Jiný pohled na vězeňské náramky

Vloni u nás přesáhl počet vězňů 20 000, nepočítaje v to osoby vazebně stíhané. Dalších zhruba 5 000 pravomocně odsouzených čeká na výkon trestu, nebo se mu vyhýbá. Kapacita našich věznic je přitom pouze pro 19 000 odsouzených, takže věznice jsou již dnes přeplněny.

Je proto zřejmé, že je jistě zájmem státu, tedy České republiky, snížit počet vězněných občanů v poměru k počtu obyvatel, který tak činí přes dvě procenta. V tomto ukazateli jsme tedy dokonce „lepší“, než některé „tradiční policejní“ státy.

Přitom lze na základě novely právního řádu České republiky tuto problematiku poměrně elegantně řešit. Jde o institut domácího vězení, tzv. elektronické náramky, které jsou nasazovány pachatelům trestných činů odsouzeným k alternativnímu trestu omezení osobní svobody domácím vězením. V současné době se elektronické náramky používají v řadě států a existuje pro ně několik technologií. Trest domácího vězení vychází podle propočtů zhruba třikrát levněji, než normální vězení. Odsouzení nemusejí být internováni do věznice, nenaruší se jim proto sociální vazby, mohou navíc pracovat, a tudíž i odvádět daně. Trest domácího vězení je na těchto základech i v podstatě takřka samofinancovatelný, a to nemluvíme o úspoře za případné nové ubytovací kapacity ve věznicích, které by bylo nutné vybudovat v případě, že by se moderní způsob alternativního trestu v České republice nepodařilo z jakéhokoliv důvodů uskutečnit.

Příprava výběrového řízení a dokumentace pro zavedení elektronických vězeňských náramků se řeší již přibližně dva roky. Za tu dobu vznikla řada materiálů, kterou zpracovávala po odborné stránce firma KPMG a po právní stránce kancelář Dáňa, Pergl & partneři, která dělala supervizi. Na tomto materiálu pak provedli úpravy odborníci z oblasti ekonomiky, IT a legislativy, pracující na Ministerstvu spravedlnosti České republiky. Cílem bylo lépe naplnit účel projektu, ale hlavně zasadit projekt do nové ekonomické reality, tj. zlevnit celé řešení. Aby měli při snaze o ekonomicky optimalizované řešení zároveň jistotu, že bude zároveň zachována požadovaná funkcionalita, přizvali si renomovaného soudního znalce z oboru, kterému nechali projekt dvoufázově posoudit. Výsledkem posudku soudního znalce bylo, že odborníky provedené úpravy rozhodně nesnížily kvalitu požadovanou zadavatelem. V zadávací dokumentaci dnes navíc není jediný parametr, který by někoho mohl zvýhodňovat. Ze zadávací dokumentace dokonce byly odstraněny některé požadavky z oblasti technických parametrů, které by předpokládaly určitou technologii či výrobce. Dokumentace je veřejná a dostupná na MSČR, částečně i na internetu www.msp.cr.

O řešení se v současné době ucházejí konsorcium Asseco, Česká pošta, Fénix, konsorcium O2 – DCS Systems a konsorcium Siemens – ABL. Vázne však vyhodnocení tendru, a to pravděpodobně kvůli současné předvolební politické situaci, kde jsou na jedné straně zájmy veřejnosti a naplnění zákona, a na straně druhé jsou partikulární zájmy určité skupiny, části politického spektra. Ty není příliš obtížné rozšifrovat. V období voleb se totiž jednak pro zviditelnění hodí cokoliv, co by se dalo označit přívlastkem „kauza“, jednak může zdržení projektu znamenat vidinu příjmů této skupiny v budoucnosti. O prostředky přitom přichází jak stát, tak firmy, které již nabídku podaly. Dokonce i zdržení tohoto procesu bude mít pravděpodobně hmatatelný ekonomický dopad. Zpracování nabídek na uskutečnění takového projektu je vždy jednak velmi nákladné, jednak stát bude po těchto firmách chtít příští rok v březnu, aby opět zaplatily daně. Kruh se tak uzavírá. Kdo napadá a brání završení tendru a vytváří mediální tlaky neexistující kauzy? V nedávné době vyšla v médiích řada článků, které podklady pro vypsání výběrového řízení zpochybňují, aniž by si autoři ověřili fakta, případně uvádějí skutečnosti vytržené z kontextu. Kdo jim je předkládá? Který z autorů je takovým odborníkem, který by byl schopen je posoudit?

Do vězení se může kvůli hloupé náhodě dostat každý, třeba po autohavárii. Právě v takovém a obdobných případech by měl být nahrazen trest vězení trestem domácího vězení. Bez přerušení sociálních vazeb, s možností pracovat. Může se to dotknout každého z nás…