Ve kterých krajích je nejvíce softwarových pirátů?

Tažení proti softwarovému pirátství ve firmách je v České republice nadále intenzivní, přesto se najdou regiony, kde počítačoví piráti stále mimořádně prospívají. Takovým rájem nadále zůstává Karlovarský kraj, kde se stejně jako před rokem užívá ve firmách nejvíce pirátského softwaru.

„Během jednoho roku zaznamenal největší pád Ústecký kraj, který se tak zařadil na předposlední místo žebříčku. V jeho popředí se drží Praha a Středočeský kraj: firmy z těchto dvou regionů pokročily v potlačování počítačových pirátů nejdál,“ shrnuje výsledky analýzy Robert Kleiner, ředitel pro strategii společnosti TruconneXion, která analýzu provedla.

Pořadí krajů v potírání softwarového pirátství

1. Praha
2. Středočeský
3. Pardubický
4. Královéhradecký
5. Plzeňský
6. Jihočeský
7. Liberecký
8. Vysočina
9. Zlínský
10. Jihomoravský
11. Olomoucký
12. Moravskoslezský
13. Ústecký
14. Karlovarský

Žebříček nelegálního softwaru podle krajů vychází z celkové poptávky na trhu a počtu prodaných licencí softwaru AuditPro, který pomáhá preventivně odhalovat nelegální užívání softwaru. Společnost TruconneXion při jeho sestavování brala v potaz i počet firem v jednotlivých krajích, jejich strukturu, velikost a rozsah nasazení informačních technologií.

Podle analytiků společnosti IDC se v Česku užívá 36 procent softwaru nelegálně a míra pirátství klesla za uplynulý rok celkově o jedno procento. Za tímto poklesem stojí podle protipirátské organizace BSA (Business Software Alliance) zejména firemní sektor a státní správa, v nichž užívání nelegálního softwaru kleslo o přibližně tři procentní body, zatímco v sektoru domácností došlo k růstu o 2–3 procentní body. Pirátství tak tuzemským výrobcům a distributorům softwaru podle BSA ročně zkrátí tržby o přibližně 3,7 miliardy korun.

Dlouhodobým tahounem v potírání nelegálního softwaru je Praha. Tento fakt je dán vyšší četností zahraničních vlastníků firem prosazujících při odhalování počítačových pirátů mezinárodní standardy a vlastní korporátní řešení. „Ačkoli je v metropoli největší množství firem, protipirátská prevence se zde stala převládajícím přístupem a normou. Pro firmy sídlící v Praze je typická větší citlivost na hrozbu restrikce, největší osvěta mezi zaměstnanci a také de facto nasycený trh s protipirátskými produkty,“ uvádí Robert Kleiner ze společnosti TruconneXion. Podle Kleinera se firmy v Praze a jejím středočeském okolí přesvědčily, že se jim respekt k právním normám vyplatí i finančně a že díky němu ušetří náklady. Motivací je tedy nejen hrozba z postihu, ale i racionálně odůvodněná snaha uspořit.

Pirátství bují ve středně velkých firmách podnikajících v oblasti prvovýroby.

Podle analýzy se softwarové pirátství vyskytuje nejčastěji mezi firmami malé až střední velikosti využívajících deset až sto počítačů. „Nejčastěji se jedná o společnosti podnikající spíše v tradičnějších odvětvích, jako je prvovýroba. V tomto mikroklimatu, které se vyznačuje pomalejším zaváděním inovativních metod a trendů, se firemnímu pirátství daří nejlépe,“ vyjmenovává typické znaky pro bujení nelegálního softwaru Robert Kleiner ze společnosti TruconneXion.

Podstatné je, že firmy, v nichž pirátství jen kvete, nevyužívají žádný software pro evidenci licencí. „Často je to jenom excelovská tabulka, do níž se zanese instalovaný software. K rozšíření nelegálního softwaru pak stačí jeden neukázněný zaměstnanec nebo nepozornost, kvůli které dojde k nainstalování více kopií, než bylo nakoupeno,“ vyjmenovává nejčastější příčiny ředitel pro strategii společnosti TruconneXion.