Rozhovory

Martin Dudek (SAP): Jak se vyvíjí role ERP systémů v době AI

S Martinem Dudkem, specialistou společnosti SAP na oblast ERP, AI a bezpečnosti, jsme prostřednictvím online interview hovořili o trendech v oblasti podnikových informačních systémů. Na dalších řádcích se tak dozvíte, kam se tento segment posouvá, jak jej ovlivňují nejrůznější regulace a jaké dopady přináší nástup umělé inteligence.

František Doupal
Zdroj: DCD Publishing
  • 29. 10. 2026
  • 13 min
Martin Dudek (SAP): Jak se vyvíjí role ERP systémů v době AI

Nastíníte nám hlavní trendy v oblasti podnikového softwaru?

Podle mého názoru už není ERP na rozdíl od dřívějška vnímáno primárně jako nástroj pro evidování informací a výsledků souvisejících hlavně s minulostí. Postupně se tyto systémy staly pomyslným informačním středobodem firmy a intenzivně pomáhají také s plánováním a řízením současných a budoucích operací.

Dnešní ERP systémy zahrnují celou řadu funkcí pro řízení procesů, analytických nástrojů a zdrojů informací poskytovaných v reálném čase. To vše stále častěji probíhá za asistence různých forem AI. ERP se tak hodně mění a rozšiřují svůj záběr.

Dalším důležitým trendem je proměna uživatelského rozhraní a podoby přístupu do ERP. Dříve se informace vyhledával v tabulkách nebo pomocí nejrůznějších přehledových funkcí a nástrojů. Dnes je možné používat různé agenty či asistenty nebo si sestavovat vlastní informační obrazovky, kde se automaticky generují data potřebná ke konkrétním činnostem konkrétního zaměstnance. Stále více lidí na různých zaměstnaneckých pozicích do systému jako takového už vůbec nemusí přistupovat, ale jenom si jednoduše zobrazí potřebná data.

Co bude podle vás tuto oblast nejvíce ovlivňovat v blízké budoucnosti?

Určitě půjde o nutnost posunout nástroje a funkce založené na technologii umělé inteligence z experimentálního, zkušebního stádia do reálného provozu a ke hmatatelným výsledkům. To je problematika, která dnes mezi manažery ve firmách hodně rezonuje.

Z dlouhodobější perspektivy pak už dnes firmy začínají řešit, jestli budou potřebovat na některé činnosti zaměstnance, nebo si vystačí s AI agenty schopnými pomáhat s potřebnými úkoly. Tato otázka se podle mě bude brzy řešit opravdu intenzivně a bude mít zásadní dopad na celá odvětví.

Když se dnes řekne ERP systém, co si vlastně typický zákazník vybaví? A co od takového nástroje očekává?

Podle mého názoru nejčastěji jde o robustní back office systém pro finance a provoz firmy. To se nemění. Hodně se však mění s tím spojená očekávání. Zákazníci dnes od ERP požadují co nejaktuálnější přehledy „všeho možného“ a hlubší propojování jednotlivých procesů, odvětví a oblastí ve firmě. Dřív byly často jednotlivé úseky oddělené, zvlášť se řešily finance, logistika, marketing, výroba apod. Dnes lidé potřebují detailní informace napříč jednotlivými segmenty a zaměstnaneckými rolemi. Zde rovněž hodně pomáhá AI.

Úměrně s tím však roste potřeba kvalitních dat, kterou aktuálně podle jednoho z našich průzkumů řeší 73 % firem. S rostoucí adopcí AI a automatizací bude důležitost této problematiky rychle růst.

Které segmenty či oblasti ERP dnes rostou nejrychleji? Jsou naopak kategorie, o které dnes klesá zájem?

V poslední době vnímám růst zájmu o oblast výroby, což souvisí s postupující „cloudifikací“. Dlouhodobě rostou také oblasti jako HR nebo „zákaznická zkušenost“. Dřív se firmy často obávaly nasazení cloudových řešení například pro správu skladů nebo výroby. Dnes však tyto technologie využívá stále více firem.

Roste také zájem o standardizaci, což je důležité pro oblasti jako finance nebo controlling. Firmy pak často díky tomu začínají přehodnocovat a upravovat své interní procesy. Ty se totiž v průběhu času různě upravují a firmy je pak raději nechávají běžet a nesahají na ně, ačkoliv už nemusejí 100% vyhovovat. S tím pak samozřejmě často souvisí i změna dodavatelů těchto procesů, potažmo celých systémů.

V Česku navíc vnímám, že po standardizaci v back-office oblastech, typicky práce s fakturami, se kvůli rostoucím legislativním a regulatorním požadavkům začíná poohlížet i hodně start-upů nebo firem, které v tuzemsku vznikly, ale následně rostly a expandovaly do zahraničí. Tyto podniky až doposud často spoléhaly na různé vlastní nástroje, ty ale postupně kvůli růstu firem i externích nároků přestávají dostačovat. To všechno má dopad na růst v této oblasti.

Zájem postupně naopak trochu klesá například o systémy pro manuální reporting a obecně ruční konfigurace, kde se stále více uplatňuje umělá inteligence a automatizace.

Preferují dnes zákazníci spíše on-premise model, nebo dávají přednost cloudovým řešením/SaaS?

Strategický směr je určitě cloud, ale tempo přechodu se u jednotlivých firem liší. Vliv na to má vyhodnocování rizik, regulace a řada dalších faktorů. Pokud bych vycházel z jednoho z našich průzkumů, tak jen přibližně jedna firma z pětadvaceti v Česku má zásadní problém s cloudem nebo u nich migrace nepřinesla zcela pozitivní výsledky. A to je svým způsobem velmi nízké procento. Pak je vždy otázkou,  zdali je to způsobeno cloudem samotným, nebo je příčina na straně dané firmy. V Česku však polovina firem své podnikové systémy alespoň částečně v cloudu provozuje a tento podíl postupně roste.

Ovlivňují nějak vaši činnost, potažmo pak samozřejmě i činnost vašich zákazníků i stále přísnější regulace, mimo jiné ze strany EU? Jak případně?

Primárně ne, spíše nepřímo, protože regulace zvyšují nároky na dokumentaci, auditovatelnost nebo řízení přístupů do podnikových systémů. Na druhou stranu všechny jmenované aspekty by měl každý kvalitní software a služba dnes považovat za standard. Zejména v případě podnikových systémů si nikdo nedovolí riskovat jakoukoliv reputační ztrátu.

Legislativní nároky se navíc postupně zvyšují a například požadavky na speciální dokumenty rostou i kvůli směrnicím, jako je NIS 2. Množství informací a událostí, které musíme monitorovat a případně hlásit různým orgánům, tak postupně roste.

Dopad na firmy, hlavně ty velké softwarové, to může mít také z hlediska investic směřujících do budování suverénních cloudových prostředí a vlastních speciálních datových center. Zejména v Evropě je snaha o oddělení se od amerických poskytovatelů cloudů a dalších služeb patrná. Zároveň je to však komplikované, protože z USA pochází celá řada nejčastěji používaných modelů umělé inteligence a dalších služeb. SAP se tak snaží například ve spolupráci se  společností Mistral budovat suverénní cloudy z hlediska AI a podobných oblastí. Z pohledu dlouhodobé koncepce a investic tak můžeme určité dopady sledovat.

Vnímáte, že je otázka cloudové suverenity pro vaše klienty důležitá?

Určitě ano. Ačkoliv vždy záleží také na tom, co si pod označením suverenita vlastně představujeme. Hodně firem nebo lidí to vnímá například jenom z hlediska lokality umístění datového centra. Přitom v potaz bychom měli brát i vlastní provoz datového centra, právní podmínky a další aspekty.

Zejména velké evropské firmy dnes chtějí využívat evropská datová centra spravovaná Evropany, aniž by k nim mohl přistupovat kdokoliv ze světa. Tyto požadavky jsou zcela reálné. Podle našeho průzkumu Sovereign Cloud Index z března 2026 chtějí dvě třetiny firem datovou suverenitu zohlednit při výběru poskytovatele softwaru. Takže tato oblast je určitě důležitá, ačkoliv i zde záleží na konkrétních, specifických požadavcích firem.

Kritickou záležitostí podnikových systémů je také bezpečnost, například v souvislosti s dodavatelskými řetězci. Sledujete v poslední době nějaké změny i zde?

Řekl bych, že úplně napřímo ne. Bezpečnost samozřejmě už není jenom otázkou firemního perimetru nebo interního zabezpečení. Vstupuje sem například i řízení identit nebo integrace nástrojů a služeb třetích stran. Dále se stále častěji řeší také integrace AI a MCP protokolů, potažmo pak různých forem automatizované komunikace, typicky s dodavateli třetích stran. Veškerá komunikace by samozřejmě měla být z obou stran certifikovaná. To vše se dnes musí brát v potaz, na druhou stranu by však mělo jít o naprostou nezbytnost a samozřejmost.

Jaké dopady má na oblast podnikového softwaru nástup umělé inteligence a agentních AI systémů?

Řekl bych, že největší výzvou, kterou současná doba přináší, je řízení samotné umělé inteligence. Řada firem se snaží AI, například agenty, rychle nasazovat, často však na úkor toho, aby je stíhala spravovat a vyhodnocovat jejich přínosy a dopady. Tato oblast má podle mě tedy velký význam, protože nutnost řešit bezpečnost agentů je nedílnou součástí těchto procesů.

Již jsme si říkali, že firmy jako hlavní bariéru pro investice do AI vnímají kvalitu a dostupnost svých vlastních dat a s tím související procesní ukotvení. Převedení AI z fáze experimentů do běžného provozu vyžaduje absolutní důvěryhodnost dat a procesního kontextu, aby AI agent věděl, jak dané procesy ve firmě probíhají. Firmy potřebují mít vše kvalitně zdokumentované, aby AI agent dokázal porozumět tomu, jak dané procesy ve firmě probíhají.

I pro nás tato oblast znamenala velké finanční investice a nutnost zpracovat, zdokumentovat a v řadě případů přepracovat nejrůznější postupy či jejich popisy tak, aby AI byla schopná pracovat s kontextem dané firmy.

Z hlediska ERP by to pravděpodobně mohlo mít dlouhodobější dopad na to, jak firmy o licencích přemýšlejí. AI agenti jsou v našem případě součástí stávajícího licenčního modelu ve formě tzv. „units“. Jde tedy o rozšíření hodnoty, kterou firmy za své investice do softwaru získají. Již jsem zmiňoval, že to bude firmy nutit otevírat otázku, jak správně nakombinovat činnosti lidských pracovníků s AI asistenty, aby vytěžily z kombinace maximum. To podle mě bude mít značné dopady, které si dnes řada firem ještě nemusí plně uvědomovat.

Řekl byste nám, na co se AI používá ve vašich systémech, ať už jde o ERP, nebo jiné platformy?

K základním funkcím určitě patří nejrůznější automatizace. Ale to vlastně není nic nového. AI dnes vnímáme spíše z hlediska velkých jazykových modelů a agentů. SAP ve svých systémech poskytuje různé agenty schopné zefektivnit a zautomatizovat celou řadu manuálních procesů a činností. Do této oblasti jsme v poslední době hodně investovali a přepracovali různá rozhraní napříč systémy. Uživatelé si díky tomu mohou vybírat z rozsáhlé databáze „skillů“ pro přípravu vlastních agentů, které jim mohou zásadně urychlit jejich každodenní práci a plnění úkolů. Na druhou stranu však úměrně s tím rychle rostou očekávání toho, kolik práce člověk zvládne.

Pro firmy ale stále zůstává problém rozhodnout, které agenty a na co nasadit. U SAPu jich mají hned od začátku k dispozici velké množství a je jen na nich, jak je využijí nebo jak si s tím nechají pomoct.

Hodně se teď mluví o tom, že díky tzv. vibe codingu si svou vlastní ERP, CRM a podobné platformy bude brzy schopný vytvořit takřka každý. Není to ale přehnané tvrzení?

Ano, od některých zákazníků podobné názory slýcháme. Obecně vibe coding vnímám jako skvělou pomůcku, která zrychlí prototypování a vývoj nekritických aplikací. Upřímně si ale nemyslím, že to bude mít vliv na důležité systémy, jako je ERP.

Ano, AI a vibe coding nám mohou pomoct s přípravou specifických aplikací nebo nejrůznějších informačních portálů, díky čemuž dokážeme omezit potřebu složitějšího vývoje některých prvků, protože to zkrátka zvládneme sami. Hlavně pokud nepracujeme s citlivými daty nebo je nespravujeme.

Na druhou stranu jsme se již bavili o stále rostoucích nárocích na bezpečnost, legislativu a regulace, potažmo auditovatelnost a dokumentaci. V tomto prostředí si nedovedu představit, že si nechám vytvořit ERP systém bez možnosti kontroly jeho fungování. Ostatně už se objevují případy, kdy nekontrolovaná umělá inteligence začala různými způsoby nabourávat cloudové systémy, služby nebo dodavatele.

Osobně komunikuji s různými firmami včetně start-upů, které si běžně pomocí vibe codingu vyvíjejí množství softwaru. Ani oni ale z celé řady důvodů neuvažují o ničem takovém, jako je vývoj a nasazení vlastního zásadního vnitropodnikového systému.

I pro nás má ale samozřejmě AI ve vývoji obrovský význam a využíváme ji. Programátorům nebo konzultantům už dnes šetří hodně práce. Podmínkou je však důkladné testování a kontrola.

Jak se podle vás bude do budoucna měnit role partnerů a implementátorů v kontextu toho, o čem jsme se dnes bavili?

Myslím si, že hodně. Vliv na to bude mít právě AI, ať už z hlediska testování, vývoje, nebo úprav konfigurací nebo třeba automatizace čtení kódu. Partneři, kteří se AI budou intenzivně věnovat, tak jistě získají náskok před ostatními. S tím souvisejí i změny ve vnímání firem – projekty okolo velkých podnikových systémů, typicky ERP, se dříve běžně plánovaly a nasazovaly několik let. Dnes už na tak dlouhé projekty firmy nemají kapacitu. I díky nasazování agentů, kteří ve firmách zastanou některé činnosti, jako je zaznamenání a zakreslení různých byznysových procesů, se vše neuvěřitelně zrychluje.