Líný BFU-BFW

Určitě ho znáte, nejednoho. Je to v zásadě hodný člověk – ale jen do té doby, než se po něm chce výkon. Většinou nic neví, nikdo mu to přece neřekl. Nikdy nic neudělá sám od sebe. Spoustu práce odflákne. Je to přece BFU (Bloody Fucking User – překládat netřeba), spíše však BFW (Worker).

Jeho heslem je totiž neosvědčit se. Svoje kolegy tím dohání k šílenství. Síťový správce před ním prchá jak v Postřižinách pivovarský dělník před Jaromírem Hanzlíkem, co všechno dokáže (nejen ve svém PC) pokopat, pohnojit. Nenechte se ale mýlit, dělá to z lenosti, navíc se řídí Murphyho zákonem, že kdo nic nedělá, nic nezkazí, a kdo nic nezkazí, bývá pochválen, a kdo bývá pochválen…

Zato se zhusta a velmi zajímá o věci, do kterých mu nic není, a pokud ve firmě existuje „chodbový management“, bývá jeho králem. Nemáte ve firmě také nějakého, v zásadě hodného BFU, kterého radši obcházíte obloukem, protože něco mu svěřit by pro vás bylo tak trochu riskantní, a uděláte si to radši sami? Také mu tu jeho vyčůranost baštíte? Nebo ho radši vezmete latí, třeba když se k němu náhodou dostane obchodní případ a on jej nepředá k vyřízení, případně jej „pro jistotu“ dokonce dokonale „zazdí“? Samozřejmě, že s dopředu připravenou výmluvou, že to přece nespadá do jeho kompetencí. Je přece z jiného oddělení, tak co by se vzrušoval?

Ale kdeže, každá firma je přece obchodní, i ta veskrze technologická IT společnost. Každá totiž musí výsledek svojí činnosti, svoji hodnotu, prodat.

Zkuste to i s námi a dejte nám vědět. Věříme, a koneckonců i na základě osobních informací víme, že se to s námi vyplácí, ale na oplátku potřebujeme i trochu více té zpětné vazby od vás – totiž, dejte nám na oplátku zase vy vědět, co se vám s námi povedlo.