Česko jako páté v digitalizaci? Měli bychom mít ambici být první, říkají šéfové Microsoftu a Software602
Michal Stachník a Richard Kaucký se sešli v unikátní debatě nad tématy, která trápí českou vládu i velké IT společnosti. Dříve nekompromisní konkurenti, dnes překvapivě partneři.
- 4. 11. 2026
- 19 min
Je to už třicet let, co Microsoft uvedením textového editoru Word definitivně uzavřel kapitolu českého unikátu T602. Jeho tvůrci ze společnosti Software602 na Microsoft nezanevřeli, dokonce zakoupili kód pro Windows, aby urychlili lokalizaci Wordu.
Dnes se Software602 specializuje na nástroje pro práci s dokumenty, včetně elektronického podepisování, které jsou díky dohodě s Microsoftem nativní součástí jeho platformy Microsoft 365. Cesta k dnešní spolupráci ale nebyla jednoduchá, popisují Richard Kaucký ze Software602 a Michal Stachník, country manager Microsoftu pro Českou republiku a Slovensko.
Richarde, když se řekne T602, spoustě lidí se vybaví první velká zkušenost s počítačem. Co se vybaví vám?
Richard Kaucký: Vybaví se mi ta velká míra svobody, kterou se mi podařilo zažít ve správný čas, protože mi bylo 29 a měli jsme možnost si to užívat plnými doušky. Do 33 let jsem měl možnost vybudovat firmu, která měla obrat 100 milionů. Svoboda je prostě to, co si pamatuji nejvíc. Říkám si, jakou jsem měl kliku, že jsem to mohl zažít.
Říkáte svoboda, ale začalo to v době nesvobody. Software jste mohli vytvářet už za komunismu. Vznikli jste pod hlavičkou Svazarmu. Mohl byste říct, jak to vlastně začalo?
Richard Kaucký: Za komunistů bylo možné relativně trochu něco dělat ve dvou organizacích. Jedna z nich byl Svazarm, kde byla takzvaná vedlejší hospodářská činnost, a druhá byli svazáci, a tudy pro mě cesta opravdu nevedla. Takže jsem z Tesly Karlín, coby nadějný programátor telekomunikačních ústředen nové generace, zběhnul do Svazarmu a tam jsme začali vyrábět první textový editor. Nebyli jsme moc kreativní, tak jsme ho nazvali Text602. Potom, co to prasklo, jsme do roka založili firmu a snažili se pochopit, jak funguje podnikání a učili jsme se milion nových věcí, které jsme nevěděli.
Michale, vy v IT působíte skoro celou svoji kariéru. Váš přechod ze společnosti Cisco do Microsoftu je označovaný jako přestup z FC Barcelony do Realu Madrid. Jak jste se vlastně dostal k IT?
Michal Stachník: Mimo svůj úzký okruh přátel jsem to vlastně ještě veřejně nevykládal. Moje první setkání s IT a počítači bylo díky mému tatínkovi, který pracoval v Severomoravské energetice, dnešním ČEZ, a tam existovalo v té době něco, čemu se říkalo BSP. Nebyla to firma, ale Brigáda socialistické práce. Na každém pracovišti existovaly tyto jednotky a ty na svou dobu kupodivu mívaly něco, co dneska nazýváme teambuilding. V té době mi bylo 12 nebo 13 let a otec měl v práci takovýto teambuilding a aby ode mě měli pokoj, tehdejší šéf dovezl ZX Spektrum a posadili mě k němu do rohu. Já jsem o tom samozřejmě nic nevěděl a strašně jsem se na tom chtěl něco naučit, hrát a vyzkoušet si ho. Tak to bylo moje první setkání s IT, které mě úplně pohltilo. Potom už pro mě byla ta cesta relativně přímá.
Ale možná bych přidal ještě jednu hezkou příhodu z těch začátků. T602 znají úplně všichni, v té době to byl neopomenutelný fenomén, ale musím si postěžovat, že si historie bohužel nevšimla jednoho geniálního tahu. Každý znal klávesnici Šiška Kaucký Šiška, klasické přepínání, ale ona ještě existovala jedna klávesnice Kamenického a pak také Stachníkova. Akorát, že o té věděl jenom Stachník starší a Stachník mladší. Dodnes vzpomínám, jak jsem dostal obrovskou důvěru od jednoho otcova kolegy, který si z montáží dovezl za těžké peníze Comodoro z Německa. Já jsem mu k němu dodělával češtinu. Čili jsem z nějakých „epromek“ vyčítal znaky, dokresloval jsem do nich háčky a čárky, a to samé jsem dělal taky na tiskárně. Bylo to unikátní řešení, existuje jediný kus na světě. Takže Richard to jednoznačně dotáhl v téhle věci dál. T602 znali úplně všichni a pamatují si ji i dnes, po 40 letech. Respekt!
Vy osobně jste psal v T602?
Michal Stachník: Přiznám se, že nepsal. Já jsem používal Amipro GuyM od společnosti Amipro, která vytvářela vlastní textový editor. Takže se přiznám, že to nebyl ani Word. Ten jsem objevil až o mnoho let později.
Kdy jste oba poprvé vycítili, že se technologický trh začíná zásadně měnit? Bylo to už v 90. letech, nebo až později?
Richard Kaucký: Ono to přichází ve vlnách, každé tři roky se to mění, opravdu velmi dynamicky. Pro nás byl klíčový impakt v roce 1995 s nástupem Microsoft Office. To nás donutilo přicházet s dalšími a dalšími vlastními věcmi. Byli jsme jedni z prvních, kdo tady koupil zdrojový kód pro Windows editor, abychom urychlili jeho lokalizaci. Ono se to nezdá, ale ty inovační cykly jsou šíleně rychlé. Dnes si skoro nikdo nepamatuje, že když v roce 2007 ukázal Steve Jobs první iPhone, do dvou let přišla Nokia na buben. Čili vývoj je rychlý a je zapotřebí se mu přizpůsobovat.

Michal Stachník: Já si dělím to období na tři takové vlny. Jednu charakterizuje nástup PC a krabicového softwaru, řekněme, že šlo o dobu do Windows 95. Potom přišel internet, který to de facto celé předefinoval, přepsal všechny ty změny, které zmiňoval Richard, přišel cloud a teď jsme podle mě v dalším období tektonického zlomu, kterým je umělá inteligence. Když se na to člověk podívá, jde vždycky o takovou éru 10 nebo 15 let, která dramaticky změní nejen produktové portfolio, ale i byznysový model a jak s ním pracovat. Na IT je podle mě kouzelné, že má jedinou jistotu, a to že změna je konstantní a přichází rychleji a rychleji.
Richard Kaucký: Ano, tím si můžeme být absolutně jistí, že to půjde rychleji. By the way, k tomu roku 1995, Microsoft se ukázal jako vynikající obránce a jako první zavedl Freeware, kdy s vlastním Explorerem během dvou let vymetli Netscape neskutečným způsobem. Šlo to hrozně rychle.
Co tehdy rozhodovalo o úspěchu softwarových firem a co o něm rozhoduje dnes?
Richard Kaucký: Pro mě jsou tři důležité věci: timing, timing a pak timing.
Michal Stachník: V zásadě souhlasím, pro mě možná rozdíl mezi 90. lety a dnešní dobou je ten, že tehdy stačilo mít dobrý produkt. Dnes vám to už stačit nemusí, potřebujete platformu, bezpečnost, kvalitní data, partnery a především lidi, kteří dokážou technologii zapojit do reálných procesů. U AI dnes vidíme, že mnoho organizací zvládne pilot, ale mnohem méně z nich ji dokáže rozšířit tak, aby přinesla měřitelný dopad. Právě schopnost přejít od experimentu k celofiremní změně bude rozhodovat o úspěchu.
Richarde, Software602 později přešel na poskytování řešení elektronických podpisů. Jak velká výhoda je pro vás být s vašimi produkty nativně v aplikacích Microsoftu?
Richard Kaucký: Je to naprosto jednoznačná výhoda, protože v enterprise segmentu používá Microsoft 365 úplně všichni, bez něj by byli úplně v pytli. Druhá věc je, že když jsme soutěžili serverové produkty, mám na mysli Nowell Netware a Microsoft Windows Server, tak Microsoft vyhrál díky systému a vynikající podpoře aplikací, což se dodnes nezměnilo. Je u něj výhoda, že se můžeme spolehnout na další posun a že je u něj podpora. My jsme to z naší strany také zrychlili, učinili jsme pár drobných kroků a jedním z nich je i Vlasta Tesař, který přešel od Microsoftu k nám a tlačí to všechno dopředu. Jsem přesvědčený o tom, že bezešvá integrace s ekosystémem Microsoftu, na který jsou lidé zvyklí, bude čím dál tím větší výhoda.
Teď mi ukazovali integrace Azure AI vyhledávání v našem digitálním prostoru, ať už podle dokumentů nebo procesů, respektive kontextu, který tam je. Tyto věci podle mě budou všechno posouvat rychle dopředu. Kromě toho se můžeme spolehnout na sílu Microsoftu, kterou představují biliony korun, určitě je tak šestkrát větší než HDP Česka. Vsadili jsme na něj, protože je stabilní. My jsme tady 35 let, Microsoft byl založený v roce 1975, loni stavil 50 let. Pamatuji si, jak jsem byl v roce 1995 ambiciózní a říkal jsem, že mají jenom 20 let náskok. Ale to je opravdu jeho největší deviza. Krom to, že když vidíme, jak Donald Trump zakázal vývoz Anthropicu, tak jsem si jistý, že na Microsoft nesáhne.
Michale, v čem vidíte hlavní hodnotu partnerství mezi Microsoftem a lokálními firmami, jako je Software602?
Michal Stachník: V Software602 a Richardovi vidím super příklad, který ve mně z byznysového pohledu vzbuzuje obrovský respekt. Původně jsme stáli na různých stranách zásadní technologické změny, ale postupně jsme našli způsob, jak spojit globální platformu s hlubokou lokální znalostí. A právě to je hodnota našeho partnerského modelu. Microsoft poskytuje důvěryhodnou, bezpečnou a otevřenou platformu a lokální partneři na ní vytvářejí řešení, která přesně odpovídají potřebám českých firem a institucí.
Vnímám jako velkou frajeřinu najít cestu a vybudovat silný byznys v našem ekosystému. My se jako Microsoft rádi přirovnáváme v rámci AI k elektřině. My jsme ty elektrárny, které vám dovedou do zásuvky 220 V a partneři jsou ti, kteří k tomu vyrobí mixér nebo vysavač. A vyrobí ho daleko lépe a přesněji, než bychom to udělali my, protože rozumí víc tomu danému segmentu, ve kterém se reálně pohybují. To je podle mě magická kombinace – jsme, lidově řečeno – schopni dodat podvozek a oni k tomu dají řešení.
Richard Kaucký: Ještě jenom k té stabilitě, ano? Víte, jak dlouho se musí ze zákona archivovat mzdové listy? 45 let. Takže stabilita je extrémně důležitá. Pakliže vám někdo, kdo funguje dva roky, slibuje, že vám bude něco archivovat 30 let, tak na to bacha. Proto si myslím, že je důležité, jaké rozhodnutí jsme udělali.
Který produkt z ekosystému Microsoftu by si podle country managera pro Česko a Slovensko zasloužil větší pozornost?
Michal Stachník: Kdybych měl vypíchnout jednu prioritu, byla by to bezpečnost. Jako Microsoft jsme v ní udělali obrovský pokrok. Můžu zmínit, že v Microsoftu běží celosvětová iniciativa podporovaná přímo Satyou Nadelou. Jmenuje se Secure Future Initiative (SFI), byla spuštěna v listopadu 2023 jako celofiremní program, který má zajistit, aby byla bezpečnost nejvyšší prioritou napříč vývojem, provozem i správou služeb Microsoftu. Pro zákazníka je podstatné, že bezpečnost a governance nejsou dodatek k AI. Jsou podmínkou jejího využití ve velkém.

Richard Kaucký: Já to musím potvrdit, protože bezpečnost je a bude číslem jedna. Samozřejmě vedle AI, kterou všichni řešíme, ale bez bezpečnosti se opravdu stabilní systémy nedají stavět. AI je mimochodem jednou z možností, jak se do těch systémů dostat. Čili to podepisuji a musím říct, že kdybychom neměli podporu Microsoftu v tom, co umí, tak bychom některé certifikace dělali řádově déle.
Michal Stachník: Minulý rok na světovém setkání Microsoftu seděl na pódiu Satya a dostal návodnou otázku, jaké bude mít firma priority pro příští rok. Všichni jsme očekávali, že tou jasnou jedničkou bude AI. A on kupodivu řekl, že číslo jedna je pro něj stále bezpečnost, priorita číslo dvě je kvalita kódu, což je vlastně taky bezpečnost, a až na třetím místě je AI. A když se nad tím člověk zamyslí, je to vlastně úplně logické. Můj primární produkt je důvěra, bez ní neprodám cloud, bez cloudu neprodám AI. Důvěru zkrátka budujete jenom ve chvíli, kdy to všechno je bezpečné.
Velkým tématem je digitalizace. Jak se podle vás liší očekávání, která jsme od ní měli v minulosti, od těch, která máme dnes?
Richard Kaucký: Neliší. Ta očekávání jsou stále veliká. Jen na dodání čekáme déle, než jsme předpokládali. Bohužel.
Michal Stachník: Česko má zajímavý paradox. Lidé i firmy jsou v řadě oblastí velmi digitální, ale stát tento potenciál zatím nedokáže využít naplno. Nejde přitom jen o převod papírového formuláře do elektronické podoby. Další fáze digitalizace musí znamenat jednodušší služby, propojená data a méně rutinní práce pro občany i úředníky.
Richard Kaucký: Musím říct, že setrvačnost v tom je úplně ďábelská. Před opravdu drahnou dobou jsme dělali žádost o výpis z rejstříku trestů pro ty, kteří mají datovou schránku pro fyzické osoby. No, a to byl oheň na střeše. Vždyť tam musí být vidět ta políčka, žadatel je musí vyplnit, a my jsme to pak všechno museli vracet. To znamená, že je potřeba mít na paměti, že ze všeho nejmíň se mění lidi a jejich zvyky. My jsme minulý rok udělali 130 milionů digitálních transakcí, přes osm milionů vzdálených cloudových podpisů. Ale bez důvěry se tento byznys dělat nedá. A tu my jako společnost vůči státu bohužel ztrácíme.
Co byste vypíchli jako úspěch české digitalizace?
Michal Stachník: Za mě to byly jednoznačně základní registry a Bankovní identita jako dva stavební kameny, které umožnily akceleraci rozvoje.
Richard Kaucký: Jeden jediný posun, který jsem zažil, bylo prohlášení vlády, že chce, aby Češi byli mezi první pěticí států v digitalizaci. Ale od té doby jsem nezaznamenal, že by to pro ně byla reálná priorita. Je to vždycky na nějakém 158. místě.
Michal Stachník: Já si tady pomůžu s naším Microsoft AI Diffusion Reportem, který vydáváme dvakrát ročně a měříme reálné využití umělé inteligence jako takové. Česká republika je dnes v adopci AI na 26. místě na světě, což na první pohled vypadá jako dobré umístění. No ale v Evropě jsme až čtrnáctí, což už tak moc super nevypadá. Dnešní vládní garnitura říká, že by do roku 2030 chtěla být v první pětce. Já bych ještě přidal a říkám: a proč nechcete být první? Protože ty peníze projíme.
Richard Kaucký: Asi je to o těch prioritách. Pokud vláda nenajde 200 milionů Kč na to, aby kofinancovala projekt AI Gigafactory, tak se nikdy nikam neposuneme. A samozřejmě by vláda musela investovat i do vzdělání lidí.
Michal Stachník: Když jsme si náklady přepočítali, vyšlo nám, že za částku odpovídající přibližně 114 metrům dálnice by bylo možné dát úředníkům napříč státní správou praktické základy pro každodenní využívání AI. Neříkám tím, že si máme vybírat mezi silnicemi a dovednostmi. Ukazuji tím měřítko investice. AI skilling není náklad navíc, ale relativně dostupný způsob, jak zvýšit produktivitu státu a vytěžit hodnotu z technologií, do kterých už investujeme.
Je problém, že Česká republika nemá vlastní velkokapacitní datová centra?
Michal Stachník: To je otázka, kterou dostávám opravdu často. Digitální konkurenceschopnost nevzniká z jediné stavby. Potřebuje kombinaci infrastruktury, dostupné energie, bezpečného cloudu, špičkového vývoje, partnerů a kvalifikovaných lidí. V Praze máme jedno z nejvýznamnějších vývojových center Microsoftu v kontinentální Evropě a pracují zde lidé z desítek zemí. To je pro Česko významný zdroj know-how a inovací. Současně podporujeme evropskou cloudovou a AI infrastrukturu a hledáme cesty, jak se může Česko zapojit do širšího evropského ekosystému. Debata tedy nemá stát jako volba mezi datovým centrem a talenty. Potřebujeme obojí v takové kombinaci, která dává dlouhodobý ekonomický, energetický a bezpečnostní smysl.
Richard Kaucký: Já k tomu „baráku“ jenom doplním, že nebude elektřina. Zapomeňte na to. Prostě nebude.

Michal Stachník: Jsme softwarová firma, ale také zcela otevřeně mluvíme o ekologii, preferenci udržitelných zdrojů a ekonomickém smyslu velkých projektů.
Nedělá vám potíže datová suverenita, respektive požadavek na ni ze strany evropských států a klientů?
Michal Stachník: Microsoft dnes plní příslušné legislativní požadavky České republiky a Evropské unie a nabízí zákazníkům možnosti, jak řídit umístění dat, přístup, governance i provozní kontinuitu. Suverita podle mě neznamená izolaci. Znamená kontrolu, možnost volby a schopnost udržet provoz i v krizové situaci. Samotné fyzické umístění serveru totiž automaticky nezaručuje bezpečnost. Rozhodující je, zda zákazník může své prostředí řídit, auditovat a chránit a zda má k dispozici technologie a expertizu potřebné k obraně proti globálním hrozbám.
Richard Kaucký: Nebýt jistých nejmenovaných amerických firem, Ukrajina dávno leží na krovkách, protože by nebyli ve stavu provozovat svůj systém, běžné věci, které nutně potřebují. To je třeba si uvědomit. Ano, domov je tam, kde žiji, kde mám své známé, rodinu, ale to neznamená, že nemůžu sdílet zdroje.
Co říkáte na projekt Evropské digitální peněženky EU Wallet, která by měla sloužit jako nový typ dokladu a prokazování totožnosti?
Richard Kaucký: Digitální peněženku považuji za úplně vzorový příklad promarnění příležitostí. Místo toho, abychom byli v proaktivním módu, dostali se do čela, diktovali tempo, budeme v reaktivním módu, kdy budeme čekat, jak to dopadne. Budeme honit termíny, budeme samozřejmě po termínu.
Michal Stachník: Myslím, že termín zavedení je konec roku 2026.
Richard Kaucký: Ten je definitivně v pekle, protože dosud není schválen zákon.
Jak se orientujete v trendech umělé inteligence (AI)?
Michal Stachník: Osobně se nesoustředím na debaty o tom, které dnešní SaaS aplikace AI změní nebo nahradí. Mnohem zajímavější je pro mě to, jak zásadně se mění způsob, jakým lidé pracují s technologiemi. Microsoft má v tomto směru výhodu, protože jsme platformní společnost a nabízíme zákazníkům možnost využívat různé modely a technologie podle jejich potřeb. Ještě před rokem se většina diskuse točila kolem ChatGPT. Dnes vidíme rychlý vývoj napříč celým trhem a pravidelně přicházejí nové modely i nové možnosti využití AI. Jsme teprve na začátku této technologické změny. Připomíná mi to dobu, kdy se rozsvítily první žárovky. Nikdo tehdy přesně nevěděl, jak bude vypadat elektrifikovaný svět, ale bylo zřejmé, že přinese zásadní transformaci. Největším rizikem dnes podle mě není to, že si firma vybere špatný model. Největším rizikem je zůstat stranou a čekat na nějaké dokonalé řešení. To pravděpodobně nepřijde. Výhodu budou mít organizace a jednotlivci, kteří začnou experimentovat, učit se a získávat zkušenosti už teď. Právě schopnost učit se a přizpůsobovat se bude v éře AI tou nejcennější konkurenční výhodou.
Microsoft v tomto ohledu dokonce díky projektu AI National Skilling Plan školí úředníky a neziskový sektor. Chtěli jste jich vyškolit 350 000. Podařilo se vám to?
Michal Stachník: K cíli se postupně přibližujeme a iniciativa pokračuje. Primárně jsme se zaměřili na tři skupiny: státní úředníci, Úřad práce a neziskový sektor. Bez osvěty a vzdělání důvěru v tuto novou technologii nikdy nevybudujete.
Richard Kaucký: My jsme si dali závazek, že do té doby, než naběhne digitální peněženka, naučíme 100 000 lidí elektronicky podepisovat. Zbudovali jsme k tomu portál Podepsat.online, který je velmi populární.
Nebojíte se, že AI může narušit bezpečnost certifikátů pro elektronický podpis? Zvláště v době přicházejících kvantových počítačů?
Richard Kaucký: Já jsem už tak starý, že se ničeho nebojím. Zažil jsem už skoro všechno. Právě naopak, v době AI fejků, opravdu perfektně provedených, bude autenticita dokumentu, třeba ve chvíli, kdy se na jeho základě máte rozhodovat, zda máte proplatit fakturu nebo ne, čím dál tím víc důležitá.
Michal Stachník: Kvantové počítače určitě změní svět kryptografie, ale stejně tak posouvají dopředu vývoj nových, odolnějších bezpečnostních standardů. V oboru tomu říkáme post-kvantová kryptografie a už dnes se na ni celý sektor připravuje. V éře AI bude autenticita dokumentů, podpisů a identit ještě důležitější než dnes. Kvantové technologie tedy nejsou důvodem k rezignaci na digitální důvěru, ale důvodem k urychlení přechodu k odolnějším standardům a dlouhodobému plánování jejich nasazení.