Počet kyberútoků na zdravotnická zařízení ve střední Evropě dramaticky roste

Nemocnice jsou nyní bohužel atraktivním cílem, protože pod drtivým tlakem rostoucího počtu koronavirových případů a také v souvislosti s vakcinačními programy si nemohou dovolit výpadky a je pravděpodobnější, že splní požadavky na výkupné.

Nárůst kybernetických útoků na zdravotnické organizace je dvojnásobný oproti útokům na organizace z jiných odvětví, kde byl celosvětový růst kyberútoků „jen“ 22 %. Největší hrozbu pro zdravotnictví představují ransomwarové útoky, ale výjimkou nejsou ani DDoS útoky nebo útoky botnetů a snaha o vzdálené spuštění kódu.

K největšímu nárůstu kybernetických útoků na zdravotnické organizace došlo ve střední Evropě (nárůst o 145 %), následovala východní Asie (137 %) a Latinská Amerika (112 %). Nejvýraznější nárůst kyberútoků na zdravotnictví z pohledu jednotlivých zemí zaznamenala Kanada (o více než 250 %), následovalo Německem (220 %) a Španělsko (100 %).

„Počet kybernetických útoků na zdravotnický sektor se vymkl kontrole. Proč nemocnice a proč nyní? Nemocnice jsou atraktivní cíle, protože kyberzločinci si od útoků slibují rychlé peníze a předpokládají ochotu zaplatit výkupné. Je to další parazitování na současné situaci, kdy si nemocnice pod náporem pacientů s koronavirem a vzhledem ke spuštění vakcinačních programů nemohou dovolit jakékoli výpadky a přerušení provozu. A úspěšné předchozí útoky motivaci zločinců ještě umocňují. Časté použití ransomwaru Ryuk ukazuje na snahu o cílenější útoky na rozdíl od předchozích masivních spamových kampaní. Čím přesněji jsou zasáhnuty nejdůležitější části organizace, tím mají hackeři vyšší šanci na zaplacení výkupného,“ řekl Pavel Krejčí, Security Engineer v kyberbezpečnostní společnosti Check Point.