Co přinese budoucnost AI: 7 trendů pro rok 2026 podle Microsoftu

Změny v přijímání AI jsou všudypřítomné. V medicíně pomáhá AI tam, kde chybí lidská péče. Při vývoji softwaru už nechápe jen samotný kód, ale i kontext, který se za ním skrývá. Ve vědě se z ní stává plnohodnotný laboratorní asistent. V kvantových výpočtech ohlašují nové hybridní přístupy průlomy, které byly kdysi považovány za nemožné.

S tím, jak se z agentů AI stávají digitální kolegové, kteří plní úkoly pod vedením lidí, musí firmy posilovat bezpečnost. Rizika se mění a společnosti s nimi musí držet krok. Dospívá i infrastruktura, která tento pokrok pohání – systémy jsou chytřejší a efektivnější.

Následujících sedm trendů pro rok 2026 ukazuje, co všechno je možné, když lidé spojí síly s AI.

1. AI znásobí to, čeho lidé společně dosáhnou

Aparna Chennapragada, produktová ředitelka Microsoftu pro AI, vidí rok 2026 jako začátek nového spojenectví mezi technologiemi a lidmi. „Pokud byly poslední roky o tom, že AI odpovídala na otázky a uvažovala nad problémy, další vlna bude o skutečné spolupráci,“ uvedla Chennapragada. „Budoucnost není o nahrazování lidí. Je to o jejich posílení,“ dodala.

Agenti AI se stanou našimi digitálními spolupracovníky. Pomohou jednotlivcům i malým týmům dosahovat výsledků, na které by dříve potřebovali mnohem větší množství lidí. Chennapragada si představuje pracoviště, kde tříčlenný tým dokáže spustit globální kampaň v řádu dnů, přičemž AI se postará o zpracování dat, generování obsahu a personalizaci, zatímco lidé budou řídit strategii a kreativitu. Předpovídá, že organizace, které navrhnou procesy tak, aby se lidé učili a pracovali s AI, získají to nejlepší z obou světů, což pomůže týmům řešit větší kreativní výzvy a dodávat výsledky rychleji.

Její rada pro profesionály zní: nesoupeřte s AI, ale zaměřte se na to, jak se naučit pracovat po jejím boku. Nadcházející rok podle ní patří těm, kteří lidskou roli povýší, nikoliv eliminují.

2. Agenti AI dostanou při vstupu do práce nová ochranná opatření

V roce 2026 se s agenty AI roztrhne pytel. Budou hrát v naší práci větší roli, stanou se spíše spoluhráči než nástroji. To tvrdí Vasu Jakkal, viceprezidentka pro Microsoft Security. A protože na ně budeme spoléhat při rozhodování i plnění úkolů, bude klíčová důvěra – a ta začíná u bezpečnosti.

„Každý agent by měl mít podobnou ochranu jako člověk,“ vysvětlila Jakkal. „Musíme zajistit, aby se z nich nestali ‚dvojití agenti‘, kteří představují nekontrolované riziko.“

„To znamená dát každému agentovi jasnou identitu, omezit informace a systémy, ke kterým má přístup, spravovat data, která vytváří, a chránit je před útočníky a hrozbami,“ dodala Jakkal. Bezpečnost se stane všudypřítomnou, autonomní a vestavěnou, nikoliv něčím, co se přidává až dodatečně. Navíc, jak budou útočníci využívat AI novými způsoby, obránci budou používat bezpečnostní agenty k odhalování těchto hrozeb a rychlejší reakci na ně.

„Důvěra je měnou inovací.  Tyto změny jsou nezbytné, aby organizace ustály nová rizika v době, kdy se AI stává centrem pracovního procesu,“ uvedla Jakkal.

3. AI má nakročeno ke zmírnění nerovností ve světovém zdravotnictví

„AI ve zdravotnictví představuje zlomový bod,“ řekl Dominic King, viceprezident pro zdravotnictví v Microsoft AI. „Uvidíme důkazy o tom, že se AI posouvá za hranice odbornosti v diagnostice a rozšiřuje se do oblastí, jako je třídění příznaků (triáž) a plánování léčby. Důležité je, že pokrok se začne přesouvat z výzkumných prostředí do reálného světa, s novými produkty a službami generativní AI dostupnými milionům spotřebitelů a pacientů,“ zmínil King.

Na tomto posunu záleží, protože přístup k péči je globální krizí. Světová zdravotnická organizace (WHO) předpovídá do roku 2030 nedostatek 11 milionů zdravotnických pracovníků — mezeru, která ponechává 4,5 miliardy lidí bez základních zdravotních služeb.

King poukazuje na úspěchy demonstrované v roce 2025 nástrojem Diagnostic Orchestrator (MAI-DxO) od Microsoft AI, který vyřešil složité lékařské případy s přesností 85,5 %, což je vysoko nad 20 % průměrem zkušených lékařů. Vzhledem k tomu, že Copilot a Bing již denně zodpovídají více než 50 milionů zdravotních dotazů, vnímá pokroky v AI jako způsob, jak dát lidem větší vliv a kontrolu nad jejich vlastním zdravím a pohodou.

4. AI se stane srdcem výzkumného procesu

Už dnes AI urychluje objevy – od modelování klimatu přes molekulární dynamiku až po vývoj nových materiálů. Peter Lee, prezident Microsoft Research, ale tvrdí, že ten pravý skok teprve přijde. V roce 2026 nebude AI jen shrnovat články, odpovídat na otázky a psát zprávy — aktivně se zapojí do procesu objevování ve fyzice, chemii a biologii.

„AI bude generovat hypotézy, používat nástroje a aplikace, které řídí vědecké experimenty, a spolupracovat s lidskými i AI kolegy ve výzkumu,“ prohlásil Lee.

Vzniká svět, kde bude mít každý vědec k ruce AI asistenta, který navrhne experiment a rovnou ho zčásti i provede. Je to logický krok. Podobně jako AI pomáhá programátorům psát kód nebo automatizuje nákupy, teď vstoupí do vědy.

„Je to transformace, která slibuje urychlit výzkum a změnit způsob, jakým dochází k vědeckým objevům,“ dodal Lee.

5. Infrastruktura AI bude chytřejší a úspornější

Růst AI už není jen o stavění větších datových center. Mark Russinovich, technický ředitel pro Microsoft Azure, říká, že další vlna bude o efektivitě. O tom, aby se využil každý kousek výpočetního výkonu.

„Nejefektivnější infrastruktura pro AI bude hustěji sdružovat výpočetní výkon napříč distribuovanými sítěmi,“ řekl Russinovich. „Příští rok přinese vzestup flexibilních globálních systémů AI — nové generace propojených „supertováren“ AI — které sníží náklady a zlepší efektivitu. AI bude měřena kvalitou inteligence, kterou produkuje, nejen pouhou velikostí.“

Představte si to jako řízení letového provozu. Výkon se bude dynamicky směrovat tam, kde je potřeba. Pokud se jedna úloha zpomalí, okamžitě nastoupí jiná — což zajistí, že každý cyklus a watt bude využit k práci. Tento posun se promítne do chytřejší, udržitelnější a přizpůsobivější infrastruktury pro pohon inovací AI v globálním měřítku.

6. AI se učí jazyk kódu – a chápe souvislosti

Vývoj softwaru zažívá explozi, přičemž aktivita na GitHubu dosáhla v roce 2025 nových úrovní. Každý měsíc vývojáři sloučili 43 milionů pull requests (žádostí o přetažení) — což je 23% nárůst oproti předchozímu roku v jednom z hlavních způsobů, jak týmy navrhují a revidují změny ve svém kódu. Roční počet odeslaných commitů (potvrzení změn), které tyto změny sledují, vyskočil meziročně o 25 % na jednu miliardu. Toto bezprecedentní tempo signalizuje zásadní posun v odvětví, kdy se AI stává stále ústřednějším prvkem toho, jak se software tvoří a vylepšuje.

Mario Rodriguez, produktový ředitel GitHubu, říká, že právě tento objem je důvodem, proč rok 2026 přinese novou výhodu: inteligenci repozitáře. Zjednodušeně řečeno to znamená AI, která rozumí nejen řádkům kódu, ale i vztahům a historii za nimi.

Analýzou vzorců v repozitářích kódu — centrálních úložištích, kde týmy ukládají a organizují vše, co budují — dokáže AI zjistit, co se změnilo, proč a jak do sebe jednotlivé dílky zapadají. Tento kontext jí pomáhá dělat chytřejší návrhy, dříve zachytit chyby, a dokonce automatizovat rutinní opravy. „Výsledkem bude kvalitnější software, který pomůže vývojářům postupovat rychleji. Je jasné, že jsme v bodě zlomu. Inteligence repozitáře se stane konkurenční výhodou tím, že poskytne strukturu a kontext pro chytřejší a spolehlivější AI,“ prohlásil Rodriguez.

7. Další skok ve výpočetní technice je blíž, než si myslíte

„Kvantové počítače dlouho působily jako sci-fi. Výzkumníci však vstupují do éry let, kdy kvantové stroje začnou řešit problémy, které klasické počítače nezvládnou,“ uvedl Jason Zander, výkonný viceprezident Microsoft Discovery and Quantum. Tento blížící se průlom, nazývaný kvantová výhoda, by mohl pomoci vyřešit nejtěžší výzvy společnosti.

„Rozdíl je nyní ve vzestupu hybridních výpočtů, kde kvantová technologie pracuje po boku AI a superpočítačů. AI nachází vzorce v datech. Superpočítače provádějí masivní simulace. A kvantová technologie přidává novou vrstvu, která přinese mnohem vyšší přesnost pro modelování molekul a materiálů,“ vysvětlil Zander. Tento pokrok se shoduje s pokroky v logických qubitech, což jsou fyzické kvantové bity seskupené dohromady tak, aby mohly detekovat a opravovat chyby a provádět výpočty — což je kritický krok směrem ke spolehlivosti.

Čip Majorana 1 od Microsoftu, dle Zandera, představuje významný pokrok směrem k robustnějším kvantovým systémům. Je to první kvantový čip postavený pomocí topologických qubitů, což je design, který inherentně činí křehké qubity stabilnějšími a spolehlivějšími. Je to také jediné kvantové řešení zkonstruované tak, aby zachytávalo a opravovalo chyby. Tato architektura dláždí cestu pro stroje s miliony qubitů na jediném čipu, které poskytnou výpočetní výkon potřebný pro složité vědecké a průmyslové problémy.

„Kvantová výhoda přinese průlomy v materiálech i medicíně,“ uzavřel Zander. „Budoucnost AI a vědy nebude jen rychlejší. Bude od základu jiná.“