Roman Knap: V IT je sranda

Pojďme začít zásadním tématem digitální transformace. Jak aktuálně v České republice probíhá?

Digitální transformace znamená pro každého něco trochu jiného. Pro SAP především obrovskou obchodní příležitost, pro zákazníky je to naopak úplně nový pohled na to, jak dělat jejich dosavadní byznys. Jsou zákazníci, kteří vše dělají tradičním způsobem a dělají to tak dobře. Ale zároveň se objevují i nové firmy, které zkouší inovativnější přístup. A jsou to právě tito inovátoři, kteří najednou zjišťují, že se jim otevírají úplně nové trhy a nové příležitosti. To je ostatně princip start-upů. A zmínění „tradicionalisté“ pak začnou přemýšlet, zdali to také nemají začít dělat novým způsobem apod.

Mohl byste uvést příklad nějaké oblasti, kde už k digitální transformaci viditelně dochází?

Většina lidí dnes uvádí jako příklad cestování. Málokdo už dnes mává na ulici na taxi, většina lidí si nakliká požadované věci přes aplikaci na telefonu a je to. Mým oblíbeným příkladem jsou ale banky. Aniž by zákazník nějak aktivně, intenzivně vyžadoval nebo usiloval o změnu komunikace či práce s bankou, tak se dnes dostal do situace, v níž s bankou prakticky neustále komunikuje pouze elektronicky. Banka o něm ví úplně všechno a on do ní odmítá chodit právě díky svému předpokladu, že o něm už mají vše podstatné vědět. Banka už není fyzická instituce někde na náměstí, ale spíš mobilní operátor.

Jak je to se státními institucemi? Adaptovaly se i ony na tyto trendy?

Česká republika je z hlediska vyspělosti digitální transformace státní sféry předposlední v Evropské unii. Pro mě, jakožto člověka z IT, je něco takového naprosto nepřijatelné. Jakkoliv taková situace samozřejmě zavdává řadu příležitostí, už by se mělo začít něco dít. Z pohledu čistě technologického je naprosto logickým, jednoduchým krokem elektronická evidence tržeb. Pomíjím všechen ostatní kontext, ale z technologického hlediska to je něco, co by měl každý přivítat. Jde o přirozený vývoj.

Jednou z vlajkových lodí společnosti je platforma SAP HANA. Na jaké změny se máme připravit?

V první řadě je třeba říci, že nejde ani tak o technologické řešení. Důležité je, že klasické systémy měly své limity a díky novým možnostem se ukazuje, že lze pracovat i jiným způsobem. Ve chvíli, kdy jsem schopen získat nějaká data v reálném čase, jsem současně schopen je v reálném čase poskytovat jako nějakou službu, reakci apod. Dřív jsme zákazníky dělili podle určitých segmentů, které nám připravil marketing. A podle těch se určovalo vše: dělaly se na jejich základě marketingové kampaně, byly podle nich vyhodnocovány výsledky atd. Nyní jsem ale schopen zjistit o komkoliv cokoliv, už nepotřebuji žádnou segmentaci. Jelikož znám potřeby každého jednotlivého klienta, který o sobě neustále dává vědět, a na základě těchto dat mu „ušiji“ nabídku na míru. Jinými slovy – učiním mu skutečně personalizovanou nabídku. Automatizovanou, ale personalizovanou. Na podobném principu pak funguje i Průmysl 4.0.

Dokážete odhadnout, kam tento trend bude postupovat?

To kdybych věděl! (smích) Aktuálně si ale všichni tyto nové systémy teprve oťukávají. Klíčová je, samozřejmě, návratnost. Zavést do továrny úplně nový systém, přenastavit výrobní proces, to je velká investice. Je také potřeba zohlednit lidský faktor – to, že všude zavedeme roboty, nutně neznamená, že půjde o moderní továrnu. A stejné je to i s obchodními firmami. Kompletní přenastavení obchodního procesu je pro firmu i zákazníka obrovská změna. Nikdo nebude riskovat postup, v němž dnes vše utne a zítra začne pracovat úplně jiným způsobem.

Probíhá u nás v tomto směru nějaká osvěta?

My jsme začali dělat osvětu před dvěma lety. Ale šlo spíše o teoretické diskuze. Tedy taková fáze, na níž naskočí především technologičtí nadšenci. Teď už jsme ale v situaci, v níž přínosy, které řešení tohoto druhu přináší, nemusíme nikomu moc vysvětlovat. Spíše se se zákazníky bavíme o tom, co to konkrétně znamená pro ně. A odezva je výborná, už máme zákazníky, kteří to testují nebo zavádějí.

Jak vnímáte přechod do cloudu?

Když jsme se v minulosti bavili s klienty, docházelo často k následujícímu scénáři: klient prohlásil, že by se mu líbilo, kdybychom měli nějaký model, v němž by si vše jenom pronajal. V té době firmy podobného ražení, jako je SAP, příliš nevěděly, jak se do takového modelu zapojit. A pak přišel cloud a řešení na něm postavená. Teď už klientům říkáme, že si mohou řešení koupit, ale že si ho mohou i pronajmout. A paradoxně teď často dochází k situaci, v níž klient řekne: „My si to raději koupíme, jsme raději, když máme všechno hezky u sebe.“ Což nám ale vůbec nevadí, jelikož máme obojí. A můžeme poskytnout rovněž hybridní model.

Je u nás o podobné služby velký zájem?

Problém je v tom, že Česká republika má vždy zhruba dva roky zpoždění za našimi západními sousedy. V Rakousku a Německu se situace aktuálně vyvíjí tak, že cloud roste neuvěřitelným způsobem. Důvěra v cloudové služby roste, zákazníci pochopili, že nemusí upgradovat verze, že ani IT manažeři nepřišli o práci atd. A firmy i velcí dodavatelé zainvestovali a ukázalo se, že kvalita je zkrátka ve všech ohledech na vysoké úrovni. Jsem tedy v tomto ohledu optimista. Na druhou stranu, neustálá diskuze ohledně bezpečnosti je správná. Už jenom proto, že pokaždé, když dojde k posunu bezpečnostních řešení vpřed, tak vzrostou i schopnosti hackerů. Taková přímá úměra. (smích)

Na závěr bych ráda zmínila nedávný úspěch brněnské pobočky SAP – jak vnímáte povýšení jejího statutu na SAP Labs?

Máme z toho velkou radost. Ostatně dlouho jsme o to bojovali. V širším kontextu teď SAP v České republice zaměstnává přes dva tisíce lidí. Pozitivní zpráva tudíž je, že SAP na českém trhu investuje. A brněnské „povýšení“ znamená jednak příliv nových profesionálů, ale i nové investice a budoucí rozvoj. Ostatně to i odpovídá statutu Brna, jakožto takového neoficiálního českého Silicon Valley. Což je dobře. Mladí, talentovaní lidé zůstávají tady a neodcházejí do zahraničí.