David Paškevič - student ČVUT

Davide, vy jste zkonstruoval teprve druhý prototyp 3D pera na světě. Na jakém principu funguje? Jde o podobný postup jako u 3D tiskáren. Základem je vytlačování horkého plastu pomocí trysky. Materiál pak na vzduchu poměrně rychle tuhne, takže se z něj dají dělat různé objekty. K čemu se takový výrobek používá? Původně jsem jej vymýšlel s tím, abych mohl opravovat výrobky z mé 3D tiskárny. Občas se totiž stávalo, že netiskla úplně přesně. Kromě toho ale 3D pero mohou využívat architekti, designéři i další kreativci při tvorbě modelů. Hlavní skupinou uživatelů budou podle mě děti a kreativní lidé. První 3D pero vzniklo v USA. Inspiroval jste se od jeho tvůrců? Oba projekty vznikaly nezávisle na sobě. Američané představili svoje 3D pero v době, kdy už bylo 3Dsimo ve vývoji. V té době jsem však o 3Doodleru, jak se jejich 3D pero jmenuje, ani nevěděl. Později, jak se začal 3Doodler stávat mediálně známý, tak o něm také slyšel a zjistil jsem, že se ubírají jinou cestou než 3Dsimo. Jak probíhal vývoj? Měl jste k dispozici nějaké zvláštní technologie? Ne, žádné neobvyklé přístroje jsem neměl, vše se řešilo externí spoluprací. Na vývoj 3Dsima mi stačil jen počítač a volně šiřitelný program pro návrh DPS .Nedávno jsem si navíc na doporučení prodejce pořídil tablet Lenovo Yoga Tablet. Jsem teď čím dál častěji od rána do večera v pohybu a tak se mi přístroj, který vydrží až 18 hodin bez nabíjení, opravdu hodí. Peníze na další rozvoj projektu jste chtěl získat pomocí takzvaného crowdfundingu. O co přesně jde? Na specializovaném webu Indiegogo jsem svůj projekt představil veřejnosti s tím, že potřebuji shromáždit 20 000 dolarů na rozjezd sériové výroby. Přičemž za 75 dolarů jsem prvním sto dárcům garantoval, že budou první, kdo dostane sériově vyráběné kusy 3Dsima. Vybral jste nakonec celou částku? Nepodařilo se mi to, ale i tak jsem získal 6.300 dolarů. V druhé kampani se pak vybralo o několik tisíc dolarů více. Peníze mám zatím na zvláštním účtu a chci je využít později na výrobu a distribuci konečné verze výrobku. Té předcházel samozřejmě další vývoj, ve kterém proběhli například úpravy v oblasti designu. Tuto fázi jsem však ještě financoval z vlastní kapsy. Kdy si bude možné koupit 3Dsimo v obchodech a kolik bude stát? Cenu odhaduji na 2 000 korun bez DPH. Doufám, že v obchodech bude 3Dsimo na konci března, ale počítám i s tím, že může dojít ke zpoždění. Přemýšlel jste nad tím, že si necháte svoje řešení patentovat? Ano, ale patent je záležitost jednání na dva až tři roky. Navíc stojí okolo dvou milionů, pokud se budeme bavit o celosvětovém patentu. Průmyslový a užitný vzor je mnohem levnější. Dá se získat za padesát až sedmdesát tisíc, ale abych měl větší šanci na jeho schválení, nesměl bych produkt zveřejnit po dobu několika měsíců. To si bohužel nemůžu dovolit.