ČR ve 3. čtvrtletí patřila k zemím s nejbezpečnějším online prostředím

11. 11. 2015. (redaktor: František Doupal, zdroj: Kaspersky Lab)
Česká republika patřila v předchozím čtvrtletí mezi státy s nejbezpečnějším online prostředím. Zároveň se však také objevila mezi zeměmi, na které nejčastěji směřovaly útoky mobilního bankovního trojanu.

Řešení Kaspersky Lab pro mobilní zařízení detekovala v předchozím čtvrtletí 323 374 nových škodlivých mobilních programů. Oproti druhému čtvrtletí jde o nárůst o 10,8 % a je to 3,1x více než v prvních třech měsících roku 2015.

Během tohoto čtvrtletí uživatelé nainstalovali na své mobily více než 1,5 milionu škodlivých balíčků. To je 1,5x více než v předchozím kvartálu.

V čele žebříčku zemí napadených mobilním bankovním trojanem se umístila Austrálie s 0,85 %. Česká republika obsadila s 0,31 procenty páté místo. Zobrazování reklam zůstalo hlavní metodou, jak s využitím mobilním hrozeb získat od uživatelů peníze. Během třetího čtvrtletí analytici Kaspersky Lab vypozorovali nárůst počtu programů, které reklamu zneužívají. Tyto trojské koně tvořily více než polovinu mobilního malwaru. Boj proti nim ztěžuje fakt, že program často provede root zařízení a využije práv superuživatele.

Online finanční útoky

Během třetího čtvrtletí řešení Kaspersky Lab zablokovala téměř 626 tisíc pokusů o spuštění malwaru schopného ukrást skrze online bankovnictví peníze uživatelů. Oproti druhému kvartálu došlo k poklesu o 17,2 %, nicméně je to 5,7% nárůst v porovnání s třetím čtvrtletím roku 2014.

Ve třetím čtvrtletí se objevilo 5,68 milionu notifikací o pokusu malwaru ukrást peníze uživatelů skrze online bankovnictví.

Bankovní trojské koně potrápily především uživatele v Rakousku, kde jejich útokům čelilo pět procent z nich. Druhé místo obsadil Singapur (4,2 %), který v předešlém čtvrtletí žebříčku dominoval a třetí skončilo Turecko (tři procenta). Většina zemí v Top 10 se vyznačuje vysokým počtem uživatelů online bankovnictví, což láká kyberzločince. Ti při pokusech získat platební údaje uživatelů nejčastěji používali Trojan-Downloader.Win32.Upatre (63,1 % případů).

K zemím, kde uživatelé čelili největšímu riziku online napadení, patřily ve třetím čtvrtletí Rusko (38,2 %), Nepál (36,2 %) či Kazachstán (33,8 %). Naopak mezi státy s nejbezpečnějším online prostředím se zařadilo například Švédsko (10,8 %), Irsko (12,2 %) nebo Norsko (13 %). Do druhé skupiny patří i Česká republika, kde bylo útoku vystaveno jen 16 % uživatelů.

Cílené kybernetické útoky

Tým GReAT Kaspersky Lab (Global Research and Analysis Team) zkoumal během předchozích tří měsíců řadu sofistikovaných kyberšpionážních kampaní. Kromě jiných i skupinu Turla, která využívá k řízení provozu svých C&C serverů satelitní komunikaci. GReAT se zaměřil také na přetrvávající pokročilé hrozby Darkhotel a Blue Termite. Darkhotel infiltroval hotelové Wi-Fi sítě, aby mohl umístit tzv. zadní vrátka (backdoor) do cílových počítačů. Blue Termite se soustředí na krádeže informací od organizací v Japonsku. Kaspersky Lab se také s Panda Security a nizozemskou National High Tech Crime Unit (NHTCU) účastnila vyšetřování, které vyústilo v zatčení dvou podezřelých, údajně zapojených do útoků ransomwaru CoinVault.

Třetí čtvrtletí v číslech

  • Produkty Kaspersky Lab detekovaly a odrazily celkem 235,4 milionu útoků z online zdrojů po celém světě. To je o 38 % méně než ve druhém čtvrtletí.
  • Webový antivirus označil 75,4 milionu unikátních URL adres za škodlivé, což je o 16 % více než ve druhém čtvrtletí. Současně také detekoval 38,2 milionu unikátních škodlivých objektů, jako jsou skripty, exploity nebo spustitelné soubory. To je téměř o polovinu více (46,9 %) než v předcházejícím kvartálu.
  • Řešení Kaspersky Lab zaznamenala 5,68 milionu notifikací o pokusech malwaru, cílícího na krádeže peněz, získat online přístup k bankovním účtům.
  • Antivirový program Kaspersky Lab detekoval celkem 145 milionů unikátních škodlivých a potenciálně nežádoucích objektů.
  • Mobilní bezpečnostní produkty Kaspersky Lab zjistily:
    • 1,6 milionu škodlivých instalačních balíčků;
    • téměř 324 tisíc nových škodlivých mobilních programů;
    • více než 2,5 tisíce mobilních bankovních trojanů.
  • Ve třetím čtvrtletí pokračoval i celoroční trend, kdy mezi nejpopulárnější exploity patřily ty pro Adobe Flash Player a Internet Explorer.

Statistiky vycházejí ze sítě Kaspersky Security Network (KSN), která obsahuje informace od milionů uživatelů produktů Kaspersky Lab v 213 zemích světa.

Štítky: 
Bezpečnost, Spam, Malware, Kaspersky

Podobné články

Ekonomika SOC: Jaká je návratnost investice do bezpečnostního centra?

28. 3. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: Thein Security)
Investice do Security Operations Center (SOC) může představovat značné počáteční náklady pro mnoho organizací. V dnešní digitální éře však mohou náklady na kybernetické incidenty rychle narůst. Jak tedy vyčíslit návratnost investice (ROI) do SOC a jaká je skutečná ekonomická hodnota takového centra? Čtěte více

Objem DDoS útoků na české firmy po měsících stagnace vzrostl

28. 3. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: ComSource)
Počty DDoS útoků na české firmy i jejich celková intenzita po několika měsících stagnace v únoru trojnásobně narostly. Sice zatím ani zdaleka nedosahují objemu z loňského léta, přesto hrozby a způsobené škody neklesají. Jak totiž trend posledních měsíců jednoznačně ukázal, útoky jsou stále kvalitnější a intenzivnější útoky. Nejvíce útoků přitom již od července loňského roku míří z Ruska. Čtěte více

Podniky k přechodu na MSP služby motivují hlavně výpadky IT

27. 3. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: Zebra systems)
Podle více než 60 % českých a slovenských prodejců společnosti Zebra systems, distributor je hlavní motivací zákazníků k přechodu na MSP služby nepříjemná zkušenost s výpadky IT provozu. Stále více IT dodavatelů tak nabízí svým zákazníkům vedle tradičních také MSP služby. Čtěte více
Jan Pinta, manažer rozvoje byznysu ve společnosti Thein Security

Všechny typy phishingu pohromadě

26. 3. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: Thein Security)
Phishing, česky rybaření, je úspěšný nástroj útočníků při chytání oběti za účelem krádeží osobních údajů, přihlašovacích jmen a hesel, údajů z platebních karet i řady dalších věci. Slovo samotné vychází z mechanismu, kdy rybář nahodí digitální udičku a oběť na ni ochotně naskočí. Čtěte více