V zavádění biometrických plateb nejvíce důvěřujeme bankám

20. 9. 2016. (redaktor: František Doupal, zdroj: Visa)
Banky považuje za nejdůvěryhodnější instituce v poskytování služeb biometrického ověřování plateb 84 % Evropanů. V uchovávání biometrických údajů důvěřují evropští spotřebitelé bankám dvakrát častěji (57 %) než vládním organizacím (33 %).

Na otázku, jakému poskytovateli služeb biometrické autentifikace by spotřebitelé věřili při ověřování identity, nejvíce lidí odpovědělo, že důvěřuje bankám (84 %) a platebním sítím (78 %), následně globálním online brandům (59 %) a výrobcům smartphonů (59 %). Důvěra spotřebitelů v biometrii se za poslední dva roky významně zvýšila. Od roku 2014, kdy byla studie Visa o biometrii poprvé provedena, stoupla z tehdejších 65 % skoro o pětinu.

Více než dvě třetiny spotřebitelů (68 %) chtějí používat biometrii jako formu ověření plateb a jejich narůstající informovanost dále zvyšuje i komfort při využívání těchto plateb. Rostoucí možnosti využívání otisku prstů v oblasti ověřování mobilních plateb ukazují benefity biometrické autentifikace v reálu. I proto 80 % respondentů uvedlo, že je pro ně v biometrii nejpohodlnější formou právě otisk prstů. Ten je zároveň vnímán jako nejbezpečnější (81 %) způsob ověřování plateb, s náskokem před ostatními metodami biometrického ověření jako je sken duhovky (76 %) či vzorek DNA (74 %).

Pro banky je tato platební revoluce obrovskou příležitostí a významné kroky v zavádění biometrických technologií od rozpoznávání hlasu až po behaviorální biometrii už dnes dělají jak menší banky, tak i největší bankovní domy. Důvěra klientů v tento způsob ověřování plateb i skladování jejich biometrických údajů dává bankám možnost nabídnout služby, které spotřebitelé chtějí, což přináší výhody jim i bankám samotným,“ uvedl Marcel Gajdoš, country manager Visa pro Česko a Slovensko.

Visa v tuto chvíli podporuje ve vývoji nově vznikajících forem autentifikace již řadu institucí. V naší roli zprostředkovatele plateb s prioritním zaměřením na nejnovější technologická řešení budeme i nadále pokračovat a spolupracovat na nich s našimi bankovními partnery, abychom tak zajistili, že nově vznikající způsoby ověřování plateb budou vždy bezpečné, pohodlné a diskrétní,” doplnil Gajdoš.

Podobné články

Do roku 2025 bude více než čtvrtina všech počítačových útoků proti podnikům založena na IoT

17. 9. 2019. (redaktor: František Doupal, zdroj: Gopas)
Jednou z oblastí, která v současné době nejvíce ohrožuje bezpečnost firem i jednotlivců, je internet věcí (IoT). Odborníci rizika vidí především v tom, že výrobci u těchto zařízení zanedbávají kvalitní zabezpečení, většinou kvůli úspoře nákladů. Uživatelé pak podceňují nebo vůbec neřeší aktualizace. Čtěte více

Pět klíčových faktorů, které musí podniky zvládnout, aby minimalizovaly následky kyberútoků

16. 9. 2019. (redaktor: František Doupal, zdroj: Kaspersky)
Kybernetické útoky jsou čím dál sofistikovanější a častější. I proto se velká část manažerů zodpovědných za bezpečnost firemních počítačových sítí shoduje, že dříve nebo později očekávají na svou firmu hackerský útok. Většina (76 %) jich je také přesvědčena, že rychlost a efektivita reakce na napadení je nejpodstatnější součástí jejich práce. Čtěte více

Šest největších e-mailových hrozeb pro firmy

16. 9. 2019. (redaktor: František Doupal, zdroj: GFI)
Šest největších hrozeb pro podnikové e-maily aktuálně představují spamy, malware, phishingové útoky, zneužití podnikových e-mailů (BEC), sdílení firemní pošty a falešné domény (spoofing). Dnes prostřednictvím e-mailů proniká do firemních sítí 92 % veškerého malwaru, přičemž 90 % všech kybernetických útoků začíná phishingovými e-maily. Čtěte více

Počet bezsouborových útoků vzrostl o 265 %

13. 9. 2019. (redaktor: František Doupal, zdroj: Trend Micro)
Zpráva firmy Trend Micro zaměřená na prvních šest měsíců roku 2019 odhalila nárůst útoků, které díky bezsouborové (fileless) formě lépe maskují své škodlivé aktivity – ve srovnání s prvním pololetím 2018 vzrostl počet detekcí tohoto typu malwaru o 265 %. Čtěte více