Paralýza

Mnoho firem dnes žije v nejistotě, ba strachu. Svým způsobem není divu – doba je zlá a obchody nejdou. Bohužel nemálo firem a lidí v jejich vedení je strachem doslova paralyzováno. A nejde jen o managementy poboček nadnárodních gigantů trpně čekající na to, co udělá „matka“ – otálení a obavu učinit nezbytná strategická rozhodnutí lze často pozorovat i u menších a středních domácích firem.

Vše se pochopitelně přenáší na zaměstnance, nezřídka i na zákazníky, a neštěstí je víceméně dokonáno. Prohlubuje se tak atmosféra nedůvěry, která je podle analytiků jednou z příčin (a nyní paradoxně i důsledkem) finanční a hospodářské krize.

Na nejedné firmě leží „deka“ hledání vnitřního viníka, vzájemného obviňování, kdo za neradostnou situaci může – tu je v podezření někdo z vedení, tu řadový zaměstnanec. Zkrátka paranoia. Přiživovaná rádoby odbornými informacemi zejména dodavatelů informační bezpečnosti o tom, jak nebezpeční jsou propuštění pracovníci. Každý z nich prý představuje značnou hrozbu, že svému již bývalému zaměstnavateli zcizí citlivá data, případně celé know-how, aby se pomstil, aby zvýšil své šance na získání nové práce, aby… Ach jo.

A tak nezbývá než vyzvat: Nenechte se strachem pohltit! Pokud se vám to nepodaří, jde o nejjistější cestu „do pekel“, každopádně – nemáte-li rádi podobná slova – je rychlý sešup vaší firmy více než zaručen. Snažte se působit pozitivně, sebevědomě, ale i s pokorou, zkuste svým podřízeným nebo nadřízeným – pokud nedělají prokazatelně špatné věci – důvěřovat. A pokud se s některými zaměstnanci musíte rozloučit (v dnešní době jde nezřídka o zcela logický, nutný krok), učiňte tak se slušností a respektem k dotyčnému. Špatná pověst firmy v tomto směru může být oním posledním hřebíčkem do… Víte čeho.