Gartner: cloudové Office systémy jsou na vzestupu

Zprávy, podle kterých většina organizací na cloudové řešení kancelářského softwaru nebo elektronické pošty již přešla, nebo plánuje přejít v nejbližší době, tak podle Gartneru nejsou založeny na skutečnosti. Podle Gartneru jsou cloudové služby tohoto druhu v současné době využívány ve zhruba 50 milionech podniků po celém světě (vyjma Indie a Číny), což činí zhruba pouhých 8 % všech uživatelů kancelářských balíků. Podle Gartneru se na cloud začne přecházet později, zhruba od první poloviny roku 2015. Do roku 2017 by pak na cloudová kancelářská řešení mělo přejít 33 % organizací.

„Navzdory velké pozornosti, která je v současné době nejrůznějším cloudovým řešením věnována, jsou v jeho využívání mezi firmami velké rozdíly,“ řekl Tom Austin, viceprezident společnosti Gartner. „Zatímco nyní využívá cloudové Office systémy pouhých 8 %, podle našeho průzkumu by to v roce 2022 mělo být již 60 % (695 milionů uživatelů).

Ačkoli e-mail zůstává i nadále hlavním nástrojem pro spolupráci, na popularitě začínají nabývat také např. nejrůznější služby pro týmovou a komunitní spolupráci. Hlavním důvodem, proč na cloudové řešení přejít, nebo nepřejít, je však právě e-mail. Gartner předpokládá, že do konce roku 2014 přejde na cloudové (popřípadě software-as-a-service) řešení elektronické pošty minimálně deset procent společností.

V posledních letech došlo navíc také k podstatnému rozšíření zařízení, které lidé pro přístup ke cloudovým službám používají. V roce 2007, kdy se začaly objevovat první dostupné cloudové služby, k nim typičtí uživatelé přistupovali pouze z jednoho jediného zařízení. V poslední době však jejich počet prudce narůstá. V současné době používá typický znalostní uživatel až čtyři přístroje, např. mobilní telefon, tablet, soukromý počítač a pracovní počítač. To by mohlo řadu společností donutit k rychlejšímu zavedení cloudových služeb, protože by ušetřili za softwarové licence a jejich udržování za lokálně instalovaný software.

Celkový počet používaných zařízení může být při zavádění cloudových řešení důležitým aspektem. V případě lokálních instalací se totiž typicky platí za licenci pro každé zařízení zvlášť, naopak v případě cloudových řešení se ve většině případů platí pouze za počet uživatelů. V tomto bodě se nabízejí dvě alternativy. V případě znalostních pracovníků využívajících více zařízení, bude pravděpodobně výhodnější zvolit model platby za jednotlivé uživatele (nikoli zařízení). V případě společností, kde se přístroje sdílejí mezi více pracovníky (např. bankovnictví nebo zdravotnictví) bude pravděpodobně lepší zvolit licencování pro jednotlivé přístroje.

Úroveň přijetí cloudových kancelářských služeb hodně závisí na odvětví, ve kterém daná společnost působí. Vzdělávací organizace, výrobní organizace, maloobchodní organizace či organizace působí v pohostinství v dnešní době na cloud přecházejí poměrně často. Naopak zpravodajské organizace, organizace působí ve vojenském sektoru, finančnictví či zdravotnictví, jejichž chod je často výrazně regulován nejrůznějšími předpisy, patří mezi nejméně pravděpodobné uživatele cloudových kancelářských služeb.

„Přestože je stále brzy na celkové hodnocení vývoje tohoto cloudového segmentu, existuje mnoho příkladů společností – zejména těch menších a působících v maloobchodu, pohostinství a výrobě – pro které se přechod na cloudová řešení v následujících dvou letech nabízí", řekl Tom Austin. „Nicméně ochota k tomu se liší také podle poskytovatele těchto služeb a opatrnost je zde na místě.“