Česko s nejotevřenějším energetickým trhem v regionu

Nejkonkurenčnější energetický sektor ze všech středo a východoevropských zemí má Česko, po němž následuje Maďarsko, Slovensko, Rumunsko, Polsko a Rusko. Střední a východní Evropa podle studie „Změna směru: Reforma sektoru energetických služeb ve střední a východní Evropě“ otevírá trhy nejpomaleji zčásti proto, že místní sektory technických služeb jsou zatíženy historickou neefektivitou, nedostatečnými investicemi a nezájmem o zákazníka. Všechny tyto nešvary mají kořeny za dřívějších vlád. 

Studie hodnotí pokrok zemí střední a východní Evropy v transformaci jejich elektrárenských a plynárenských společností z těžkopádných monopolů na rozdělené, konkurenční a zákaznicky orientované firmy. I když primárním účelem studie nebylo vytvořit žebříček zemí, průzkum jednotlivých zemí umožnil agentuře EIU vytvořit komparativní klasifikaci zemí z hlediska otevřenosti jejich energetických trhů.

Nejotevřenější technické služby má Česko, kde si na trhu s elektřinou konkurují tři velcí hráči a dominantní pozici dříve monopolního dodavatele plynu ohrožují silné nové subjekty, a Maďarsko, kde dominantní elektrárenská společnost musela vytvořit prostor pro nové subjekty a na trhu s plynem si konkuruje dokonce osm významných hráčů. Na spodním konci kvalitativního žebříčku je Polsko, kde jsou navzdory přítomnosti několika silných konkurentů změny dodavatelů zanedbatelné, protože zákazníci evidentně nevědí o dostupných možnostech, a trhu s plynem stále dominuje státní monopol. Na stejném konci spektra je také Rusko, kde se dodavatelé technických služeb a politici horko těžko snaží pokrýt poptávku po energii.

V elektřině Polsko vede v hodnocení na základě přesvědčivých údajů o chybějící koncentraci výrobních a distribučních sektorů a také na základě dat z roku 2008, jež potvrzují volné stanovování cen pro průmyslové zákazníky pod úrovní obvyklou v EU. Těsně po Polsku následuje Česko, kde je trh podobně otevřen konkurenci, avšak tržní koncentrace v sektoru elektřiny je větší než v Polsku. Maďarsko se kupodivu umístilo na dně tohoto žebříčku, protože data za rok 2008 vykazují koncentraci výrobních i distribučních trhů a také protože v této době provozovatel přenosové soustavy ještě neoddělil přenosová a výrobní zařízení.

V oblasti plynu má Česká republika vedení v kvantitativním hodnocení, a to na základě dobrého hodnocení distribučního trhu a vysokých známek za tržní určování cen pro průmysl i domácnosti. V konkurenci na distribučním trhu a také právním oddělení distribučního sektoru si dobře vede rovněž Rumunsko. Rusko je i v tomto hodnocení na konci, a to kvůli řadě faktorů: trhu dominuje Gazprom a o konkurenci se prakticky nedá hovořit, protože přenosová soustava i výroba má stejného majitele a ceny jsou pevně kontrolovány.

Pro posouzení stupně pokroku, jehož v liberalizaci dosáhla odvětví veřejných služeb ve střední a východní Evropě, uskutečnila agentura EIU rozhovory s představiteli energetických podniků, regulátorů a průmyslových odběratelů energie. Jejich názory potom zpracovala v kombinaci se sekundárním výzkumem a analýzou údajů o otevírání trhu hospodářské soutěži.