IT jako Beatles?

Lidstvo má krátkou paměť, to je stará věc. A také nic nového pod sluncem, jak řekl údajně už král Šalamoun. Kdysi jsem byl na poslechové diskotéce, tehdy to byla taková ta doba jednoho z prvních revivalů Beatles. Smutným hlasem tam diskžokej říkal, že když v Británii udělali průzkum mezi teenagery půl roku po jejich (Beatles) rozpadu, nikdo je nebyl schopen zařadit, ani žánrově, ani časově.

Na jednom Reseller Foru, bylo to na Slovensku, si jeden z výrobců postěžoval, že firmu, kterou zastupuje, nikdo nezná. Přitom v 90. letech doslova určovala rytmus, a kdo neměl na její software certifikáty, jako by neexistoval. Po podcenění konkurence a několika kotrmelcích, kdy vykrvácela nesmyslnou akvizicí a následnou investicí do již obsazeného trhu, kterou se opět postavila jako beran marketingové mašinerii jednoho z největších predátorů v IT, a opět tratila. Dnes bojuje alespoň o to, aby si jí někdo všimnul, přestože jsou její produkty skvělé (a mj. nabízejí nadstandardní marže, protože jsou spojeny především se službami ze strany dealerů).

Už komunističtí „odborníci“ se mýlili v tvrzení, že dobré zboží se prodává samo. (Naopak se nemýlili v tvrzení, že „socialistická společnost není schopna vyrábět spotřební zboží v plném rozsahu“ – na to mám důkaz černé na bílém.) Tehdy byl zboží nedostatek a rvačka byla i o šmejd. Dokonce se sarkasticky říkalo, že kdyby tito tehdejší odborníci dostali na starost Saharu, za chvíli by tam byl i nedostatek písku.

Dnes je zboží přetlak, a pro jeho prodej se musí něco udělat, dát o něm vědět. Staré obchodní pořekadlo také praví, že co není vystaveno, to se neprodá. Zvláště dnes, kdy ona krize dorazila i k nám, je zapotřebí se u zákazníků připomenout. Ať už u těch koncových, nebo u vás, prodejních firem IT techniky. Kdo dnes o sobě v byznysu vědět nedá, s nějakým revivalem jako Beatles, Morris Mini či Fiat 500, počítat nemůže.