Podle studie společnosti Red Hat je digitální suverenita pro 80 % dotazovaných firem v Německu nejvyšší prioritou. Jde tak o nejvyšší prioritu v celé Evropě. Rostoucí obavy ohledně kontroly a bezpečnosti digitálních aktiv, dat, procesů, technologií a dodavatelských řetězců vedou firmy k přehodnocení svých IT strategií a k úsilí o větší nezávislost a autonomii. Digitální suverenita se tak z pouhé záležitosti související s dodržováním předpisů proměnila v zásadní obchodní požadavek.

To vyvolává otázku, jak lze zajistit digitální suverenitu, zejména v době, kdy cloudové služby hrají stále významnější roli. Suverenita navíc nesmí být na úkor inovací.

Od koncepce „Cloud-First“ k multi-strategickému přístupu

V době regulačního tlaku, geopolitické nejistoty a rychlého pokroku v oblasti umělé inteligence prochází cloudová strategie mnoha společností zásadní změnou. Místo jednostranné závislosti se do popředí dostává nový přístup: promyšlená kombinace hybridního cloudu, otevřených technologií a suverénních provozních modelů.

Poslední roky se nesly ve znamení jasného trendu: přístup „Cloud First“ byl v mnoha firmách považován za prakticky jedinou možnou volbu. Hyperscaleři nabízeli škálovatelnost, rychlé nasazování inovací a přístup k moderním technologiím – zejména v oblasti umělé inteligence. Tento přístup se však postupně mění. Dnes se rýsuje mnohem komplexnější obraz. Společnosti si již nekladou otázku, zda cloud používat, ale spíše jak strategicky sladit svou cloudovou architekturu. Nejde o ústup od veřejného cloudu, ale spíše o záměrné vyvážení, které snižuje závislosti, aniž by obětovalo výhody globálních platforem.

Jádrem tohoto přístupu je architektonický model, který kombinuje různé provozní modely: veřejný cloud, privátní cloud, lokální infrastruktury, okrajová prostředí a stále častěji také místní, suverénní poskytovatele cloudových služeb. Tato strategie multi-hybridního cloudu umožňuje firmám nasazovat pracovní úlohy právě v těch prostředích, kde to dává největší smysl z technického, regulačního i ekonomického hlediska.

Zároveň nabývá na významu další aspekt: koncept platformy. Firmy již nehledají jednotlivé nástroje či řešení, ale ucelené aplikační platformy, které integrují různé technologie. Moderní platformy musí být například schopny podporovat virtuální stroje i kontejnerové aplikace a úlohy umělé inteligence – a to napříč různými infrastrukturami. Tato sjednocení snižuje složitost, zjednodušuje provoz a vytváří základ pro skutečnou přenositelnost.

Digitální suverenita jako strategický motor

Hlavním hnacím motorem tohoto vývoje je pojem digitální suverenity. Ten se výslovně nevztahuje na izolaci či soběstačnost ve smyslu úplného odpojení od globálních poskytovatelů. Digitální suverenita naopak znamená svobodu volby. Firmy chtějí mít možnost činit informovaná rozhodnutí o tom, jaké technologie, poskytovatele a provozní modely budou využívat – a zároveň mít možnost tato rozhodnutí v případě potřeby rychle změnit.

V této souvislosti se rýsuje jasný trend: rostoucí význam lokálních, suverénních poskytovatelů cloudových služeb. Tento vývoj ještě více posilují politické iniciativy, například na úrovni EU. Pro mnoho společností jsou tito poskytovatelé důležitým doplňkem k hyperscale operátorům. Nabízejí výhody z hlediska suverenity dat, regulační jistoty a transparentnosti. Zároveň však (zatím) nemohou ve všech oblastech konkurovat globálnímu rozsahu a portfoliu služeb velkých cloudových platforem. To nevede k situaci, kdy by se muselo volit mezi jedním nebo druhým, ale spíše ke kombinaci různých poskytovatelů. Budoucnost spočívá v inteligentní koordinaci tohoto prostředí.

Prostřednictvím Red Hat OpenShift AI, flexibilní a škálovatelné platformě pro AI/ML, mohou společnosti vyvíjet a nasazovat aplikace založené na umělé inteligenci v hybridních cloudových prostředích. 

Umělá inteligence jako hnací síla hybridních modelů

Dalším katalyzátorem tohoto posunu směrem k hybridním IT architekturám je boom v oblasti umělé inteligence. Síla hybridních přístupů je zvláště patrná v kontextu velkých jazykových modelů a aplikací náročných na data.

Veřejný cloud zde i nadále hraje klíčovou roli, například při trénování modelů nebo při přístupu ke škálovatelným službám umělé inteligence. Současně však existují požadavky na ochranu dat, dodržování předpisů a kontrolu nad citlivými firemními daty. Výsledek: společnosti stále častěji vyvíjejí dvoustupňové architektury AI. Modely se trénují ve veřejném cloudu nebo se tam používají předem vytrénované modely, zatímco doladění a nasazení do provozu probíhá v zabezpečených prostředích – jako jsou soukromé cloudy, on-premise řešení nebo u suverénních poskytovatelů cloudu. Toto oddělení umožňuje kombinovat rychlost inovací s regulačními požadavky. To však vyžaduje platformovou strategii, která zajistí přenositelnost a konzistenci napříč různými prostředími.

Open source jako základ suverenity

Open source v tomto kontextu hraje klíčovou roli. Otevřený software se stále více stává strategickým faktorem pro digitální suverenitu.

Nejdůležitějším aspektem je transparentnost. Otevřený zdrojový kód umožňuje firmám přesně pochopit, jak systémy fungují, jaké existují závislosti a jaké bezpečnostní mechanismy jsou zavedeny. V době rostoucích regulačních požadavků se tato sledovatelnost stává rozhodující výhodou. K tomu se přidává strukturální nezávislost. Platformy založené na otevřeném zdrojovém kódu výrazně snižují riziko závislosti na jednom dodavateli. Firmy si zachovávají kontrolu nad svými systémy a mohou podle potřeby měnit poskytovatele, reorganizovat podporu nebo provádět vlastní úpravy.

Zajímavé je, že se změnilo i vnímání bezpečnosti v prostředí open source. Zatímco dříve byl open source software v některých kruzích vnímán se skepsí, dnes je často považován za obzvláště spolehlivý. Důvodem je globální komunita: vývojáři, firmy a organizace po celém světě kód neustále kontrolují, vylepšují a zabezpečují.

Hybridní budoucnost

Je zřejmé, že otázka suverenity nyní patří mezi hlavní priority na úrovni vedení firem. Současně se však v otázce ochoty investovat objevuje poněkud složitější obrázek. Firmy pečlivě zvažují, v jakých oblastech lze další výdaje ospravedlnit a kde postačují stávající řešení. Jinými slovy, suverenita není cílem sama o sobě. Upřednostňuje se tam, kde hrají roli regulační požadavky, data kritická pro chod podniku nebo strategická rizika. V méně citlivých oblastech však zůstává důraz kladen na řešení veřejného cloudu.

Veřejný cloud tak zůstává ústředním stavebním kamenem, i když ztrácí svůj nárok na výlučnost. Místo toho se rodí ekosystém různých platforem, poskytovatelů a provozních modelů, přizpůsobený konkrétním požadavkům. Základ tohoto ekosystému tvoří hybridní cloudové architektury a open source technologie. Umožňují firmám spojit inovace s kontrolou – a tím udržovat rovnováhu mezi rychlostí, bezpečností a suverenitou. Ve stále nejistějším a dynamičtějším světě se právě tato rovnováha stává rozhodující konkurenční výhodou.

Autor: Gregor von Jagow, country manager pro Německo ve společnosti Red Hat