Muži, ženy a bezpečnost na internetu

Podle dat OSN a Eurostatu se rozdíl v intenzitě využívání internetu mezi muži a ženami v Česku snižuje – v roce 2013 bylo online 75 % českých mužů a 73 % českých žen. Dle studie publikované v odborném časopise „Cyberpsychology, Behavior, and Social Networking“ se ale genderové rozdíly objevují při způsobu využívání internetu. Například v oblasti online her, videí a hudby jsou muži aktivnější než ženy. Ty dávají přednost sociálním sítím. Dle některých psychologů to může být proto, že muži mají oproti ženám větší potřebu soutěžit, zatímco ženy preferují spíše komunikaci a seznamování.

Rozdíly se projevují i v přístupu k bezpečnosti na internetu. Průzkum Kaspersky Lab a B2B International mezi více než jedenácti tisíci uživateli ve 23 zemích včetně Česka ukázal, že 23 % mužských respondentů v Česku utrpělo kvůli útoku malwaru finanční ztrátu, zatímco u respondentek to bylo jen 12 %. Ženy v Česku přitom na bezpečnost myslí o něco více než jejich mužské protějšky - 22 % dotázaných českých žen například kontroluje, zda je jejich Wi-Fi připojení bezpečné. To samé udělá podle průzkumu jen 15 % českých mužů.

 „Pokud jsou ženy aktivnější na sociálních sítích, měly by si dávat pozor na phishing. Muži na zábavních serverech, ať už jde o hry, video či hudbu, musí zase kontrolovat, zda nevědomky nestahují nějaký škodlivý kód,“ řekl regionální manažer Kaspersky Lab Jan Sekera.

Analýzy Kaspersky Lab ukazují, že takzvané drive-by-downloads patří v současnosti mezi nejnebezpečnější hrozbou na internetu, jelikož se oběti mohou infikovat při pouhé návštěvě napadené stránky. Výzkumy z prvního čtvrtletí tohoto roku zase odhalily, že každý jedenáctý pokus o phishing se snažil získat přihlašovací údaje do facebookových profilů.

Muži a ženy se liší také v přístupu k online ochraně dětí. V průzkumu Kaspersky Lab uvedlo 24 % českých žen, že se obávají o bezpečí dětí na internetu, u mužů to bylo pouze 17 %. „Nejúčinnější ochranou dětí je kombinace různých strategií – rodiče by měli s dětmi o používání počítačů a internetu mluvit a měli by vědět, co děti na internetu dělají. S mladšími dětmi by rodiče měli používat počítač alespoň občas společně, kontrolovat jejich čas strávený online, a co během něj děti dělají. Ke kontrole času a hlídání především mladších dětí na internetu pak pomůžou také softwarové rodičovské filtry,“ dodal David Šmahel, docent Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, který se danou problematikou zabývá. „Rodiče by si však měli také uvědomovat, že obejít jakoukoliv kontrolu je pro děti vždycky výzvou.“