Softwarové pirátství kvete v průmyslu i ve stavebnictví

2. 11. 2017. (redaktor: František Doupal, zdroj: BSA | The Software Alliance )
Českému průmyslu se daří a s ním i softwarovému pirátství ve výrobním a stavebním odvětví. Podle protipirátské organizace BSA | The Software Alliance se počet případů krádeže softwaru v sektoru výroby za poslední rok zdvojnásobil, přičemž vymožené odškodné se na celkové bilanci podílí z 56 %.
Foto: Pixabay.com

„Průměrná náhrada škody v oblasti průmyslové výroby se vyšplhala na 500 tisíc korun, v jiných oblastech je to podstatně méně. Je to dáno vyšší cenou softwaru určeného pro využití v průmyslu, například CAD aplikací pro návrh konstrukcí a průmyslových výrobků,“ uvedl Jan Hlaváč, tiskový mluvčí organizace BSA | The Software Alliance, která sdružuje světové výrobce softwaru.

Nepoctivé firmy často vlastní jen několik licencí a jak firma roste, další nedokupují anebo pro podnikání využívají nekomerční licence určené pro výuku. „Firmy nabírají zaměstnance, ale nové licence už nikoli. Přitom cena za jednu licenci se může vyšplhat až na několik desítek tisíc korun. Vyšší cena odráží hodnotu softwaru, bez kterého by firma vůbec nemohla fungovat. Jestliže dopravce musí nakoupit nákladní auta, aby mohl podnikat, obdobně musí architekt zakoupit licence softwaru na návrh konstrukčních výkresů,“ vysvětlil Hlaváč.

Krádež softwaru často nahlásí konkurence

BSA se o krádeži softwaru dozví zejména díky informátorům z řad konkurenčních firem: „Často o zásah proti nekalé konkurenci žádají majitelé firem, které poctivě za licence platí. Vadí jim, že s kradeným softwarem může nepoctivý konkurent snížit ceny služeb. Náklady na licence je třeba promítnout do ceny služeb, což nepoctivci nemusí,“ doplnil Hlaváč.

V průměru eviduje BSA měsíčně 10 nových případů. „Oproti minulosti se nám daří pirátské firmy rychleji odhalovat a případy úspěšně uzavírat, a to včetně vymáhání adekvátní náhrady škody. Průměrná náhrada škody se loni vyšplhala na 400 tisíc korun, před pěti lety to bylo přibližně o 100 tisíc méně,“ řekl Hlaváč.

BSA se snaží preventivně předejít falešným udáním požadavkem, aby oznamovatel vystoupil z anonymity a spolupracoval na vyšetřování případu. „Sepíšeme s ním smlouvu, která vylučuje, aby někoho udal bez pádných důkazů,“ uzavřel Hlaváč.

Podle poslední studie protipirátské organizace BSA | The Software Alliance je téměř každý třetí program v Česku nainstalovaný nelegálně.

Podobné články

V Česku se užívá nejméně nelicencovaného softwaru v historii

7. 6. 2018. (redaktor: František Doupal, zdroj: BSA | The Software Alliance )
Zajištění kybernetické bezpečnosti uvádějí manažeři jako hlavní důvod, proč se vyhýbat nelegálnímu softwaru. Obávají se zejména ztráty dat. Nižší riziko právních postihů se v průzkumu BSA umístilo až na druhém místě. Česko má nejméně nelegálního softwaru ze zemí střední a východní Evropy, ale stále nedosahuje průměru EU, tedy 28 %. Čtěte více

Padělky v ČR tvoří čtvrtinu případů softwarového pirátství

29. 1. 2018. (redaktor: František Doupal, zdroj: BSA | The Software Alliance )
Tradiční formy softwarového pirátství, jako například instalace softwaru na více počítačů, než umožňuje licence, či stahování pirátských kopií z internetu, mají rostoucího konkurenta: prodej padělaného softwaru. Padělky pro domácí i firemní uživatele přitom představují vážné právní a bezpečnostní riziko. Čtěte více

Softwarové odvětví přispívá do ekonomiky EU bilionem eur ročně

24. 11. 2016. (redaktor: František Doupal, zdroj: BSA | The Software Alliance )
Software značně ovlivňuje evropské hospodářství: přispívá ročně téměř bilionem eur k HDP Evropské unie (včetně nepřímých a indukovaných vlivů) a podporuje téměř 12 milionů pracovních míst. Přináší také investice do výzkumu a vývoje v hodnotě blížící se 13 miliardám eur. Čtěte více

Problémy s nelegálním softwarem způsobují neukáznění zaměstnanci

24. 6. 2016. (redaktor: František Doupal, zdroj: BSA)
Podle průzkumu organizace BSA čtvrtina zaměstnanců (26 %) instaluje do firemní počítačové sítě neautorizovaný software. Zaměstnanci si dle průzkumu navíc mimopracovními aktivitami zkracují pracovní dobu až o 58 minut denně. Využívání výpočetní techniky již proto monitoruje 59 % firem. Čtěte více