Pecko a péčko

Jeden z autorů nám poslal příspěvek v trochu lidovějším stylu, a mně to prostě jak se říká sedlo. Místo chození okolo horké kaše a sterilních výrazů jako „osobní počítač“ nebo chcete-li „desktop PC“ použil „pecko“. Dopředu jsem ale měl tušení, že něco přece jen není v pořádku, a že s tím budou problémy.

Taky že nebylo. Hned vzápětí mi volala korektorka, bezelstná dáma; její telefonát mě chytil večer v tramvaji: „Richarde, s tím výrazem to myslíš vážně?“ Ani se nemusela ptát ve kterém článku: „Nechtěl bys tam radši dát ‚péčko‘?“ Hned mi bylo jasno. Čistému vše čisté, zato já jsem málem explodoval smíchy a opatrně vysvětloval, co to „péčko“ vlastně znamená, nakonec jsme se rychle dohodli na polovině cesty, a sice na „pécéčku“.

Přezdívky a pojmenování čehokoli jiným slovem je koneckonců staré, jako lidstvo samo. Z rádia jsem se v jednom učeném pořadu například kdysi dozvěděl, že původní jméno medvěda se nedochovalo, protože už jen vyslovit je mohlo přivolat a způsobit neštěstí, takovou hrůzu nahánělo. Proto se z jeho původního jména stal doslova duch a zřejmě se ztratilo s posledním šamanem. Švejkovská přezdívka stařičkého rakouského mocnáře na „starého Procházku“ je nám také dobře známa. Když jsem pak jednomu Američanovi, pilotovi balónu, poděkoval za let jako za „performance“ (kdo jen trochu zná angličtinu, určitě ví, proč), měl jsem dojem, že mi chce dát pěstí. Tak abychom si v tom I©Trozuměli, jako třeba v telekomunikacích a síťařině, a rozlišovali switch a switch aby to nakonec i tady nedopadlo jako s tím peckem a péčkem…