Průměrný „ajťák“ v ČR bere 42 000 korun

8. 11. 2013. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSÚ)
V loňském roce dosáhl počet IT odborníků v České republice 132 000, tedy asi o 50 000 více než před sedmi lety. Podíl na zaměstnané populaci je mezi zeměmi EU osmý nejvyšší a v roce 2012 dosáhl hodnoty 2,7 % (v roce 2005 to bylo 1,7 %).
Foto: Sxc.hu

Odvětví informačních technologií je vyloženě mužskou záležitostí. „V roce 2012 pracovalo v České republice na pozici IT odborníka pouze 12 tisíc žen, tedy necelá desetina z celkového počtu 132 tisíc IT zaměstnanců,“ uvedla Eva Skarlandtová z oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ. Na rozdíl od některých jiných povolání je IT doménou mladší generace. V minulém roce dosáhl podíl 35letých a mladších 47 %. Až do roku 2010 tvořila tato věková skupina více než polovinu všech zaměstnanců.

„Ajťáci“ mají nadprůměrné mzdy

V roce 2012 se průměrný hrubý měsíční plat IT odborníka pohyboval nad hranicí 42 tisíc korun, tedy výrazně výše, než je celková průměrná mzda v ČR. Rozdíly jsou ovšem i uvnitř tohoto odvětví. Specialisté v oblasti ICT brali více než 46 tisíc Kč, technici v oblasti ICT měli průměrnou měsíční mzdu o cca 10 tisíc Kč nižší. Výrazné rozdíly jsou i v platech podle pohlaví. Vyšší mzdy v odvětví informačních technologií mají muži (43 tisíc Kč oproti ženám, které braly 37 tisíc Kč). Dlouhodobě dosahují nejvyšší mzdy IT odborníci z věkové skupiny 35–39 let (48 tisíc Kč) a vysokoškoláci (51 tisíc Kč).

IT odborníci bez IT vzdělání

Od roku 2011 má více než polovina IT zaměstnanců vyšší než středoškolské vzdělání. „Přestože se počet studentů vysokých škol v oboru informatika od roku 2001 více než ztrojnásobil, až na 22 tisíc v roce 2012, dlouhodobě je v Česku mezi IT odborníky zaměstnáno pouze kolem 15 % osob se vzděláním v IT oborech,“ řekla Eva Skarlandtová.

Štítky: 

Podobné články

HDP mezičtvrtletně vzrostl o 0,8 %

3. 6. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Podle zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostl hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí 2025 mezičtvrtletně o 0,8 % a meziročně o 2,2 %. Meziroční růst HDP byl podpořen vyššími výdaji na konečnou spotřebu a změnou stavu zásob. Negativní vliv mělo zejména saldo zahraničního obchodu. Čtěte více

Důvěra podnikatelů i spotřebitelů v ekonomiku se zvýšila

29. 5. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry ČSÚ, vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně zvýšil o 4,3 bodu na hodnotu 101,0, při stejném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů vzrostl o 4,5 bodu na hodnotu 101,0 a indikátor důvěry spotřebitelů se ve srovnání s dubnem zvýšil o 3,0 bodu na hodnotu 100,7. Čtěte více

Celková důvěra v ekonomiku se v dubnu snížila

28. 4. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry ČSU (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně snížil o 2,8 bodu na hodnotu 96,7, při stejném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů poklesl o 3,1 bodu na hodnotu 96,5 a indikátor důvěry spotřebitelů se ve srovnání s březnem snížil o 1,1 bodu na hodnotu 97,7. Čtěte více

Celková důvěra v ekonomiku se v březnu zvýšila

24. 3. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se dle ČSÚ v březnu meziměsíčně zvýšil o 1,7 bodu na hodnotu 99,5, při stejném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů se zvýšil o 1,6 bodu na hodnotu 99,6 a indikátor důvěry spotřebitelů oproti únoru vzrostl o 2,2 bodu na hodnotu 98,8. Čtěte více