Index rozvíjejících se trhů od HSBC

Klíčové body

• HSBC Index rozvíjejících trhů oslabil v prvním čtvrtletí 2011 kvůli inflaci na 55 bodů
• Inflace cen vstupů i výstupů dosáhla bezmála tříletého maxima
• Rozvíjející se země bojují proti inflaci, která ohrožuje růst „kvantitativním utužováním“
• Pomalejší růst v Číně byl vyvážen silným růstem v Rusku a v rozvíjejících se evropských zemích
• Výkonnost výrobců již druhé čtvrtletí za sebou překonala výkonnost poskytovatelů služeb

Jak bylo uvedeno v předchozím EMI od HSBC, růst v roce 2011 bude ohrožovat zejména inflace. Ceny vstupů v rozvíjejícím se světě vzrostly na nejvyšší úroveň za bezmála tři roky. Podepsal se na tom nárůst cen komodit z investic do infrastruktury, vyšší ceny potravin způsobené nerovnováhou mezi poptávkou a nabídkou a globální dopad monetární politiky Spojených států.

EMI lehce pokleslo z 55,7 bodů na 55 bodů, ale zůstalo zhruba v souladu s dlouhodobým průměrem průzkumu ve výši 54,9 bodu. 

Oslabení růstu na rozvíjejících se trzích vyplývá z pomalejšího růstu jak ve výrobě, tak ve službách, přičemž růst výroby byl na nejnižším bodu za bezmála dva roky. Výrobci již po druhé čtvrtletí za sebou zaznamenali rychlejší tempo expanze než poskytovatelé služeb.

Hlavní ekonom HSBC Stephen King k tomu řekl: „Jsme v kritickém okamžiku, kdy se političtí představitelé musí zhluboka nadechnout a doufat, že jejich opatření zkrotí ceny. Z aktuálního Indexu rozvíjejících se trhů od HSBC plyne, že z inflace by se mohla stát dlouhodobý problémem. Tempo růstu ve výrobě a službách je pak sice zcela přiměřené, ale oproti výkonu v předchozích čtvrtletích oslabilo. Stoupající inflace a slábnoucí růst jistě nejsou povzbudivá kombinace. Musíme doufat, že ztráta tempa růstu nakonec inflaci opět sníží.

Pokus Západu nastartovat globální ekonomiku prostřednictvím monetárního stimulu podle všeho otevřel Pandořinu skříňku ekonomických distorzí, čímž rozvíjející se státy postavil před nečekané systémové problémy. Po několikanásobném zvýšení úrokových sazeb se snaží vyhnout zhodnocení měny a provádějí tedy „kvantitativní utužování“ například prostřednictvím zvyšování poměru bankovních rezerv. Kvantitativním utužováním se dostáváme až na samou hranici makroekonomických experimentů. Pokud dojde ke zpomalení tempa růstu rozvíjejících se trhů, nárůst cen komodit se možná nakonec podaří zadržet. To by mělo ohromný přinos pro rozvíjející se země. Jistě by to ulevilo sociálním a politickým tlakům, které mají původ ve vyšší ceně potravin a energie, což byl i jeden z důvodů pro nedávné nepokoje na Středním východě a v severní Africe. Podle našich aktuálních předpovědí kvantitativní utužování omezí ekonomickou aktivitu.  Očekáváme, že HDP v rozvíjejícím se světě oslabí ze 7,5 procenta v roce 2010 na 6,3 procenta v letošním roce.“

Továrny ve střední a východní Evropě měly v prvním čtvrtletí hodně zakázek, přičemž v České republice a Turecku dosáhl nárůst výroby historického maxima průzkumu (v Turecku po dvě čtvrtletí za sebou). V Rusku se objem výroby zvýšil nejrychlejším tempem za poslední tři roky a v Indii se růst držel stabilně na takřka rekordní úrovni. Výrobci na Tchaj-wanu a v Jižní Koreji zaznamenali silný nárůst aktivity. Avšak v Singapuru se výroba zvýšila jen nepatrně a růst významně poklesl v Číně.

Růst výroby podpořilo větší množství nových exportních zakázek, jejichž objem se v prvním čtvrtletí zvýšil nejrychlejším tempem za tři čtvrtletí. Tempo růstu bylo ovšem mnohem slabší než před rokem. Česká republika, Indie, Polsko, Turecko a Tchaj-wan zaznamenaly strmý nárůst objemu nových exportních objednávek. I růst v Hongkongu, Saúdské Arábii a Jižní Koreji zůstal solidní. Naopak růst v Brazílii a Číně nebyl tak markantní.

Aktivita v sektoru služeb rostla v prvním čtvrtletí podprůměrným tempem a růst oslabil na nejnižší úroveň za posledních sedm čtvrtletí. Podepsala se na tom pomalejší expanze v Číně a Rusku, přičemž Čína zaznamenala nejslabší nárůst ekonomické aktivity od počátku průzkumu ve čtvrtém čtvrtletí roku 2005. Brazílie mírně rostla, ovšem Indie se opět umístila na první příčce – její růst byl nejvyšší za tři čtvrtletí.

Poskytovatelé služeb na rozvíjejících se trzích si zůstávají být jisti v jednoročním výhledu, byť míra optimismu byla slabší v porovnání s historickými údaji. Pozitivní sentiment v indickém sektoru služeb byl nejvyšší za tři roky, zatímco optimismus ruských podnikatelů byl zhruba v souladu s dlouhodobým trendem. Naopak indexy podnikatelského očekávání v Brazílii a Číně byly zhruba o osm bodů pod svými dlouhodobými trendy, čímž navázaly na trend ze čtvrtého čtvrtletí 2010.

Inflace cen vstupů byla v rozvíjejícím se světě nejsilnější od druhého čtvrtletí 2008. Inflace cen vstupů ve službách se v prvním čtvrtletí vyhoupla na maximum za dva a půl roku, přičemž nárůst v příslušném indexu patří k nejvyšším v historii průzkumu. Výrobci zatím zaznamenali třetí nejrychlejší nárůst průměrné ceny vstupů od počátku průzkumu v druhém čtvrtletí roku 2004.

Inflace cen výstupů se zrychlila ve třech ze čtyř rozvíjejících se trhů velké čtyřky – Čína byla jedinou výjimkou, ovšem i ta zažila silnou inflaci v předchozím čtvrtletí. Indie zaznamenala historicky nejvyšší nárůst, zatímco Brazílie a Rusko měly nejvyšší inflaci za devět a jedenáct čtvrtletí. V prvním čtvrtletí inflace cen vstupů stoupla nejrychlejším tempem za bezmála tři roky, neboť firmy přenesly rychle se zvyšující ceny vstupů na klienty.

Index EMI od HSBC se počítá pomocí dlouhodobých údajů PMI od společnosti Markit, která se specializuje na globální finanční informační služby. HSBC v roce 2009 oznámila partnerství s firmou Markit, jehož cílem je sponzorovat a vytvořit řadu PMI pro rozvíjející se trhy.