Gartner: Top 10 strategických technologických trendů pro rok 2017

 „Top 10 strategických technologických trendů pro rok 2017 ilustruje proces zrodu digitální sítě,“ vysvětlil viceprezident Gartneru David Cearley. „První tři lze souhrnně označit jako “všudypřítomnou inteligenci”, tedy to jak se technologie a postupy v oblasti datových věd rozvíjejí, aby zahrnuly pokročilé strojové učení a umělou inteligenci umožňující vytváření inteligentních fyzických i čistě softwarových systémů, které jsou naprogramovány tak, aby se učily a přizpůsobovaly. Druhá trojice technologických trendů souvisí s tím, jak se fyzický a digitální svět stávají stále provázanějšími. Konečně poslední čtyři klíčové trendy představují provázané sítě platforem a služeb, nezbytné pro nástup inteligentního digitálního světa.“

Top 10 strategických technologických trendů pro rok 2017:

AI a pokročilé strojové učení

Umělá inteligence a pokročilé strojové učení zahrnují řadu technologií a technik (například hluboké učení, neuronové sítě, zpracování přirozeného jazyka). Pokročilejší techniky jdou za hranice možností tradičních algoritmů založených na pravidlech a umožňují vytvářet systémy, které chápou, učí se, předvídají, přizpůsobují se a případně i jednají autonomně. Kombinace těchto schopností způsobuje, že se chytré stroje zdají být „inteligentními.“

„Aplikovaná AI a pokročilé strojové učení povedou k řadě inteligentních řešení, která budou zahrnovat jak fyzická zařízení, jako jsou roboti, autonomní vozidla a spotřební elektronika, tak aplikace a služby – například virtuální osobní asistenty a chytré poradce,“ vysvětlil Cearley. „Tato řešení budou nabízena jako nová kategorie zjevně inteligentních aplikací a věcí, ale zároveň také umožní poskytnout vestavěnou inteligenci široké škále síťových zařízení a stávajících aplikací či algoritmů služeb.“ 

Inteligentní aplikace

Inteligentní aplikace jako jsou VPA (virtuální osobní asistenti) zvládají některé každodenní úkony tradičních asistentů či sekretářek (například prioritizace emailů) a pomáhají tak uživatelům být efektivnější (zvýrazněním nejdůležitějšího obsahu a interakcí). Jiné inteligentní aplikace jako jsou VCA (virtuální zákazničtí asistenti) jsou specializovanější na úlohy v oblastech jako je obchod a zákaznické služby. Tyto inteligentní aplikace mohou od základu proměnit povahu a strukturu práce v zaměstnání.

„Během příštích deseti let prakticky každá aplikace a služba dostane nějakou formu AI,“ řekl Cearley a dodal: „Zrodí se tak dlouhodobý trend, který se bude postupně vyvíjet a rozšiřovat praktické využívání AI a strojového učení v oblasti aplikací a služeb.“

Inteligentní věci

Inteligentní věci je označení fyzických předmětů, které zvládnou víc než jen pevně naprogramované modely fungování díky využívání aplikované AI a strojového učení. Mohou tak přirozeněji reagovat a jednat ve svém prostředí a při interakcích s lidmi. S tím, jak se inteligentní věci, například drony, autonomní auta a chytré spotřebiče, budou stále více rozšiřovat, očekávají analytici Gartneru posun od „osamocených“ inteligentních věcí ke kolaborativnímu modelu propojených inteligentních věcí.

Virutální a rozšířená (upravená) realita

Pohlcující technologie jako je virtuální realita (VR) a rozšířená (či upravená/pozměněná, augmented) realita (AR) zásadně mění způsob, jak lidé komunikují a interagují mezi sebou i s aplikacemi a softwarem. „Oblast pohlcujícího zákaznického a firemního obsahu a aplikací se do roku 2021 zásadně rozvine,“ vysvětlil David Cearley. „Možnost VR a AR se propojí s digitální sítí a utvoří ucelený systém zařízení schopných skládat a řídit tok informací k uživateli do podoby hyper-personalizovaných a relevantních aplikací a služeb. Integrace napříč několika mobilními, obléknutelnými a IoT zařízeními v prostředí doslova nasyceném senzory pak posunou tyto pohlcující aplikace za hranice zážitku pro jednu oddělenou osobu. Místnosti a prostory doslova ožijí věcmi a jejich spojení skrze digitální síť z nich udělá součást pohlcujících virtuálních světů," doplnil Cearley.

Digitální dvojče

Digitální dvojče je dynamický softwarový model fyzického předmětu či systému, který využívá data ze senzorů pro pochopení jeho aktuálního stavu, řízení odpovědí na změny, zlepšení reakcí a / nebo zvyšování přidané hodnoty. Digitální dvojčata zahrnují kombinaci metadat (například klasifikace, kompozice a struktura), stavu či podmínek (například místo a teplota), dat o událostech (například časové série) a analytiky (například algoritmy a pravidla).

Během tří až pěti let získají stovky milionů věcí svá digitální dvojčata. Organizace je budou používat pro proaktivní opravy a plánování údržby, řízení či plánování výrobních procesů, řízení celých výrobních provozů, předvídání možných závad nebo zvýšení provozní efektivity a zlepšení procesu vývoje nových výrobků. Digitální dvojčata se tak stanou náhradou (či doplňkem) zkušených inspekčních specialistů a dohledových či ovládacích prvků jako jsou tlakové ukazatele a ochranné ventily.

Blockchain a distribuované záznamy

Blockchain je v podstatě druhem distribuovaného záznamu (účetní knihy) v níž jsou informace o hodnotové směně (bitcoiny nebo jiné tokeny) sekvenčně řazeny do bloků. Každý blok je vázán na blok předchozí a zaznamenán napříč P2P sítí s využitím mechanismů kryptografické důvěry a záruky. Zájem o blockchain a distribuované záznamy obecně roste zejména proto, že mohou výrazně napomoci funkční transformaci v řadě odvětví. Přestože jsou dnes dávány nejčastěji do souvislosti s finančnictvím, lze si představit řadu dalších způsobů využití včetně distribuce hudby, ověřování identity, registrů názvů či titulů nebo v dodavatelských řetězcích.

Konverzační systémy

Současný zájem o konverzační systémy se točí především kolem chatovacích botů a zařízení vybavených mikrofonem (například chytré telefony, tablety, PC a automobily). Nicméně digitální síť (digital mesh) přinese rozšiřující se škálu koncových zařízení, která budou lidé používat při ovládání aplikací a přístupu k informacím, komunikaci mezi sebou, v sociálních komunitách, státní správě i firmách. Síť zařízení (device mesh) půjde za hranice stolních počítačů a mobilních zařízení, a zahrne celou řadu koncových uživatelských bodů s možností interakce. S tím se budou rozšiřovat i modely připojení a větší míra přímé spolupráce mezi zařízeními, čímž se vytvoří základ pro nepřetržitý a ambientní digitální zážitek.

Síť aplikací a architektury služeb

Ve světě sítě aplikací a architektury služeb (Mesh App and Service Architecture - MASA) se mobilní aplikace, webové aplikace, tradiční aplikace a appky IoT propojují do širší sítě (soustavy) back-endových služeb, aby vytvořily to, co uživatel vnímá a vidí jako jednu ucelenou „aplikaci“. Architektura zapouzdřuje služby a vystavuje ven pouze API na různých úrovních a napříč hranicemi organizací, vyrovnávají přitom potřeby jako je agilita a škálovatelnost služeb s funkcemi jejich skládání (kompozice) a opakovaného využívání. MASA umožňuje doručit uživatelům optimalizované řešení pro konkrétní cílový bod v digitální sítí (desktop, chytrý telefon, automobil) a dosáhnout nepřerušovaného zážitku při přechodu mezi těmito kanály.

Platformy digitálních technologií

DTP (Digital Technology Platforms - Platformy digitálních technologií) poskytují základní stavební bloky digitálního byznysu a jsou významným podpůrným prvkem při transformaci byznysu na digitální. Analytici Gartneru identifikovali pět hlavních oblastí, v nichž je třeba podpořit nové schopnosti a obchodní modely pro rozvoj digitálního byzynysu: informační systémy, zákaznickou zkušenost, analytiku a inteligenci, internet věcí a byznysové/obchodní ekosystémy. Každá organizace bude potřebovat některé (nebo dokonce všechny) tyto platformy digitálních technologií.  Představují základní stavební bloky digitálního byznysu a jsou kritické pro transformaci stávajícího byznysu (a organizace) na digitální.

Adaptivní bezpečnostní architektura

Inteligentní digitální síť a související digitální technologické platformy a aplikační architektury vytvářejí z pohledu bezpečnosti stále složitější prostředí. „Zavedené bezpečnostní technologie by měly být použity jako základ pro zabezpečení IoT platforem,“ poznamenal viceprezident Gartneru David Cearley. „Monitorování uživatelů a chování entit je pak kritickým doplňkem nutným zejména v oblasti IoT. Nicméně oblast okraje IoT je pro většinu IT bezpečnostních expertů novou hranicí a tedy i místem kde se budou rodit nová slabá místa a bude třeba vymýšlet nové nástroje a procesy a ty následně zakomponovat do IoT platforem.“