Zprávy o počasí a tresty smrti a žaláře

Vzpomněl jsem si po letech na černou jazzovou LP desku, titul nazvaný „Zpráva o počasí“ od Joe Zawinula. Bylo to vloni na podzim, kdy se to našim meteorologům několikrát po sobě fakt vyvedlo. Když mělo pršet, málem jsme se upekli, kdo si vzal na jejich radu opožděnou dovolenou, ten by kvůli dešti vraždil. Proto jsem si vzpomněl i na „starou dobrou Anglii“, či chcete-li Velkou Británii.

Tam totiž donedávna existoval stařičký zákon, na jehož základě mohl meteorolog za špatnou předpověď počasí dostat až trest smrti. Upálením. Jak je to ale s analytickými agenturami? Ty dávají předpovědi na to či ono, vesměs se přitom snaží, aby bylo „slunečno“, jejich korektury po roce do mínusu bývají pro trh bezpředmětnou zprávou. Není proto dnes už ojedinělý názor, že se jim vlastně vůbec ohledně předpovědi věřit nedá.

Celková dnešní situace je totiž zcela nepředvídatelná, takže si všichni raději utvářejí předpovědi, a tím i vlastní názor, sami. Proto až dostanete další „zprávu o počasí“, resp. jeho předpověď, raději se letos připravte podle (opět anglického) hesla: „Hope for the best and prepare for the worst,“ – „doufejme v nejlepší a připravme se na nejhorší,“ a ono to půjde.

Nechci, abyste získali pocit, že „všechno bude špatně“ a volat po znovuzavedení hrdelního zákona „za špatnou zprávu o počasí“ na trhu IT. Jde o to, předvídat, třeba na základě sledování chování lídrů trhu – kam směřují, co připravují, a to jak z krátkodobého, tak dlouhodobého výhledu, a vydat se za nimi. Už jen proto, že oni si to svoje „slunečno“ svým celkovým výtlakem nakonec prosadí. Přitom můžete poslouchat Zawinulovu Zprávu o počasí.

PS: Nedávno jsem kdesi četl, že v Rusku mohou meteorologa za špatnou předpověď počasí alespoň zavřít. Dokonce snad i do Ljulbljanky. V současné době bych to snad udělal i za dobrou předpověď špatného počasí.