroků. Poselství bylo zřejmé: nestačí sledovat technologický vývoj. Důležité je začít s promyšleným nasazováním a průběžně vyhodnocovat přínosy i rizika.

AI v praxi a bez složitých příkazů

Zatímco Vaughan se soustředil především na řízení firem a agentní systémy, Roopal Vegad z GFI Software předvedla, jak mohou současné nástroje využít i lidé bez hlubších technických znalostí. Ukázky zahrnovaly pomoc při výběrových řízeních, řešení hrozící ztráty obchodního kontraktu nebo analýzu poklesu tržeb. AI může podle předvedených příkladů pomoci také při zpracování seznamů v souborech CSV, při vyřizování účetních dokladů, rozhodování o obchodních otázkách, správě licencí a předplatných nebo přípravě informačních přehledů.

Důležitý nebyl jen výsledek jednotlivých úloh, ale také způsob zadávání. Vegad používala běžný hovorový jazyk, nikoli pečlivě sestavené technické příkazy, a ukázala tak, že efektivní práce s AI nemusí začínat studiem složitých metod promptování. Pro firmy to znamená příležitost zpřístupnit nové nástroje širšímu okruhu zaměstnanců.

Z experimentů k firemní strategii

Na organizační a strategickou stránku nasazování AI se zaměřila Pavlína Louženská v přednášce Transformace firem na AI-native. Upozornila, že umělá inteligence už není pouze souborem nových nástrojů. Postupně mění způsob, jakým firmy fungují, rozhodují se, obsluhují zákazníky a vytvářejí hodnotu. Největší výzvou proto není uskutečnit první experiment nebo pilotní projekt, ale začlenit AI do firemních procesů, práce s daty, řízení, produktů a celkového fungování organizace. Teprve systematický přístup umožňuje posun od izolovaných pokusů k výsledkům, které lze měřit a vyhodnocovat.

Louženská se věnovala také problémům, s nimiž se podniky při zavádění AI setkávají. Patří mezi ně nejasná interní komunikace, chybějící nebo nedostatečná školení a zbytečné náklady na nástroje, které zaměstnanci nedokážou efektivně využívat. Samotné pořízení technologií proto nestačí. Firmy potřebují stanovit srozumitelnou strategii, propojit nové možnosti s každodenní prací a změnit také přístup zaměstnanců k jejich využívání.

Propojená data jako základ úspěšnějšího prodeje

Konkrétní přínosy AI v obchodních aktivitách představil Jozef Kačala z GFI Software v přednášce Uzavřít rychleji, udržet déle – AI v prodejním cyklu. Vycházel přitom z problému, který dobře znají výrobci, distributoři i prodejci: informace o zákaznících bývají roztříštěné mezi CRM systémy, e-maily, webináři, požadavky na technickou podporu, telemetrickými daty a dalšími zdroji. Pokud se tato data nekombinují, obchodníci nemusí rozpoznat příležitost k dalšímu prodeji nebo včas zachytit signály, že zákazník zvažuje změnu dodavatele. Umělá inteligence může pomoci jednotlivé zdroje propojit, doplnit chybějící souvislosti a vytvořit ucelenější obraz o zákazníkovi.

Řešením je nasazení různých nástrojů obohacených o umělou inteligenci, jako jsou GFI KerioControl, GFI KerioConnect, GFI Archiver AI a Eloquens AI, k automatizaci rozsáhlejších pracovních postupů. Cílem je omezit rutinní práci, zvýšit relevanci obchodních aktivit, rychleji uzavírat nové příležitosti a současně lépe udržovat stávající zákazníky. Přednáška tak ukázala, že přínos AI nemusí spočívat pouze v generování textů nebo odpovídání na dotazy, ale že díky ní může obchodník získávat přesnější podklady pro další komunikaci a může lépe přizpůsobit nabídku konkrétním potřebám zákazníka nebo identifikovat příležitosti k rozšíření spolupráce.

AI proniká do dalších oblastí IT

Program pražské roadshow pokračoval také vystoupením novináře a propagátora umělé inteligence Miloše Čermáka s názvem „To nejlepší teprve přijde“.

Umělá inteligence se prolínala i dalšími tematickými prezentacemi, které se zaměřily na řízené IT služby a možnosti budování MSP a na budoucnost kybernetické bezpečnosti.

V závěru setkání nechyběla tematická panelová diskuse, soutěž o věcné ceny ani prostor pro networking a výměnu zkušeností mezi účastníky.