Zálohování pro budoucnost

Na Zemi nám není vyhrazeno mnoho času. Průměrný člověk žije přibližně 70 let, jinými slovy 613 200 hodin. Pokud odečteme čas, který prospíme, zbývá nám 408 800 hodin. Pokud vezmeme v potaz prvních 16 let našeho života, po něž příliš produktivní nejsme, zbývá nám přibližně 315 000 produktivních hodin.

Promrhání pěti nebo deseti hodin (například vytvořením rozsáhlé prezentace znovu od začátku) z důvodu ztráty dat je tak velkou ztrátou. Představte si, že přijdete o důležitou fotografii. Jediným způsobem, jak takovou fotografii obnovit, by bylo znovu zařídit fotografa, znovu připravit scénu a pořídit fotografii znovu. To by snadno mohlo trvat až 15 hodin. V případě videa by se pak jednalo o dny, ne-li měsíce. Namísto újmy a času ztraceného obnovou ztracených dat je rychlejší a snadnější navyknout si data pravidelně zálohovat.

Většina lidí však zálohování nepřikládá důležitost. Situace snese srovnání s vynecháváním pravidelných prohlídek u lékaře nebo zubaře – dokud není člověku zle, moc nad tím nepřemýšlí. Lidé se chovají reaktivně, což může být velmi riskantní. Lékařské vyšetření může zachránit nebo prodloužit život.

Se zálohováním informací je to podobné a jeho důležitost se stále zvyšuje, jelikož data v našich životech hrají stále větší a větší roli. Velké společnosti to chápou. Svá data vždy ukládají a archivují, stále a stále dokola. Středně velké společnosti se přiklánějí k ochraně alespoň části svých dat, malé společnosti nezálohují téměř vůbec, většinu osob zálohovat svá osobní data nenapadne vůbec. 

Abych to dosadil do perspektivy, představte si, co by se stalo, pokud by například banka znenadání přišla o všechna svá data. Okamžitě by zbankrotovala. Stejná věc by se stala i pojišťovnám, finančním institucím a všem druhům ostatních společností. I restaurace uchovávají velké množství informací v elektronické podobě, například údaje o platebních kartách, platební historii a rezervacii stolů. Ztráta všech těchto dat by zapříčinila ohromné narušení podnikání. A co kdyby došlo ke ztrátě dat letadla? Nebylo by schopné letu!

Fotografové, umělci, hudebníci a návrháři, všichni profesionálové, jejichž práce závisí na uložených digitálních informacích, důležitost zálohování chápou. Náležitá ochrana dat ale nekončí jen u zálohování, rovněž zahrnuje šifrování za účelem zajištění a ochrany soukromí. S tím, jak společnosti nebo jednotlivci produkují více kopií svých dat, nevyhnutelně snižují úroveň zabezpečení, jelikož vytvářejí více vstupních míst, kudy lze k datům proniknout.

Lidé, kteří svá data zálohují mimo zařízení, mohou svá data ukládat pomocí služeb třetích stran, a pokud se spoléhají na nástroje, které nevyužívají žádné nebo jen mírné šifrování, poskytují přímý přístup komukoli na těchto serverech. Nikdo nechce, aby o něm někdo jiný věděl všechno, ale ukládání soukromých informací na internetu nebo pomocí služby není ničím jiným. Společnostem nabízejícím takové služby poskytujeme příležitost shromažďovat a (v souladu se smlouvami o službách) vlastnit veškeré naše informace, stáváme se tak velmi zranitelnými. Je důležité porozumět tomu, že ochrana dat nekončí jejich zálohováním, ale zahrnuje i jejich šifrování a správu jejich uložení.

Pro naši generaci je klíčové naučit se dobře rozumět tomu, jak pracovat s daty a jak chránit naše soukromí prostřednictvím nezávislých záloh. Informace se snadno mohou stát naším nejdůležitějším majetkem. A zatímco většina ostatních „cenností“ v našich životech ztrácí na hodnotě a rychle zastarává, například přístroje, domy nebo automobily, kriticky důležitá data nezestárnou nikdy. Takže až budete zvažovat své kroky v oblasti ukládání pro vaši budoucnost, zvažte také, jak náležitě ochránit svá data, a pro jejich využití v budoucnu provádějte jejich zálohování.

Autor: Sergej Belousov, generální ředitel společnosti Acronis