Téměř čtvrtina firem (24 %) a třetina veřejných institucí (33 %) vnímá kyberbezpečnost i nadále především jako problém v oblasti IT. Tyto výsledky poukazují na přetrvávající rozpor mezi riziky v oblasti kyberbezpečnosti a pozorností, kterou jim věnuje vrcholové vedení.

„Výsledky ukazují znepokojivý rozpor. Většina tuzemských firem už se s útokem setkala, ale kybernetická bezpečnost se stále ne vždy řeší tam, kde se rozhoduje o prioritách a penězích, tedy na úrovni vedení. Útok dnes neohrožuje jen IT, ale kontinuitu celého podnikání, včetně produktivity, odolnosti a důvěry zákazníků. Proto by kyberbezpečnost měla být řešena na úrovni nejvyššího vedení, a ne jen položkou v rozpočtu IT oddělení,“ uvedl Ondřej Šťáhlavský, regionální senior ředitel společnosti Fortinet pro střední a východní Evropu.

Útok zažila více než polovina českých firem, dopad ale často neznají

Podle výzkumu se cílem útoku v posledním roce stalo 54 % tuzemských firem. Čtvrtina všech firem (25 %) uvádí, že útok byl detekován a odražen. Úspěšný útok – ať už šlo například o průnik do firemních dat, kompromitaci e-mailového účtu nebo výpadek systémů či webu kvůli DDoS útoku – celkově zaznamenalo 14 % firem. Celkem čtyři procenta firem uvádí, že utrpěla provozní nebo finanční následky. Znepokojivým zjištěním je, že u 14 % českých firem jsou dopady zaznamenaného útoku nejasné. V důsledku toho nejsou organizace schopny s jistotou určit, které systémy nebo data mohly být ohroženy, což může prodloužit dobu zotavení a zvýšit riziko opakovaného narušení bezpečnosti.

Phishing a spear-phishing zůstávají zdaleka nejčastějšími typy incidentů. Uvádí je téměř třetina českých firem (32 %), což potvrzuje, že lidský faktor je i nadále jedním z hlavních vstupních bodů pro útočníky. Krádež přihlašovacích údajů nebo identity a útok na OT či průmyslové systémy uvedlo shodně po 6,5 % firem, zatímco ransomware útoky zaznamenala tři procenta firem.

Společnosti si tuto hrozbu zřejmě uvědomují. Více než polovina českých firem (53 %) zahrnutých do průzkumu považuje za pravděpodobné, že v příštích 12 měsících dojde k pokusu o závažný kybernetický incident. Firmy tak očekávají další útoky, avšak kyberbezpečnost zatím není ve všech organizacích pevně zakotvena jako klíčová priorita pro vrcholové vedení. Tato priorita se liší podle velikosti firmy, přičemž větší organizace mají větší tendenci předkládat tyto obavy vrcholovému vedení: 36 % firem s 10 až 49 zaměstnanci řadí kyberbezpečnost mezi své nejvyšší priority, oproti 51 % firem s 50 až 249 zaměstnanci a 56 % firem s 250 a více zaměstnanci.

České veřejné instituce: nižší zasažení, vyšší priorita

Podle průzkumu vykazuje veřejný sektor nižší míru kyberútoků než soukromé společnosti. V uplynulém roce se stalo terčem kyberútoku 35 % českých veřejných institucí, přičemž více než polovina z nich (51 %) uvedla, že jde o prioritu na úrovni vedení, a 49 % očekává, že se s kyberútokem setká v příštím roce. Výsledky naznačují, že veřejný sektor může přistupovat k rizikům v oblasti kyberbezpečnosti na úrovni vedení systematičtěji než soukromé organizace.

„Výzkum ukazuje, že české organizace si jsou vědomy rostoucích kybernetických rizik, ale zdá se, že se toto povědomí ne vždy promítá do jejich strategických priorit. S rostoucí digitalizací, využíváním cloudových služeb a rozvojem umělé inteligence se rozšiřuje i rozsah potenciálních útoků. Je proto třeba, aby kyberbezpečnost začlenili do strategických diskusí o řízení rizik, provozní odolnosti a dlouhodobém fungování naprosto všechny organizace bez ohledu na velikost i sektor,“ uzavřel Ondřej Šťáhlavský z Fortinetu.