Den blbec

Kdo by ho neznal. Ráno vstanete a zjistíte, že neteče teplá voda, při snídani se opaříte čajem, automobilem cestou do práce do vás někdo ťukne a v zaměstnání vám práce ne a ne jít od ruky. V takovou chvíli – pokud je to možné – je nejlepší tento den zabalit a vydat se někam odpočívat.

Není to tak dlouho, co jsem jeden takový den zažil na vlastní kůži a tak alespoň večer jsem si chtěl zlepšit náladu tím, že vyrazím s přítelkyní do divadla. Lístky přinesla před nějakou dobou z práce, a přestože jsem v tomto divadle nikdy nebyl, měl jsem za to, že přesně vím, kde se nachází. Když ani po 20 minutovém bloudění po okolí – i přestože mám, myslím, dobrý orientační smysl – se mi ho nepodařilo najít, vytáhl jsem mobil, abych si přes mobilní internet nalezl mapy a zadal cílovou ulici. Co ale čert nechtěl, mobil se ne a ne připojit. Mám v něm ale i GPS přijímač a instalované nejnovější mapové podklady ČR včetně Prahy. Bohužel, mezi vysokými domy však navigace dlouhé chvíle odmítala přijímat vysílání ze satelitů. Až po několika minutách se podařilo najít místo, odkud byly vidět potřebné tři satelity, a vypočítat mou polohu. Pak už nebylo těžké dojít tam, kde prkna znamenají svět a zasednout na místo s několika minutovým zpožděním.

Den blbec je dokonalou ukázkou doby, kdy se můžeme stavět na hlavu a není nám to nic platné, protože štěstí se nám vyhýbá a inteligence je na minimu. Své slabé chvilky má však i technika a ne vždy se na ni lze spolehnout. Naštěstí, na rozdíl od nás, se technika dokáže velmi rychle zotavit (pokud na ni někdo dává pozor) a z patálií nás vytáhnout. Odměnou nám pak může být, byť třeba jen o trochu, zlepšená nálada, což v den blbec jistě uvítáte vy a mnohdy i vaše okolí…